Král 3D tisku z Holešovic: Češi jsou ohromně tvořiví, je dobré dát jim příležitost

Věci chytřerozhovor 4 min čtení

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

Josef Průša zásadním způsobem pomohl na svět české verzi kutilského festivalu Maker Faire a v holešovické továrně nedávno otevřel veřejnou dílnu PrusaLab. „Je pro všechny, kteří chtějí něco tvořit. Češi jsou obecně ohromně tvořiví, ale je těžké se tu dostat k pořádným nástrojům, workshopům a podobně. 3D tiskárny k tomu mají blízko, tak jsme chtěli udělat prostor, který by této komunitě pomohl,“ říká zakladatel firmy Prusa Research, jejíž obrat se loni dostal těsně pod miliardu korun.

Související článek

3D tisk zbraní. Přichází doba, kdy si doma vytisknete vlastní pistoli

O tisku zbraní pomocí 3D tiskáren se hovoří už dlouho. Pro některé z oboru jde o pohádku, která nemá reálný základ, ale třeba americké úřady se této možnosti tak obávaly, že nechaly zablokovat internetové stránky amerického kryptoanarchisty Codyho Wilsona, na kterých nabízel ke stažení plánky na výrobu tištěné zbraně Liberator. Je načase se začít bát, jestli váš soused nemá doma arzenál vytištěných zbraní?

Znamená to, že do PrusaLabu může přijít každý, kdo se zaregistruje, a něco si tu kutit nebo třeba tisknout ve 3D?

Naším cílem není, aby sem chodili vysloveně lidé z ulice, ale aby se stali členy zdejší komunity nebo klubu. Takže ano, podmínkou je registrace. Základní členství stojí 700 korun měsíčně, za což je k dispozici v nějakém rozsahu 3D tisk, práce s laserem a všechny základní nástroje – pájka, osciloskop, pilka, bruska… Prostě kompletní dílna.

Jakou má PrusaLab kapacitu?

To bude hodně záležet na tom, jak se k tomu budou stavět členové. Najednou se sem pohodlně vejde tak deset patnáct lidí. Naše ideální představa je mít několik set členů, což je podle mě naprosto reálné. V takovém případě by samozřejmě bylo nutné, aby si členové rezervovali dopředu čas na větších strojích, aby tu nevznikaly třenice a prostoje. K tomu je ale vedeme od začátku. Rozumný předstih pro rezervaci je dejme tomu do tří dnů, což bychom rádi udrželi i do budoucna.

Máte v dílně otevřeno denně?

Ze začátku ne, fungujeme tři dny v týdnu. Důležité je, abychom se vzájemně poznali s prvními členy a zvykli si na sebe. Ale časem to chceme zařídit tak, aby sem prověření členové měli přístup neustále, sedm dnů v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně. Když budou pracovat na něčem větším, ať si sem přijdou klidně v noci a mají klid. Ale teď na začátku to zatím nejde.

Se svými 3D tiskárnami patříte k těm nejúspěšnějším. Jak se vám daří?

Dodáváme zboží do sto čtyřiceti zemí po celém světě. Povedlo se nám skvěle zaplnit volné místo na trhu – naše 3D tiskárny jsou dostatečně levné na to, aby si je mohli kupovat normální lidé, a přitom tisknou tak dobře, že mohou úspěšně konkurovat všem takzvaně profesionálním modelům za nějakých sedmdesát osmdesát tisíc. Takže záběr máme opravdu slušný. Co se týká počtu prodaných kusů, jsme druzí nebo třetí na světě. Před námi jsou jedna až dvě čínské firmy, ale obě dělají tiskárny za sto padesát dolarů, což je absolutní low-end. Takže by se dalo říct, že jsme největší rozumný západní výrobce, což mě hodně těší. A co se týká obratu, i tam oscilujeme mezi druhým a třetím místem na světě. Vede holandský Ultimaker, ovšem jeho modely stojí minimálně zmíněných osmdesát tisíc. Takže máme slušně našlápnuto.

Související článek

Čidlo Růžová kačenka hlásí únik vody!

Je devět hodin ráno a na recepci operátora T-Mobile stojí dvacet studentů, kteří se jdou seznámit s internetem věcí. Právě začíná druhý den programu Big Step, v němž se seznamují s fungováním a know-how různých společností. Kromě T-Mobile jsou mezi nimi také Accenture či ČEZ.

Takové postavení není snadné udržet v žádném oboru. S jakými problémy se potýkáte?

Nejvíc nás brzdí to, že nejsme schopni dostatečně rychle škálovat výrobu. A vliv má bohužel především to, že naši dodavatelé nestíhají růst dostatečně rychle s námi.

Jak se přihodí, že si člověk po dvacítce založí startup, ze kterého se najednou stane světová firma?

Pozor, my jsme pořád startup, tedy v tom správném smyslu slova. Tady se to slovo vnímá trochu jinak, často spíš negativně. Něco jako výmysl lidí, kteří nic moc nedělají a akorát se scházejí na konferencích. Ale ve skutečnosti je startup firma, která rychle inovuje, na nic dlouho nečeká a nesvazují ji žádná zbytečná pravidla jako velké korporace, takže může rychle růst. A přesně tato charakteristika na nás platí. Ale k vaší otázce. Přihodí se to úplně jednoduše – stačí vymyslet produkt, který dává smysl a je něčím unikátní. A samozřejmě je potřeba se starat o zákazníky.

Josef Průša otevřel v pražských Holešovicích novou komunitní dílnu. Jmenuje se PrusaLab a měsíční členství vyjde na 700 korun.

Vaši dva zásadní konkurenti jsou tedy čínský low-end a pak Ultimaker pro profesionály. Vy se tudíž logicky pohybujete uprostřed – jaká je vaše cenová kategorie?

Náš poslední model MK3 stojí ve formě stavebnice 19 900 korun, což je prakticky dostupné pro každého. Jasně, není to úplná hračka, musíte si promyslet, proč takovou věc chcete, ale koneckonců i iPhone nebo jiné dobré telefony stojí víc. A vzhledem k tomu, co naše tiskárna umí, je to výtečné řešení i pro firmy. Místo jednoho Ultimakera si můžou koupit tři čtyři Průši a rázem mají snazší život.

Související článek

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Říkáte, že jste v jistém smyslu pořád startup. Jedním z průvodních znaků takových firem je, že jejich majitelé pořád přemýšlejí, co dál, jak se vylepšit, jak neustrnout. Jak jste na tom vy?

Podle mě tuhle definici splňujeme zcela přesně. Zrovna nedávno jsme se rozhodli, že postavíme továrnu na výrobu náplní do 3D tiskáren, takže tady dvě patra nad námi právě spouštíme výrobu. A myslím, že do konce roku budeme i v tomto oboru do třetího místa na světě. A pak máme pár dalších projektů, o kterých zatím nemůžu mluvit, ale rozhodně na vavřínech nespíme.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama