redakce

Volební kalkulačka, insolvence,nebo trhy? Hackhaton zná vítěze!

Města chytřereportáž 6 min čtení

„Obvyklé zadání na hackhatonech zní – tady máte otevřená data a něco s nimi udělejte,“ říká mi na právě skončením hackhatonu Kóduj pro Česko Michal Tošovský z Nadace OSF, která opendatový hackhaton již pátý rok pořádá. „Naše bylo jiné. Dodejte nástroj, se kterým budou moci města, stát nebo neziskovky něco konkrétního udělat.“ A povedlo se. Jednoduchý nástroj pro evidenci tržních míst, systém mapující insolvence, offline volební kalkulačka nebo otevírání Klatov byly jasné a konkrétní projekty.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

„Obvyklé zadání na hackhatonech zní – tady máte otevřená data a něco s nimi udělejte,“ říká mi na právě skončením hackhatonu Kóduj pro Česko Michal Tošovský z Nadace OSF, která opendatový hackhaton již pátý rok pořádá. „Naše bylo jiné. Dodejte nástroj, se kterým budou moci města, stát nebo neziskovky něco konkrétního udělat.“ A povedlo se. Jednoduchý nástroj pro evidenci tržních míst, systém mapující insolvence, offline volební kalkulačka nebo otevírání Klatov byly jasné a konkrétní projekty.

Po dvou dnech práce, proložených špetkou spánku, se k závěrečné prezentaci postavilo pět týmů. Dvoučlenný tým Opendata Klatovy přesvědčil místní radní, ať dají k dispozici datasety, kde je vidět využití přepážek na úřadě, nebo data z radarů, která ukazují, jak rychle se po Klatovech jezdí. To vše vizualizují pomocí PowerBI od Microsoftu. Dva členy měl i tým, který zkoušel vymyslet nový formát diskusního fóra, zlepšující orientaci v často nepřehledných diskusích.

Velmi zajímavý byl průnik známého projektu Volební kalkulačka do offline světa. Inspirací byly veřejné diskuse v Německu nebo Holandsku, ovšem s důrazem na co nejmenší náklady. A povedlo se – k tomu, aby se rozproudila diskuse třeba na festivalech, stačí sada barevných nálepek, aplikace do mobilního telefonu a tiskárna na účtenky za tisícovku. U poroty zabodovala právě práce s hardwarem a gamifikace a bylo z toho třetí místo.

Přímo na hackhatonu vznikl projekt Mapa oddlužení, plynule navazující na již existující projekt Mapa exekucí. Tentokrát se mapují osobní insolvence, Jejich historie v ČR sahá do roku 2008 a v soudních databázích se jich týká zhruba 100 milionů položek. Vývojový tým má s projektem ambiciózní plány, které sahají až například ke konsolidaci databáze věřitelů. Druhé místo.

Související článek

Úřední desky jsou datový poklad. Když je umíte vytěžit

V Česku je asi 6500 obcí a každá z nich má vlastní úřední desku. Připočtěte k tomu desítky úředních desek ministerstev a krajů. V obrovském objemu denně zveřejňovaných dat je možné najít velice zajímavé informace o prodeji nebo pronájmu obecního majetku, o stavbách a chystaných výběrových řízeních. Většinu z nich najdete na serveru eDesky, který data automaticky sbírá a zdarma zpřístupňuje.

Vítězem hackhatonu se stal projekt Tržní řád Prahy, především za práci s nestrukturovanými daty a za to, že ukazuje že má smysl digitalizovat i poměrně jednoduchý problém. V současnosti je sice určené pro pražský magistrát, ale díky velmi důkladné dokumentaci vše je lehce využitelné i pro jiná města a obce. Věnujeme se mu trochu blíže.

Máte tržní místa? A mohli bychom je vidět?

Zadání vzniklo na základě osobní zkušenosti, při pokusu přidat do seznamu tržních míst (tedy takových míst, kde se dá prodávat i bez kamenné prodejny) nové tržní místo. Současný systém funguje tak, že je zapotřebí vytisknout PDF formulář ze stránek pražského magistrátu, poté jej vyplnit a zajít s ním na městskou část. Ta jej přepošle magistrátu, který se k návrhu vyjádří a opět přes městskou část to dá vědět občanovi.

Místo toho by mohl mnohem jednodušeji fungovat webový formulář. Vynesení tržního řádu na mapu by usnadnilo možnosti kontroly zběsilého pouličního prodeje v Praze a současně by mohlo inspirovat město k tomu, aby změnilo formu ukládání přijatých žádostí. Ty jsou v současnosti ukládány na papíře do šuplíku.

Související článek

Otevřená data zachraňují prázdné domy

Procházíme kolem nich každý den, všimneme si jich na výletě, známe je z dětství. Jsou opuštěné, prázdné a zničené – domy s neviditelným majitelem, kterých je ve skutečnosti více, než si možná myslíte. A přitom se dá poměrně jednoduše začít s jejich záchranou pomocí aplikace nebo webového portálu prazdnedomy.cz, kam může kdokoli vložit informace o opuštěném objektu. „Jsem přesvědčený, že postavený dům nemá být prázdný. Zastavují se nové a nové plochy, přitom v centru měst čekají na využití prázdné nemovitosti,” říká spoluzakladatel projektu Petr Zeman.

Tým vznikl přímo na místě. Jeden z jeho členů – Michal Med – pořádá přednášková pásma, na kterých se občas někteří jeho členové potkávají; přímo na místě se k nim připojili dva další. Téma si vybrali na začátku hackatonu.

Během oněch 48 hodin ovšem přišli na to, že možné ještě palčivější než samotný Tržní řád, a to je problematika záborů. K nim totiž nejsou k dispozici vůbec žádné centrální podklady – městské části si je řeší zcela samostatně. Některá městská část je publikuje, jiná ne a situace je tak značně nepřehledná. Zábory se navíc netýkají jen pouličního prodeje, ale i koncertů, sportovních akcí nebo třeba oprav. „Přemýšleli jsem o tom, že bychom začali řešit tuto problematiku, ale už jsme měli polovinu hotovou, a tak jsme zůstali u Tržního řádu,“ říká Hona Kučera, další člen týmu. „A možnost práce se zábory jsme do naší aplikace přidali.“

Projekt řeší jen prodejní místa v Praze. Pro Prahu totiž byl k dispozici seznam tržních míst – ovšem velmi nestrukturovaný. Konkrétně jde o tabulku ve Wordu, která na přibližně 150 stránkách obsahuje nějakých 1500 záznamů. Některé z nich znějí třeba takto: Jana Želivského, západní chodník, 27 m od vchodu na Olšanský hřbitov, mezi 3.- 9. stromem. Velká část práce tak padla na přípravu dat do struktury nezbytné pro přesné vynesení takových informací do mapy. Práci ulehčil RÚIAN (registr územní identifikace, adres a nemovitostí – jeden ze čtyř základních registrů, o kterých jsme psali zde), ze kterého si programátorský tým stáhl seznam pražských adres.

Související článek

Jaké město je v Česku nejchytřejší? Plzeň, Brno nebo Praha?

„Jste první zastupitel, se kterým za ty dva dny mluvím. A to tu vlastně ještě nejste za obec…“ Tento povzdech jednoho z vystavovatelů na konferenci Urbis Smart City Fair ilustruje stav českých chytrých měst. Přitom už za pár měsíců jsou obecní volby a tato brněnská akce byla znamenitým místem pro inspiraci, jak chytrou obec dělat dobře, ale i jakým cestám se raději vyhnout.

Digitalizovaný systém by navíc umožnil nejen jednodušší přehled, ale dovolil by i věci, ketré dnes nejdou možné vůbec. Jan Dugovič, programátor back-endu, říká „Proti současnému stavy by v digitalizovaném systému navíc mohly být filtry. Dnes, když třeba prodáváte párky a hledáte vhodné místo, jen těžko zjistíte, jestli se prodávají i někde v okolí. Kdybyste mohl filtrovat, objevíte taková místa hned.“ Při hledání míst, kde párky koupit, ale ani digitalizace nepomůže. U pouličního prodeje totiž na rozdíl od kamenné prodejny není, že někdo vůbec bude na konkrétním místě prodávat.

A poslední otázka – dal by se z Prahy tento projekt rozšířit i do jiných měst? „Samozřejmě. Proces, kterým jsme udělali my, jsme popsali na GitHubu. Je tam uvedené, co jsme dělali, jaké nástroje jsme použili a ten, kdo tomu rozumí, dokáže vše zopakovat,“ dodává Ján Dugovič. Při zadávání nových míst do databáze by stačilo používat vyvinutou aplikaci, stávající zápisy je nutné převést podle struktury, kterou konkrétní město nebo obec má.

Stane se z digitalizace volební téma?

„Naším cílem nebylo říkat, že město dělá něco špatně,“ uzavírá Michal Med. „Výsledná data jsou ale těžko zpracovatelná. Kdyby to dělali jinak, daly by se s daty dělat zajímavější věci.“ To ostatně bylo jednotící téma celého hackathonu i vzniklých aplikací, což potvrzuje i Marek Beniak, Director of Engineering v Ataccama a jeden z mentorů: “Hackathon Kóduj pro Česko byla obzvláště hezká akce, hlavně proto, že má sociální dopad.  Tak jsme si řekli, že do toho jdeme. Je hezké, když vzniká něco, co pomůže všem.”

Související článek

Obecní rozpočet na internetu zadarmo a na pár kliknutí!

Rozbité chodníky a málo peněz na podporu kulturních akcí nebo sportovních týmů. Realita v mnoha obcích. A když se občan zeptá, kde je problém, dozví se, že není dost peněz. Přitom vedení města si nedávno pořídilo nového služebního superba. Tak kde ty peníze jsou? A kam skutečně mizí? Stačí pohled do rozklikávacího rozpočtu. Často je to ale nepřehledná změť odkazů a záložek. Platforma CityVizor dokazuje, že to jde i jinak.

“Pátým ročníkem hackathonu jsme se rozhodli jít ve stopách globální iniciativy “Code for…” (Kóduj pro…), která reaguje na stále více se rozšiřující mezeru v oblasti využívání digitálních technologií, a to mezi veřejným a neziskovým sektorem na jedné straně a soukromým sektorem na straně druhé. Hackathon Kóduj pro Česko měl otestovat, jestli se myšlenka spolupráce mezi těmito sektory dá přenést i do České republiky. Tím, že výstupy hackathonu reagovali na konkrétní zadání, vrůstá pravděpodobnost, že budou v budoucnu aktivně využívány. Věříme, že se díky podobným akcím podaří zavést stále potřebnější digitalizace i do státní správy a samosprávy,” doplnila Lenka Kováčová z Nadace OSF.

Kdyby data, která mají obce a města byla lepší, bylo by s nimi možné dělat lepší věci. Digitalizace a otevírání dat by mohla zlepšit kvalitu života každého z nás. Potřebné technologie jsou k dispozici jako open source, tedy zdarma. A před podzimními volbami by radnice mohly na volání po větší transparentnosti a jednodušší komunikaci s občany slyšet. Mohly by si to otestovat třeba v offline volební kalkulačce.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama