iStockphoto

Nejchytřejší město v Československu. Aspoň na dva dny.

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nejchytřejším městem republiky se bez nejmenších pochyb na dva dny stal Hradec Králové. O chytrém státu a neméně chytrých samosprávách tu hovořil premiér, ministři, komisařka EK, estonský velvyslanec, senátoři, poslanci, primátoři, informatici i obchodníci z Česka, Slovenska i odjinud. Na 21. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě se sjeli všichni, koho tahle oblast zajímá. Takže – jaký je aktuální stav eGovernmentu v Česku? A jaká je prognóza?

Začněme pár hodin před samotným zahájením konference. Soutěž Český zavináč za „nejlepší projekty, činy nebo jiná závažná jednání, které v minulém roce významně přispěly k rozvoji informačních technologií ve státní správě a místní samosprávě“ letos vyhrály Erecepty. Poslanec za Piráty, Ondřej Profant, to na Twitteru komentoval: „Inu to něco vypovídá o stavu českého egovernmentu.“ A má pravdu. Jenže pravda také je, že se český eGovrenment po dlouhých letech stagnace začal aspoň trochu hýbat. Oficiální čísla k Ereceptům: cca 80 % receptů se vydává elektronicky, v absolutním počtu to je od začátku roku 15 milionů kusů. A když se podíváte na vítěze Českého zavináče, poslední konkrétní projekt je deset let starý: nákup jízdenky v pražské MHD; před třemi lety porota dokonce dala cenu roadshow Internet mění svět z roku 2001! Takže měřeno tímto pohledem jsou Erecepty opravdu revoluce.

Erecepty se ostatně zmínil ve svém vystoupení na konferenci i premiér v demisi. Potvrdil, že digitalizace je – a především by v budoucnu měla být – jedním z hlavních cílů vlády. Prohlásil, že minulá vláda udělala dva digitální projekty – skvěle zvládnuté EET a ne úplně dokonalé Erecepty – a rovněž zmínil extrémně jednoduché podání daňového přiznání v Estonsku (jeho celé vystoupení si můžete poslechnout zde).

E-health ze všech stran

Moderní zdravotnictví ovšem nejsou jen Erecepty – elektronizace celého oboru se stala námětem hned několika tematických bloků. První z nich zahájil náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar, který představil „jízdní řád“ při zavádění nových technologií. Věcný návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví by vláda měla mít na stole letos v září, samotný zákon by měl být hotový o rok později a na podzim 2020 podle Policara nabyde účinnosti.

Optimistický tón ministerského náměstka ovšem záhy vystřídaly dva výrazně kritičtější příspěvky. Ten první přednesl šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, mluvil o budování Národního zdravotnického informačního systému. V kvalitě zdravotnických registrů jsou podle něj obrovské rozdíly, některé oblasti jako onkologie jsou pokryté skvěle, jiné zoufale pokulhávají.

„Při převzetí systému jsme neznali počet sester, pacientů či diabetiků. Přitom třeba ministerstvo zemědělství má registrovanou každou jednotlivou krávu. Tady někdo zaspal dvacet let,“ prohlásil Dušek hořce. Zato je podle něj z registrů vidět jiný alarmující trend: lékaři obecně stárnou, zejména v primární péči. „V roce 2020 bude skoro polovina lékařů starší šedesáti let, což je opravdu na pováženou,“ varoval.

Ještě mnohem kritičtější projev zazněl z úst mluvčího České lékařské komory Michala Sojky. Ten prohlásil, že ČLK sice není proti elektronizaci, ale zároveň ji nepovažuje za univerzální řešení současných problémů – mnohem větším problémem je podle něj akutní nedostatek lékařů a sester. A tenhle problém se podle Sojky jen zhorší, pokud se k elektronizaci přistoupí necitlivě a bude plošně povinná. „E-health je dobro zjevené odborníky na IT, konzultuje se jen s nadšenci,“ řekl Sojka. „Vůbec se tu neberou v úvahu slabší články systému – venkovští praktičtí lékaři, personál před důchodem a podobně. Pro ty všechny je elektronizace často spíš zátěž. Pokud jim ji vnutíme, je to cesta, jak e-health pohřbít.“

Jako ideální příklad zmiňoval Sojka Německo, kde elektronizace povinná není – a přesto se jí tam brání jen 5 % lékařů, což podle Sojky nepředstavuje žádný problém. Za hlavní háček považuje to, že zařazení do elektronického systému odmítají někteří pacienti, typicky s psychiatrickou diagnózou, kteří svou chorobu berou jako stigma a snaží se ji utajit. „Lékař musí mít svobodu toto rozhodnutí respektovat,“ argumentoval mluvčí ČLK. Velkým problémem je pro něj také povinná registrace přes internet, která může v některých případech ústit v nebezpečné situace (třeba při možném kolapsu pacienta). Podle Sojky je proto nutné zachovat možnost objednávání přes telefon, kde dochází k přímému kontaktu.

GDPR

Nejvýraznější tváří tohoto tématu byla nepochybně Věra Jourová, která své vystoupení pojala především jako uklidňování. Vybídla ke znovunalezení důvěry ve stát. Tento krok přirovnala k Facebooku a Marku Zuckerbergovi, který rovněž po rozsáhlém odhlašování lidí z facebookových stránek volá po nové důvěře. Několikrát se zmínila o prodejcích neseriózních školení a informací, které přirovnala ke šmejdům obchodujícím s předraženými hrnci.

Na setkání s novináři nicméně na přímý dotaz, jak na tom je ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy, připustila, že nijak nevybočujeme z běžného stavu. Za jediné dvě země, které jsou na GDPR již připravené, označila Německo, kde je ochrana osobních údajů velmi silné téma a GDPR navíc hrálo roli ve volební kampani (jen si matně vzpomínám – nebyly loni na podzim volby i v ČR?) a Rakousko, které bylo jediným státem rozporujícím návrh GDPR s tím, že jej chtělo zostřit. Nicméně to nic nemění na tom, že GDPR do českého prostředí dopadne plnou vahou, protože návrh zákona o zpracování osobních údajů, tedy tuzemskou implementaci GDPR, vláda schválila až letos 21. března a do 25. května nejspíš Poslaneckou sněmovnou neprojde. Aktuální informace k GDPR jsou připravené na stránkách Ministerstva vnitra.

Portál občana

Kromě GDPR nebo eHealthu se hovořilo i o dalších aktuálních projektech eGovernmentu. Důležitým milníkem je pro veřejnou správu začátek letošních letních prázdnin. 1. 7. bude totiž spuštěno hned několik projektů spojených s nařízením Evropského parlamentu a rady EU o elektronické identifikaci a službách, kdy se elektronický dokument stane ekvivalentem papírového.  Jedním z připravovaných projektů je Portál občana, díky kterému by kromě jiného, třeba zjištění aktuálního bodového stavu řidiče, mělo odpadnout vyplňování mnoha formulářů a s tím i spojených návštěv úřadů. V Estonsku prý díky podobnému systému trvá vyplnění daňového přiznání dvě minuty. Roman Vrba, ředitel odboru funkce eGovernmentu, poukázal na množství papírování ve veřejné správě štosem dokumentů, které je potřeba vyplnit při narození dítěte. To vše by mělo s Portálem občana díky sjednocení agendy z jednotlivých úřadů odpadnout.

Otázkou ovšem je, nakolik bude pro občany jednoduchá identifikace a zaregistrování do tohoto portálu. To půjde pomocí datové schránky, aplikace mojeID od cz.nic nebo elektronického občanského průkazu, který bude fungovat opět od začátku prázdnin. Možná je na místě se vrátit ke slovům Věry  Jourové o ztracené důvěře. Nakolik budou občané věřit státu a poskytnou mu sami sebe elektronicky. Obzvláště pokud budou mít k portálu přístup i třetí strany. Díky zákonu budou mít totiž přístup i další autority, například banky. Zákazníci se pak budou moci přihlásit i skrze údaje finanční instituce. Nicméně je to krok kupředu, pro občany produktivního věku určitě. Více o portálu občana uvidíte na videu z loňského ISSS.

Chytrá města na Slovensku

Zajímavým oživením byly dvě zkušenosti s chytrými městy na Slovensku. Kežmarok ani Prešov si automaticky do škatulky Smart City nejspíš nezařadíte; jejich zkušenosti jsou ale pro tuzemské podmínky mnohem zajímavější než případové studie z Barcelony nebo Singapuru. Za Kežmarok mluvil jeho starosta, Ján Ferenčák. Jeho slova, například „nemá cenu dohánět ostatní, je lepší je přeskočit“ nebo „smyslem chytrých měst jsou chytří lidé“, jsou sice jako vystřižené z motivační příručky, ale od starosty šestnáctititsícového okresního města, který se rozhodl budovat Smart City navzdory 17 % nezaměstnanosti a daří se mu to, zněly celkem upřímně. Za nevýhodu malých měst označil výrazně méně zdrojů, než mají města velká; naopak jejich plusem je mnohem rychlejší rozhodování. Kežmarok má konkrétní akční plán, který například v dopravě sahá od roku 2014 a budování kruhových objezdů přes zavedení centrálního parkovacího systému až k nízkouhlíkové MHD a zelené dopravě. A chytré město má samozřejmě i otevřená data – letos Kežmarok zveřejní 13 datasetů.

Prešovská zástupkyně, Mariana Hurná, přišla ze světa IT. Ale i její recept byl podobný dělat konkrétní věci, snažit se o maximální otevřenost, definovat si oblasti, ve kterých se chce město s pomocí chytrých technologií rozvíjet a těm se věnovat naplno, ať to je doprava, bydlení, práce s energiemi, digitální vzdělávání. A otevřená data a jejich využití, kde se inspiruje aktivitami Fondu Otakara Motejla v ČR. Prešov zveřejňuje stovky datasetů a 18. až 20. května bude Prešov pořádat Prvý šarišský hackaton. Prešov plánuje online zveřejňovat data o pozici jednotlivých vozů MHD a projekt inteligentního parkování. Ostatně – podívejte se na prešovský web.

Závěrečná věta přednášky paní Hurné „Poskytování open dat je ten nejlepší nástroj pro odstraňování korupce“ se týká nejen Slovenska…

Kam a kudy dál?

Kam tedy kráčí český eGovernment? Je nepochybné, že po loňských volbách tohle slovo česká vláda používá výrazně víc, než dosud – ostatně zatím poslední účast českého premiéra na ISSS se datovala rokem 2011, kdy do Hradce přijel Petr Nečas. Je samozřejmě otázkou, nakolik se těm, kdo celou oblast mají rozhýbat (zdaleka nejde jen o Vladimíra Dzurillu, jakkoli je jako vládní pověřenec nejviditelnější tváří českého eGovernmentu) jejich cíl podaří. Z několik úst zaznělo, že na příštím ročníku ISSS by měla proběhnout inventura slibů a nadějí, které se v posledních měsících objevily. Doufejme, že bude úspěšná.

Záznam vybraných vystoupení z ISSS 2018 je k dispozici zde

Ivo Minařík, Helena Pirnerová, Rani Tolimat

Související článek

Obecní rozpočet na internetu zadarmo a na pár kliknutí!

Rozbité chodníky a málo peněz na podporu kulturních akcí nebo sportovních týmů. Realita v mnoha obcích. A když se občan zeptá, kde je problém, dozví se, že není dost peněz. Přitom vedení města si nedávno pořídilo nového služebního superba. Tak kde ty peníze jsou? A kam skutečně mizí? Stačí pohled do rozklikávacího rozpočtu. Často je to ale nepřehledná změť odkazů a záložek. Platforma CityVizor dokazuje, že to jde i jinak.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama