iStockphotos

Pražské metro cestujícím poví, v kterém vagónu se nebudou mačkat

Města chytřetéma 5 min čtení

Znáte to – za chvíli přijede metro a vy řešíte, v kterém vagónu asi tak bude nejméně lidí. Jednak proto, že si rychle a bez čekání sednete. Ale taky proto, že vám v tlačenici nikdo nebude funět za krk a při rozjezdu nebo brzdění vám nepošlape boty. Pravidelní cestující to dokážou odhadnout, ale díky chytrému řešení to jde předem zjistit naprosto přesně. Jak je který vagón plný, pak cestujícím ve stanici ještě jeho příjezdem prozradí LED pásky v podlaze. A brzy to řeknou i cestujícím v Praze.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Znáte to – za chvíli přijede metro a vy řešíte, v kterém vagónu asi tak bude nejméně lidí. Jednak proto, že si rychle a bez čekání sednete. Ale taky proto, že vám v tlačenici nikdo nebude funět za krk a při rozjezdu nebo brzdění vám nepošlape boty. Pravidelní cestující to dokážou odhadnout, ale díky chytrému řešení to jde předem zjistit naprosto přesně. Jak je který vagón plný, pak cestujícím ve stanici ještě jeho příjezdem prozradí LED pásky v podlaze. A brzy to řeknou i cestujícím v Praze.

 Pražský dopravní podnik (DPP) se o možnosti využití chytrého značení v metru, které cestujícím pomocí světelných efektů ukáže naplněnost jednotlivých vagónů, začal zajímat loni. LED pásky, které by to umožnily, totiž už na některých stanicích metra jsou, ale kromě předání informace, že vlak přijíždí do zastávky, nic dalšího momentálně neumí. Nápad, ze kterého byl nadšený DPP i Operátor ICT provozující kartu Lítačka, proto staví na jednoduchém principu: ukažme cestujícím, jak je metro naplněné ještě předtím, než přijede do nástupiště. Když lidé budou vědět, v kterém vagónu se nemusí mačkat, zvýší se jejich komfort, ale zrychlí se i jejich nástup a výstup. A rychlejší zastávky znamenají finanční úspory. Další peníze se ušetří při rovnoměrnějším opotřebení vozů.

Náklady vzrostly – je třeba někde ušetřit

Takovou představu na Smart Mobility Hackathonu, mezi jehož partnery byla i společnost T-Mobile, prezentoval vítězný tým RedCute studentů ČVUT. Tým počítal jen s minimálními náklady, kdy nijak rozměrné zařízení ve vagónu informaci o jeho váze předá už do fungující informační infrastruktury metra. Řešení zjednodušuje i fakt, že jednotlivé vagóny metra se tak jako tak průběžně váží kvůli úpravě dynamických parametrů brzd a zrychlení. Navíc světelnými páskami jsou už některé nově vybudované stanice osázené. Informace by tak podle představ RedCute jen stačilo propojit a na páscích vizuálně zobrazit. Jenže přesně tady se plány zatím zastavily. Důvod? Chybějící infrastruktura pro přenos dat mezi vozem a stanicí. Ze zanedbatelných částek potřebných k vybudování systému se tak projekt posunul na statisícové až milionové hodnoty. A proto musí projekt začínat znovu – je zkrátka třeba ušetřit. „Návratnost bude delší, než jsme si mysleli,“ přiznává člen týmu RedCute Matyáš Lustig.

Související článek

Nečekaně vysoké náklady vyžaduje například dodržení bezpečnostních předpisů – v metru není jednoduché cokoliv měnit. „Má přísná omezení na jakékoliv technologie. Instalované věci nesmí šířit oheň, existuje spousta restrikcí na světlo, kdy strojvedoucí nesmí být oslněni a nic jim nesmí vytvářet stroboskopický efekt. Je tu řada věcí, o kterých jsme na začátku projektu vůbec neměli ponětí,“ říká Vít Obrusník, další z členů týmu RedCute. Z druhé strany ještě dopravní podnik přidává organizační náročnost. Vedle potřeby mnoha studií jak zavést chybějící infrastrukturu, je potřeba myslet například i na to, že instalace zařízení v tunelech může probíhat pouze během výluky.

Pilotní stanicí bude Střížkov

Kvůli financím i technologickým omezením má pilotní projekt s názvem Pralinka probíhat pouze v jedné stanici metra. Dopravní podnik s týmem RedCute zvolily stanici Střížkov, kde LED pásky v podlaze jsou. Střížkov má i další výhody, mezi které patří například otestování viditelnosti pásů díky tomu, že stanice metra není v podzemí, tudíž ji osvětluje denní světlo. K signalizaci fungující v jedné stanici je ovšem třeba vybudovat infrastrukturu ve dvou sousedních. A to znamená další nárůst nákladů. Pilotní provoz navíc bude pro cestující možná mírně matoucí. Chytrá souprava, která bude posílat informace o vlastní váze, totiž bude na lince jezdit jenom jedna. Další budou o počtu pasažérů ve svých útrobách mlčet. 

Související článek

Jaké město je v Česku nejchytřejší? Plzeň, Brno nebo Praha?

„Jste první zastupitel, se kterým za ty dva dny mluvím. A to tu vlastně ještě nejste za obec…“ Tento povzdech jednoho z vystavovatelů na konferenci Urbis Smart City Fair ilustruje stav českých chytrých měst. Přitom už za pár měsíců jsou obecní volby a tato brněnská akce byla znamenitým místem pro inspiraci, jak chytrou obec dělat dobře, ale i jakým cestám se raději vyhnout.

„I tak ale získáme minimálně validační data. Pokud by se časy průjezdu soupravy v průběhu dne měnily, mohla by je nasbírat na celé lince. Trvalo by to sice třeba rok, ale to nevadí. Potom už bychom se dostali k našemu původnímu nápadu – mohli bychom předpovídat zaplněnost souprav metra v jakoukoliv dobu. Získané informace pak můžeme navázat třeba na aplikaci, kde si kromě nalezeného spoje zjistíte i to, které vozy budou nejvíc plné,“ plánuje Vít Obrusník. Ke spuštění pilotního projektu by mohlo dojít do konce roku.

O mladíky má zájem Japonsko

Situaci, ve které zatím pražský podnik váhá, dokážou ocenit v zahraničí. Nedávno v Německu proběhl hackathon s podobným zaměřením, tedy chytrá doprava. Tam si mohl tým ČVUT vyzkoušet práci s už reálným datasetem. Po Tokiu totiž jezdí vlaky Východojaponské železniční společnosti (JR East), které sbírají přesně ta data, o nichž tým připravující projekt pro Prahu hovoří. A v Německu data byla k dispozici. „Kluci udělali jednoduchou neuronovou síť, která předvídá zaplněnost vagónů ve stanicích. A použili i řešení s páskem, kdy navíc přidali barevné efekty informující, kam cestující vlastně mají jít. To se druhé straně moc líbilo,“ přibližuje Obrusník. Projekt zaujal natolik, že JR East český tým pozvala do Tokia, kde si RedCute fungující infrastrukturu prohlédl. JR East se takto snaží vybudovat program spolupráce s vybranými evropskými startupy. „Komunikujeme s nimi. Nicméně to samozřejmě neznamená, že nás vyberou a navážou s námi spolupráci,“ doplňuje Obrusník.

Projekt týmu RedCute zaujal i v Japonsku. Následovalo pozvání na prohlídku infrastruktury Východoasijské železniční společnosti. -

Nemusíte znát důvod, prostě data shromažďujte

Základem chytrých řešení jsou data. A právě to se tým RedCute snaží DPP sdělit především. „Žijeme v době datové. Jakákoliv firma, která je za poslední léta sbírala, ač ze začátku nevěděla, k čemu vlastně budou, pro ně nyní chodí jako do zlatého dolu. To může být případ i dopravního podniku,“ přibližuje Obrusník. V Německu chtěli například ušetřit za skladování hromady dat ze satelitních snímků určených pro předpovědi počasí, které však zakrývaly mraky. Nakonec se rozhodli je zachovat a dobře udělali. Brzy totiž přišly velké investice do solárních panelů a data, kde se mraky pohybují, měla najednou velkou cenu. „Co se týká provozovaných technologií a souprav, máme možnost sledovat veškerá data dostupná z vozových počítačů a řídicích jednotek. Platí to například pro váhu vozu, spotřebu energie, rekuperaci nebo motohodiny,“ popisuje Aneta Řehková, mluvčí DPP, podle níž se sledují i data o pohybu cestujících a vytíženost jednotlivých stanic.

Související článek

Virtuální 3D plán Prahy ukáže budoucnost metropole

Podvečer 8. května byl krásný a slunečný. Ve velké části Prahy se ale z tlampačů městského rozhlasu a policie ozývaly výzvy k uzavření oken a omezení pobytu mimo budovy. Stál za tím velký požár haly s matracemi a oblečením v Hostivaři, při kterém se do vzduchu dostala řada škodlivých látek. Když podobná situace teoreticky nastane za rok, krizovému štábu už pomůže virtuální 3D model Prahy. Bude totiž mnohem jasnější, kde bude hrozit reálné nebezpečí a ve kterých částech města mohou lidé zůstat v klidu.

Data ve velkém se v pražském dopravním podniku zatím aktivně nesbírají, ale při přípravě výstavby dalších stanic nebo nové trasy se na chytré technologie myslí. „Připravujeme zadání studie, která by se měla datovou komunikaci mezi stanicemi a soupravami zabývat. Výsledky této studie by mohly být použity i pro plánovanou trasu D,“ říká Řehková. Dlouhodobé plány metra jdou ale ještě dál. V hledáčku je především bezobslužný provoz metra.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama