Zdroj: iStockphoto

Drogy, pití, počítače. Závislost na technologiích už má vlastní diagnózu.

Trendy & tipykomentář 7 a více min čtení

O tom, že se lidstvo stává závislé na technologiích, jste se mohli dočíst už z mnoha nejrůznějších článků. Jenže ona není závislost jako závislost. Závislost totiž existuje i jako lékařská diagnóza a má svá pevná kritéria. A otázka zní – je vůbec možné stát se na technologiích závislý stejně jako třeba na alkoholu, tabáku či drogách? Odpověď lékařů zní, že ano!

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

O tom, že se lidstvo stává závislé na technologiích, jste se mohli dočíst už z mnoha nejrůznějších článků. Jenže ona není závislost jako závislost. Závislost totiž existuje i jako lékařská diagnóza a má svá pevná kritéria. A otázka zní – je vůbec možné stát se na technologiích závislý stejně jako třeba na alkoholu, tabáku či drogách? Odpověď lékařů zní, že ano!

Tak trochu jiná závislost

Ráno vám zazvoní budík – plný elektroniky, vy rozsvítíte svoji lampičku s LED žárovkou – plnou elektroniky, zapnete svůj chytrý telefon – plný elektroniky, vyčistíte si zuby, z ledničky – plné elektroniky – vytáhnete jogurt vyrobený na průmyslové výrobní lince – plné elektroniky, a pak zamknete, pustíte domácí alarm – plný elektroniky, přivoláte si výtah – opět řízený elektronikou a sednete do auta – plného elektroniky, abyste po průjezdu celou řadou elektronicky řízených dopravních systémů dorazili do práce. Selhání libovolné elektroniky v tomto řetězci ovlivní váš den, několik selhání najednou vám možná i znemožní dorazit do práce. Ano, technologie se staly součástí našeho života. Jenže někteří z nás na nich začínají být závislí i jinak než existenčně, psychicky.

Může existovat závislost na technologiích?

Podle Světové zdravotnické organizace v tuto chvíli existuje zatím jen závislost na psychoaktivních substancích. Závislost na technologiích, sociálních sítích, počítačových hrách apod. nemá prozatím žádnou oficiální lékařskou diagnózu, tedy ne u WHO. U amerických psychiatrů je to trochu jiný příběh. Mnoha psychiatrům i psychoterapeutům je totiž zcela zřejmé, že taková závislost tu ve skutečnosti existuje. Zejména sociální sítě a počítačové hry totiž útočí na náš systém odměn – několik struktur uvnitř našeho mozku – z nichž v souvislosti se závislostmi je nejdůležitější spouštění produkce dopaminu. Právě ta je nejvíce zodpovědná za závislost na psychoaktivních substancích.

Jak v polovině prosince loňského roku prozradil bývalý manažer Facebooku Chamath Palihapitiya časopisu Washington Post, firmy vyvíjející sociální sítě, ale i počítačové hry, o vlivu dopaminu na možnou tvorbu závislosti na sociálních sítích potažmo počítačových hrách velmi dobře vědí a záměrně toho využívají. Trochu to tak připomíná tabákový průmysl a velmi dobrou znalost jeho negativních dopadů před půl stoletím.

Právě dopamin vytvořil propastný rozdíl mezi zapomenutým Orkutem a veleúspěšným „lajkovacím“ Facebookem. To díky dopaminu se od základů změnil princip hraní zcela identických počítačových her, kdy první Doom a první Wolfenstein 3D nemá s těmi současnými verzemi herně naprosto nic společného – ani v single playeru, natož pak při online hraní. Vše teď totiž stojí na principu neustálého přísunu malého množství častých odměn. Ty jsou přítomny buď v podobě lajků, jak upozorňuje např. časopis Scientific American, nebo zejména u her v podobě nejrůznějších achievementů a žebříčků, jak si všímá např. Psychology Today.

Jste závislí na technologiích?

Světová zdravotnická organizace stanovuje závislost na základě dotazníkového šetření, kdy je pacientovi položeno celkem šest otázek týkajících se jeho chování v uplynulém roce v souvislosti s užíváním dané psychoaktivní látky. Pokud aspoň na tři z nich odpoví pozitivně, je obvykle považován za závislého v klinickém slova smyslu, tedy získá diagnózu závislosti dle ICD-10 (International Code of Diseases). V rámci současného systému mezinárodních kódů nemocí je stále jen řeč o psychoaktivních látkách – konkrétně alkoholu, opioidech (např. heroinu, kodeinu), kanabinoidech (např. marihuaně), sedativech nebo hypnotikách, kokainu, stimulantech včetně kofeinu, halucinogenech, tabáku a prchavých rozpouštědlech. Brzy tomu však bude jinak, ale o tom až za chvíli. A jaké ty otázky jsou?

  • Objevila se u vás silná touha či pocit nutkání k užití substance? V odborné literatuře se tomuto pocitu říká craving, což známý český psychiatr MUDr. Karel Nešpor, CSc. překládá jako bažení. To se přitom může objevit i ve snech nebo fantaziích.
  • Pocítil(a) jste problémy s kontrolou užívání dané substance v oblasti začátku, konce či množství užívání? Tím se myslí, že si řeknete, že si dáte večer s kamarádem maximálně dvě piva, ale dáte si jich nakonec deset.
  • Objevil se u vás fyziologický odvykací stav v okamžiku, kdy jste snížil/a či zcela omezil/a užívání substance? V tomto případě se lékař ptá na výskyt konkrétních projevů odvykacích stavů jako např. pocení, bolesti hlavy, tachykardie, křeče, nevolnosti, zvracení, třes rukou, záchvaty velmi podobné epilepsii, děsivé až oživlé sny, či někdy až halucinace či iluze.
  • Zvyšuje se u vás tolerance k užívání, jako například zvýšení dávek psychoaktivních látek potřebné k dosažení efektů, které u vás dříve vyvolávaly nižší dávky. Což třeba znamená, že zatímco před rokem jste si dali dvě tři cigarety denně, abyste se cítili uvolnění, dnes už jich dáváte za den třeba patnáct.
  • Stává se vám stále častěji, že kvůli užívání psychoaktivní látky zanedbáváte jiné radosti či zájmy, že obstaráváním látky trávíte více času nebo že vám déle trvá vzpamatovat se z jejích účinků? Tedy zda jste náhodou dřív každé úterý nechodili zahrát si fotbal a pak na pivo a teď už v úterý nechodíte na pivo místo fotbalu nebo jestli se třeba kvůli kocovině ráno neomluvíte z práce.
  • Stává se vám, že užíváte psychoaktivní látku i přesto, že máte jasné důkazy o jejích příliš škodlivých účincích? Jinými slovy se lékař ptá, zda kouříte i přesto, že víte, že kouření je zdraví škodlivé, pijete i přesto, že víte, že alkohol může poškodit vaše játra, atd.

Připomeňme znovu, že je potřeba odpovědět kladně nejméně na tři otázky najednou. A teď si představte, že spojení „psychoaktivní látka“ nahradíte Facebookem, Instagramem, diskusními fóry na internetu, počítačovými hrami, atd. Jste závislí na technologiích?

Herní závislost jako diagnóza

Ještě loni neexistovala v ICD-10 jediná diagnóza spojená s počítači. Letos se objevila diagnóza Y93.C – vnější příčina nemocnosti a úmrtnosti způsobená doplňkovými faktory ve formě aktivit zahrnujících počítačové technologie a elektronická zařízení. Pokud tak letos někdo při sledování Facebooku na displeji svého chytrého telefonu spadne do propasti a zabije se, bude to přesně Y93.C.

Mnohem zásadnější je ale fakt, že loni proběhla ve Světové zdravotnické organizaci malá revoluce vyvolaná zejména Američany. Na sklonku roku proběhla světovými médii informace, že v připravovaném mezinárodním seznamu nemocí ICD-11, se má závislost na hrách objevit mezi diagnózami. WHO tak s mnohaletým zpožděním reaguje na počin Americké psychiatrické asociace (APA). Ta paralelně k WHO používá vlastní systém psychiatrických diagnóz, kam spadají i všechny závislosti, nazvaný Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM). Od 18. května 2013 existuje ve své páté verzi.

Právě DSM-5 přišlo před lety se zcela novou psychiatrickou diagnózou nazvanou Internet Gaming Disorder, která se však nemá vztahovat jen na online hraní. APA to dle svého oficiálního prohlášení udělala ani ne tak kvůli diagnostice, jako spíš kvůli podpoře výzkumu toho, co vede lidi k nadměrnému online hranínadměrnému využívání internetu a nadměrnému využívání sociálních sítí. To se ostatně i povedlo. Známý vědecký portál PubMed shrnující všechny světové vědecké studie v oblasti medicíny je plný zcela nových studií v této oblasti.

Jste chorobným online hráčem?

A jaká že jsou diagnostická kritéria pro Internet Gaming Disorder? Pokud jste za posledních 12 měsíců splnili aspoň 5 těchto kritérií, pak je dost pravděpodobné, že trpíte tímto novodobým psychickým onemocněním:

  • Zaujetí či posedlost hraním her na internetu.
  • Odvykací symptomy při absenci hraní.
  • Zvyšující se tolerance – tj. pacient tráví hraním stále více času.
  • Pacient se neúspěšně pokusil přestat hrát nebo udržet online hraní na uzdě.
  • Pacient ztrácí zájem o jiné životní aktivity a záliby.
  • Pacient pokračoval v nadměrném hraní internetových her i přesto, že ví, jak moc to ovlivňuje jeho osobní život.
  • Pacient lhal ostatním o tom, jak moc hraje na internetu.
  • Pacient používá hraní internetových her pro úlevu a únik od úzkostí či pocitů viny.
  • Pacient kvůli hraní na internetu ztratil či riskoval vztah.

A připomeňme si, že APA původně tuto diagnózu cílila i na používání internetu a sociálních sítí. Tak co, jste závislí na technologiích? Pokud máte podezření, že byste přeci jen mohli trpět nějakou závislostí, nebojte se případně využít Online adiktologickou poradnu1. LF UK a VFN v Praze.

Související článek

Související článek

Meditovat, relaxovat a modlit se. Proč ne s mobilem v ruce?

Jste unavení z každodenních povinností a světa kolem vás? Vrhněte se s námi na meditace, s nimiž se dokonale zklidníte a vylepšíte si vaše zdraví. Vybrali jsme pro vás ověřené aplikace pro meditace a modlitby pro české věřící.

Související článek

Na sex s lidmi zapomeňte, na scénu míří sexuální roboti!

Loni v říjnu se první robotkou, která oficiálně obdržela občanství, konkrétně Saudské Arábie, stala Sophia. Zatímco  zprávy o Sophii obletěly svět, desítky firem po celém světě pracují na zcela jiných projektech, byť částečně se stejným obsahem. Na scénu míří sexuální roboti. Ti reagují na to, že mladí lidé už spolu nechtějí mít sex. Na co se v této oblasti můžeme těšit, jakou roli v tom hraje rozmach pornografie a co nakonec bude s prostitutkami?

Související článek

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama