iStockphoto

Brno začalo měřit – zjistěte, jak se po městě pohybují Brňáci

Města chytřetéma 5 min čtení

Abyste mohli vylepšovat město pro lidi, musíte ho nejdřív dokonale poznat. Třeba vědět, kolik lidí se v něm běžně pohybuje, kdy, odkud, kam a jak se přesouvají. Brno se do toho pustilo důkladně a pro změření města použilo big data od T-Mobile.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Abyste mohli vylepšovat město pro lidi, musíte ho nejdřív dokonale poznat. Třeba vědět, kolik lidí se v něm běžně pohybuje, kdy, odkud, kam a jak se přesouvají. Brno se do toho pustilo důkladně a pro změření města použilo big data od T-Mobile.

V době, kdy byl život pomalejší, stačilo městským samosprávám sčítání lidí, bytů a domů. To provádí Český statistický úřad od roku 1921 v desetiletých intervalech – další očekáváme v roce 2021. Sčítání je ale pomalé, navíc zachytí jen okamžitý stav a “vidí” jen ty, kdo mají ve městě trvalé bydliště. To je pro dnešní dynamickou dobu málo. Brno se do toho pustilo jinak, nově a pořádně. A využilo k tomu data od T-Mobile. Svá lokalizační data v anonymizované podobě v ČR zpřístupňují dva operátoři.

Města a mobilita

Veřejně dostupná aplikace umožňuje zjišťovat počet obyvatel nebo změny oproti trvale hlášenýmLidé neustále někam cestují. Ráno do práce nebo do školy, odpoledne zpátky, večer do baru či divadla, někdy až nad ránem zpátky, o víkendu na chalupu. Když víme kolik a kdy jich je, umíme třeba pro tramvaje spočítat nejlepší intervaly spojů a jejich návazností. Pro auta se zase dají najít nejlepší záchytná parkoviště. Další chodí pěšky nebo jezdí na kole – se znalostí jejich pohybu se město může skvěle rozhodnout, kde stojí za to položit nové chodníky nebo vybudovat cyklostezky. Koupit novou tramvaj není takový problém, vybudovat novu silnici nebo přesunout nádraží (jak nám zkušenost z Brna napovídá) zabere klidně pár desítek let a stojí to obrovské peníze. Proto je nutné navrhovat takzvanou městskou mobilitu tak, aby odpovídala skutečným potřebám lidí a vydržela aspoň pár let dávat smysl. Nejlépe to jde na základě relevantních dat. Dřív to znamenalo rozsáhlé dotazování nebo brigádníky s notýsky, kteří čárkovali počet aut. Dnes dodávají mnohem aktuálnější a komplexnější data mobilní operátoři.

Jak velké je Brno?

Podle posledního sčítání má Brno asi 380 tisíc obyvatel. Jak ale Brňáci moc dobře vědí, tomu neodpovídá ani zaplněnost tramvají, parkovišť nebo ranní kolony. Jasně, že se ví o 60 tisících studentů. Stejně tak každý Brňák tuší, že v nejbližším okolí města žije dalších minimálně 200 tisíc obyvatel. Kolik z nich ale dojíždí za prací do Brna a v jakých časech? To už není tak snadné zjistit. Brno se proto obrátilo na T-Mobile a s využitím nakoupených dat začalo analyzovat pohyb obyvatel i dojíždějících.

Související článek

Skoro miliarda dolarů do smart city. Moskva se chystá na fotbal

Ruská metropole Moskva s více než dvanácti miliony obyvatel nepatří podle zažitých představ zrovna ke vzorům chytrých měst. Má ale před sebou pořadatelství fotbalového mistrovství světa. I proto například masivně investuje do moderních technologií, třeba do zdokonalení kamerového systému. Ročně na to má skoro miliardu dolarů. Obyvatele města i jeho návštěvníky tak už nyní ve veřejném prostoru sleduje 160 tisíc kamer schopných rozpoznávat lidské tváře. A to zdaleka není vše.

V prvním kroku se pracovníci Oddělení dat, analýz a evaluací brněnského magistrátu podívali na to, jak se v průběhu dne mění počet lidí nejen v jednotlivých částech města, ale také v okolních městech a vesnicích. Chcete se podívat také? Data jsou k dispozici na adrese operator.brno.ml. Na obrázcích v článku dobře vidíte, jak se v pracovní době vyprazdňují místa okolo Brna a naopak výrazně “houstne atmosféra” v brněnském centru a kancelářských zónách. Aplikace umí také ukazovat absolutní počet lidí a hustotu na daném území. I to se může někdy hodit.

Cestování po Brně ve všední den -

A jak se Brno stěhuje?

V druhém kroku se magistrát podíval, kudy lidé jezdí do Brna a ven z něj. Analytici prozkoumali cesty s minimálně hodinovou přestávkou. Tím našli lidi, kteří v Brně něco dělají (nákupy, schůzky…) a vyloučili většinu těch, kdo třeba jen na nádraží přestupují na další vlak. Člověk prostě přijel třeba do práce nebo do školy a minimálně hodinu tam zůstal. Zajímají vás výsledky? Data jsou opět veřejně přístupná každému, aplikaci najdete na adrese mestobrno.maps.arcgis.com.

Zjistilo se, že každý všední den takto do Brna směřuje asi 80 tisíc lidí. To je 160 tisíc cest mezi Brnem a okolím. Na přiložené mapce je vidět, že Brno každodenně nasává studenty a zaměstnance z poměrně velké dálky.

V rámci Brna pak lidé každý pracovní den někam jedou. Počet takových přejezdů je obrovský: 1,1 milionu. Nejvíc husto je samozřejmě na trasách mezi místy, kde bydlí nebo pracuje hodně lidí, jako jsou paneláková sídliště nebo kancelářské a tovární zóny. O víkendu intenzita dopravy klesne, ale ne zase tak moc – jen zhruba o třetinu na 780 tisíc jízd denně. Od pondělka do středy do města víc lidí přijíždí než odjíždí. A převaha přijíždějících postupně roste. V pondělí se prostě po víkendu tak trochu vzpamatováváme, ve středu z celého týdne asi “makáme” nejvíc a potřebujeme být proto v centru dění. Ve středu je tedy logicky doprava nejintenzivnější. Od čtvrtka se naopak začínají lidé z města vytrácet – převažují ti, kdo z Brna odjíždějí. A vrací se v neděli.

Související článek

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

„Data také poskytují nové pohledy, například jak se mění počty obyvatel v území během dne. Nebo zachycují zajímavé věci – třeba to, že v průběhu dne krouží v Brně 30 000 lidí bez toho, aby se někde delší dobu zdrželi – zásilkové služby, služební auta. Bez těchto dat bychom tuto dimenzi chování obyvatel jen stěží zachytili,“ říká Jan Zvara, vedoucí Oddělení dat, analýz a evaluací z brněnského magistrátu.

Zejména v hustě zalidněných částech města se často telefony připojují ke vzdálenějším vysílačům mobilní sítě, takže přesnost lokalizace mírně klesá. To je ale problém jen velkých měst, při analýze mobility v menších městech na něco podobného pravděpodobně nenarazíte. Ve velkých městech navíc nepřesně lokalizovaní jednotlivci zmizí ve statisticky analyzované mase.

„Data již teď využíváme pro simulace denních rytmů obyvatel v různých územích – brněnský technologický park, Černovická terasa (oblasti s velkou koncentrací firem a výrobních hal – pozn. red.). Do budoucna je můžeme velmi dobře použít pro plánovací účely města,“ dodává Jan Zvara z brněnského magistrátu.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama