iStockphoto

Bitcoin, díl 4: Mýty, realita a vyhlídky

Trendy & tipytéma 4 min čtení

Víte, že těžba bitcoinů celosvětově spotřebuje víc elektřiny než celé Irsko? A že za pár let překročí spotřebu Německa? Kryptoměny se tak nezanedbatelnou mírou podílejí na znečišťování ovzduší a na plýtvání fosilními palivy. To je zlé! Až na to, že to není pravda.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Víte, že těžba bitcoinů celosvětově spotřebuje víc elektřiny než celé Irsko? A že za pár let překročí spotřebu Německa? Kryptoměny se tak nezanedbatelnou mírou podílejí na znečišťování ovzduší a na plýtvání fosilními palivy. To je zlé! Až na to, že to není pravda.

Jestli sledujete dění kolem bitcoinu, o té enormní spotřebě jste určitě už slyšeli. Média o ní píšou ráda, protože je to jednak efektní, jednak dobře srozumitelné – a že to je nesmysl, to už pak není podstatné.

Všechny elektrárny světa

Digitální technologie samozřejmě nejsou žádný ekologický svatoušek. Velká datacentra mají spotřebu je jednotkách megawattů, hodně velká v desítkách (pár takových je i v ČR) a několik málo největších spolyká přes sto MW (všechna taková jsou v Číně). Pro představu, Temelín vyrábí 2000 MW. Počítačový průmysl se celosvětově podílí na spotřebě elektřiny jedním až dvěma procenty, cože je hodně. Bitcoin v tom však představuje hodně malou část.

Běžně publikované odhady vycházejí ze špatných podkladů. Zhruba řečeno, na úroveň zmíněného Irska by se těžaři dostali, kdyby stále používali jen takový hardware, s jakým se začínalo, tedy obyčejné nebo mírně upravené osobní počítače. To by se jim však už dávno přestalo vyplácet. Zdokonalování těžebního hardwaru je motivováno nejen snahou o větší rychlost, ale také o nižší spotřebu a tím pádem menší náklady.

Kolik energie se na těžbu doopravdy spotřebuje, to nikdo neví, ale téměř určitě to je desetkrát, možná stokrát méně, než udávají katastrofické odhady. I tak jde o velké číslo, které navíc rychle roste. Valná část těžebních aktivit se odehrává v Číně, kde je k dispozici levná – státem dotovaná – energie. Případně tam prý za úplatek lze získat kabel z elektrárny, na němž chybí elektroměr… což neumím potvrdit ani vyvrátit, korupce se však v Číně trestá brutálně, což mimo jiné znamená, že tam určitě kvete.

Hlavně do toho nedávejte peníze

Mnoha lidem dělá starosti spíš kurs bitcoinu než ekologie. Chová se nepředvídatelně, létá nahoru a dolů v obrovském rozsahu. Bitcoin rozhodně není nic pro opatrného investora. V podstatě to je hlavně záležitost insiderů. Kdo se k ní přidá zvenčí, musí to chápat jako hazardní hru, ne jako investiční příležitost. Musí mít tedy umět mít potěšení ze hry samé a případný zisk brát jako příjemný nezaručený bonus. V opačném případě si říkáte o infarkt.

Rozumět kursu bitcoinu aspoň trochu vyžaduje přinejmenším dvě věci. Za prvé, umět sledovat a vyhodnocovat události, které mohou mít na kurs vliv – v dnešní době to jsou hlavně státní regulace. Tohle je ta snazší část, neliší se příliš od běžné práce investičních analytiků. Druhou podmínkou však je znát a chápat dění uvnitř špičky bitcoinové komunity, sledovat kroky těch, kdo v ní mají vliv. Tohle je hodně těžké, vyžaduje to stálý kontakt, je to víceméně práce na plný úvazek. Z hlediska většiny z nás práce značně exotická. Jako třeba hrát profesionálně poker.

Všechny elektrárny světa -

Bez interních znalostí se špatně interpretuje i to dění kolem bitcoinu, které je dobře vidět navenek, například rozštěpení na dvě měny, k němuž došlo v dubnu 2017. Tehdy vznikl tzv. Bitcoin Cash, dnes samostatná měna. Komunita se tehdy neshodla na tom, jak řešit některé mocenské a technické problémy. Čistě sociologicky vzato, štěpení a dělení je nevyhnutelnou vlastností samosprávných a anarchistických společenství. Tím spíš, když jde o velké peníze. Samostatných kryptoměn a tedy i odpovídajících komunit ostatně existuje velké množství. Že jde o hru pro insidery a znalce, o nich platí ještě ve větší míře než o bitcoinu. Jen pro ilustraci, přečtěte si o technice „pump and dump“, což je jeden z mnoha (!) triků v téhle oblasti. Nic pro naivky.

Co říci závěrem? Bitcoin v současné době není prakticky použitelná měna. Název „cryptocurrency“ je spíš matoucí. Je to investiční nástroj nejvyššího stupně rizika. Oproti těm běžným vás nechrání zákon. Naletíte-li podvodníkům, což je snadné, máte prostě smůlu. Půjčovat si na investici do bitcoinu, anebo vrazit do ní rodinné úspory, je naprostá pitomost. Bitcoin však je úspěšný a hlavně viditelný příklad technologie, která může změnit internet a tím pádem celý svět. Způsob generování důvěry, který používá, je pozoruhodný, dá se aplikovat mnohem šířeji než na peníze, investice a platby. Jestli vás zajímá budoucnost, měl by vás – kromě mnoha dalších věcí – zajímat i bitcoin.

Související článek

Bitcoin, díl 2: Důvěra vyrobená z nedůvěry

Bitcoin vyžaduje, abychom o něm uvažovali trochu jinak, než jsme většinou zvyklí. Tomu byl věnován první díl našeho vyprávění. Nyní je na čase popsat, jak funguje na detailní úrovni. Tahle část je víc konvenční, a proto schůdnější. Trocha digitálních triků a matematiky, nic víc.

 

Související článek

 

Související článek

Bitcoin, díl 4: Mýty, realita a vyhlídky

Víte, že těžba bitcoinů celosvětově spotřebuje víc elektřiny než celé Irsko? A že za pár let překročí spotřebu Německa? Kryptoměny se tak nezanedbatelnou mírou podílejí na znečišťování ovzduší a na plýtvání fosilními palivy. To je zlé! Až na to, že to není pravda.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama