iStockphoto

Zub, játra, dům i hračku. Co ještě zvládne 3D tisk?

Trendy & tipytéma 4 min čtení

3D tiskárny urazily za posledních několik let dlouhou cestu z vědeckých laboratoří přes stoly nadšenců až do praktického nasazení. Brzy tak nejspíš revolučně promění řadu oborů lidské činnosti, u kterých bychom to dnes ani nečekali.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

3D tiskárny urazily za posledních několik let dlouhou cestu z vědeckých laboratoří přes stoly nadšenců až do praktického nasazení. Brzy tak nejspíš revolučně promění řadu oborů lidské činnosti, u kterých bychom to dnes ani nečekali.

I když historie 3D tisku sahá až do druhé poloviny 80. let, jeho boom propukl teprve v posledních pár letech s tím, jak klesala cena tiskáren a rostla kvalita vytištěných předmětů. Dnes už můžete sehnat jednoduchou 3D tiskárnu na hraní asi za 1 000 korun. Ty profesionální, na kterých vytisknete mnohem víc a z nejrůznějších materiálů, ale pořád vycházejí na desítky až stovky tisíc.

Zuby, játra, kusy kostí

Jako jedni z prvních se na 3D tiskárny vrhli lékaři. Zaujala je představa, že budou moci každému pacientovi vytisknout na míru libovolnou kost nebo nový orgán. Jejich sen se sice zatím v plném rozsahu nesplnil, značné pokroky už ale udělali. Naprosto běžný je 3D tisk v oblasti zubního lékařství.

Pokud potřebujete korunku nebo můstek, zubař pomocí 3D skeneru naskenuje vaše zuby, pak na počítači 3D model upraví a nechá 3D tiskárnu, aby z vhodného materiálu chybějící část chrupu vyrobila. Výhodou je rychlost, protože nemusíte čekat několik dní, než se zakázka vrátí ze zubní laboratoře. Sám zubař navíc přizpůsobí podobu korunky, aniž by musel složitě vytvářet otisky nebo popisovat laborantům barvu a strukturu zubu.

Stomatologie ale není jediný obor, kde se s 3D tiskem můžeme potkat. Pro někoho překvapivě často se 3D tisk používá také k výrobě naslouchátek přesně přizpůsobených zvukovodu. Vcelku bez problémů funguje rovněž tisk nejrůznějších kostních výztuh, které slouží ke zpevnění zlomených kostí. Kolem nich pak už lidské tělo vytvoří plnohodnotnou kostní tkáň. Odpadá tak nutnost instalovat do kostí šrouby a pak je pracně odstraňovat. Výhodou je také to, že výztuha může vzniknout přímo na operačním sále na míru konkrétnímu pacientovi.

Co můžeme čekat dál? Tisk živých orgánů? Teoreticky možný je, ale stále chybí vhodný bio materiál. Není totiž problém vzít 3D model orgánu vytvořený magnetickou rezonancí a vytisknout ho na 3D tiskárně. V budoucnu třeba bude možné, aby specialista u mladého a zdravého pacienta důkladně naskenoval všechny orgány, a až některý z nich s přibývajícím věkem přestane sloužit, lékař si informace o něm jednoduše stáhne z databáze a nechá ho vytisknout. Transplantace pak bude jen kosmetickou operací, protože vlastní orgán přijme tělo bez problémů. Zbývá tedy už jen maličkost – přijít na to, z čeho životaschopné orgány tisknout… Budoucnost ale vypadá nadějně – čínští vědci nedávno vůbec poprvé dokázali na 3D tiskárně vytisknout malý kousek jater, která skutečně fungovala i po vyjmutí z tiskárny.

Místo plastu beton

Start-up Apis Cor tiskne zaoblené domy pomocí jednoramenné 3D tiskárny -

Běžná 3D tiskárna se vejde na pracovní stůl, profesionální model může stát vedle stolu. Ale co když je potřeba tisknout něco ještě většího? Pak nezbývá než nahradit ramena tiskárny ramenem portálových jeřábů, zvětšit tiskovou hlavu a místo termoplastu použít rychletuhnoucí cementovou směs. V tu chvíli máte obří 3D tiskárnu, která dokáže za pár hodin vytisknout betonový dům.

První experimenty s tiskem celých domů probíhají v různých zemích světa. Zatím se umí tisknout jen relativně malé domky z jednolitého betonu.  Velký rozmach ale zaznamenal tisk jednotlivých dílů, kdy se vytisknou kusy zdí, případně zdi celé. Ty pak stačí převézt na místo, kde má dům stát, a tam se už snadno a rychle sestaví. Podobně byl nedávno vytištěn první most, jehož jednotlivé díly se vytiskly z betonu a vyztužily kovem. Na místě se pak spojily a most úspěšně stojí a slouží cyklistům.

Tisknout se dá i z čokolády

Z tiskové hlavy nemusí tryskat jen plast či beton. Na vzduchu rychle tuhne třeba i taková čokoláda.  To dobře vědí návštěvníci loňské pražské výstavy Designblok, kde student UMPRUM Aleš Kachlík a food designérka Adéla Srbová ve spolupráci se společností T-Mobile tiskli na 3D tiskárně čokoládové bonbony. Ve hře jsou samozřejmě i další potravinářské hmoty a také tvary, které 3D tiskárna bez problémů vytiskne, zatímco klasickými cukrářskými postupy je nevyrobíte vůbec, nebo jen těžko.

Potravinářská 3D tiskárna může být v dohledné době v každé kuchyni. Když pomineme náklady na prvotní pořízení tiskárny, vytvoří chutný pokrm vlastně jen za cenu potravinářských hmot, které se k tisku použijí. V současné době je to čokoláda, do budoucnosti to může být třeba šunková hmota nebo bramborová kaše.

3D obchod budoucnosti

V úvahách se dá jít i dál. Proč mít doma 3D tiskárnu jen v kuchyni? Proč nenakupovat zboží tak, že si stáhnete z internetu 3D model třeba dětské hračky, která pak za malý okamžik jen za cenu plastické hmoty vypadne z tiskárny? Brání tomu zatím jen nedostatek použitelných materiálů (i když tisk z různobarevných plastů není problém, a objevují se dokonce i tiskárny schopné zvládnout kov) a nízká rychlost takového tisku. Než 3D tiskárna vrstvu po vrstvě vytvoří malé autíčko, stihnete pro něj zajet do obchodu, uvařit oběd a uklidit celý byt.

Logo T-Mobile vytištěné na 3D tiskárně na loňském Designbloku -

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama