iStockphoto

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Trendy & tipyrozhovor 7 a více min čtení

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Jsme na veletrhu mobilních technologií, kde se mimo jiné představují nové trendy pro následující roky. Co považujete za nejdůležitější z toho, co je tu dnes k vidění?

Řekl bych, že je to hlasové ovládání. Z pohledu ovládacích režimů je to zcela zásadní trend. To, co vidíme dnes, je ale jenom začátek, první krůčky. Za pět let, nebo možná dokonce už za tři, bude svět techniky vypadat úplně jinak. Hlas bude hlavním ovládacím nástrojem všeho. Apple bude mít Siri, Amazon Alexu, T-Mobile Magenta Box…

Magenta Box? To je oficiální název?

Zatím je to jen pracovní označení, protože jsme teprve ve fázi vývoje. Ale důležité je, že nepůjde o žádnou specialitu pro nadšence a geeky – bude to normální hlavní proud ve spotřební technice, něco jako chytré telefony před lety. Takže je jasné, že něco takového také nabídneme.

Náš web se hodně věnuje chytrým městům. V této oblasti se angažuje i český T-Mobile. Co v tomto směru podniká Deutsche Telekom?

Máme rozběhnutých pár hezkých projektů. Ale napřed bych chtěl říct, co se mi na koncepci chytrých měst vlastně tolik líbí. Víte, v posledních letech technika uháněla hodně dopředu. Jenže pořád existují velké skupiny lidí, které to prostě nějak minulo. A chytré město je příležitost, jak pomocí moderní technologie zlepšit život i lidem, kteří tu vlnu nezachytili.

Na veletrhu u našeho stánku představujeme v kostce několik systémů, které provozujeme na různých místech v Evropě. Máme tu zařízení na monitorování kvality vzduchu, což funguje v několika městech v Německu. Nebo chytré popelnice, které máme v Chorvatsku. Tenhle systém mám obzvlášť v oblibě – kontejner má čidlo, které vám oznámí, že bude brzy plný, a automaticky na místo vyšle popeláře. Do té doby tam jezdit nemusí, což šetří čas i benzín. Znáte to?

Ano, u nás takové systémy také fungují.

Pak jsou tady chytrá parkoviště a několik dalších věcí, například chytré osvětlení nebo vzdálené odečítání vody či plynu. A víte, co mi na tom připadá nejlepší? To, jak digitalizace pomáhá úplně každému. Pořád ještě existují lidé, kteří nemají ani chytrý telefon, ale odpadky vyhazuje každý.

Kromě toho technologie potřebná pro chytrá města pomáhá i vládním úřadům a veřejným službám, třeba ve zdravotnictví. Například se díky ní snižuje objem papírování. Je to jako s tím hlasovým ovládáním – zatím jsme na začátku, ale to, co kolem sebe vidíme, jsou první výhonky něčeho, co se postupem času stane úplně běžnou součástí každodenního světa.

A podílí se Deutsche Telekom na nějakých takových projektech v Evropě ve velkém?

Samozřejmě. V Maďarsku ve městě Zalaegerszeg máme funkční pilotní projekt 5G připojení. Začali jsme na tamějším testovacím okruhu pro auta a postupně projekt rozšiřujeme. O chytrých městech v Chorvatsku už jsem mluvil – paralelně tam probíhají dvě nebo tři pilotní studie, nejdále jsme v tomto směru v Dubrovníku. V Řecku se zase ve spolupráci s místní vládou podílíme na celostátní reformě zdravotnictví, konkrétně na systému elektronických receptů. Takže nejde jen o chytrá města, to je příliš úzké zaměření. Nazval bych to spíš vylepšováním kvality života prostřednictvím digitálních technologií.

Zmíněnou spolupráci veřejného a soukromého sektoru využíváte často?

Ano, to je pro takové projekty typické. Někdy je do projektu zapojena vláda, jindy obec nebo místní samospráva, ale skoro všechno se financuje částečně z veřejných a částečně ze soukromých, tedy z našich zdrojů.

Pojďme k dalšímu tématu – eSIM karty. Tedy virtuální SIM karty, které už by se do telefonů nezasouvaly fyzicky, ale vlastně by se jednalo o pouhou softwarovou informaci. Tím pádem by se třeba výrazně usnadnil přesun mezi operátory. Lidé o této technologii zatím moc nevědí, přitom by se mohlo jednat o revoluci ve světě mobilních telefonů…

My jsme na její nástup připraveni. Už teď bychom eSIM technologii dokázali bez problémů zavést v několika zemích a na konci letošního roku to zvládneme skoro v celé Evropě. Problém je, že možnosti v této oblasti jsou zatím hodně omezené, což ovšem není otázka na nás jako na operátory, ale na výrobce telefonů. Jinak si nemyslím, že by to byla zase taková revoluce. Podle mě fyzické SIM karty jen tak ze světa nezmizí. Na druhou stranu nabízí technologie eSIM řadu nových možností, co se praktického využití týče. My se do toho rádi zapojíme, ale čekáme, až se systém prosadí v telefonech.

Související článek

Branimir Marić: Svoboda internetu je romantická představa z minulosti

Chytré technologie a propojený svět jsou skvělá věc – díky rychlým datům dnes běžně využíváme nesmírně užitečné a příjemné nástroje, které ještě před pár lety neexistovaly. Na druhou stranu je nutné definitivně skončit s naivní představou z devadesátých let, že by měl být internet otevřená zóna, kde se špatnostem nedaří a nikomu nic nehrozí. „O bezpečnost se musíme postarat, i když to znamená mnohem více regulací než doposud,“ říká Branimir Marić, technický ředitel T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom.

Další nevyhnutelné změny, které visí ve vzduchu, souvisejí s Průmyslem 4.0. Co pro vás tento trend znamená? Jak se na něj chystáte?

Úzce spolupracujeme s vládou v Německu, ale také v Maďarsku. V obou zemích se podílíme na vývoji nových komplexních strojových systémů. Já si pro sebe Průmysl 4.0 definuji jako fázi, v níž umělá inteligence začíná být skutečnou inteligencí – stroje začínají data nejen zpracovávat, ale také aktivně vytvářet. Výborně se to projevuje například v oblasti, které se hodně věnujeme, totiž v preventivní údržbě. Dnes už jsou k vidění celé továrny nebo výrobní provozy s uzavřenými okruhy, na kterých pracují výhradně stroje. Jakmile se objeví nějaký problém nebo závada na zařízení, začnou si strojové systémy vyměňovat informace a oprava se buď uskuteční automaticky, nebo strojový systém přivolá na místo lidskou obsluhu. My tak můžeme na stroje delegovat i složité úkoly a na dálku sledovat a vyhodnocovat, jak si s nimi poradí.

Jenže Průmysl 4.0 nepřináší jen jasné výhody, ale také jistá rizika. A ta se mohou projevit zrovna v telekomunikačních firmách docela silně – nezanedbatelnou část jejich personálu tvoří například pracovníci call center, které nástup umělé inteligence může připravit o práci.

V takových případech je samozřejmě zapotřebí investovat do vhodného vzdělání a profesionální přípravy. To platí především pro školský systém, ale i pro stávající pracovníky. My v mnoha zemích podporujeme živnostníky a malé firmy – učíme lidi podnikat. Učíme je, jak využívat Google a Facebook a zlepšit tak svou pozici na trhu. Jistě, na jedné straně tu hrozí ztráta práce u málo kvalifikovaných zaměstnanců, ovšem na druhé čekají obrovské příležitosti. Jen se lidé musejí naučit, jak na to. A pro velké firmy to znamená, že by se neměly zaměřovat jen na své zisky a produktivitu, ale také na vytváření nových pracovních míst, protože jinak je předběhne progresivnější konkurence. Tyto dvě složky musí být v rovnováze, pokud se chce firma zdárně vyvíjet. Kdybychom se zaměřili jen na zisk a ignorovali možné problémy, skončíme v rozdělené a nespokojené společnosti, což neprospěje nikomu.

Související článek

„Abyste mohl něco regulovat, musíte tomu rozumět“

Sedm let měl na starosti new business development v T-Mobile Česká republika, kde například rozjížděl mobilní platby, M2M služby a věnoval se dalším produktům a službám vyvíjeným s partnery. Před šesti lety se přesunul do Deutsche Telekom (DT) do Bonnu, kde se stejnými tématy zabýval v rámci celé Evropy. Od loňského podzimu si s sebou vzal internet věcí a big data do Detecon, dceřiné společnosti DT věnující se konzultačním službám (ano, modří již vědí: DEutsche TElekom CONsulting). V rámci toho se stará i o startupy. Ví, co přijde v nejbližší budoucnosti, a přemýšlí o té vzdálenější. Třeba o tom, co všechno je a není nutné regulovat. Zblízka vidí rozjezd chytrého města v Bonnu a říká, proč se ho povedlo rozjet za dva a půl roku. Vít Šoupal.

Dalším zajímavým tématem je IPTV neboli internetová televize. Slaví úspěchy leckde, i v Česku a na Slovensku. Činnost provozovatelů v jednotlivých zemích ale podle všeho není nijak koordinovaná, ačkoli spadají pod jednoho nadnárodního operátora. Není to trochu škoda? Centrálně by se dala snáze nakupovat třeba drahá práva na sportovní akce.

To jsou dvě různé záležitosti. Obsah internetového vysílání se tradičně v jednotlivých zemích liší. A třeba práva na Ligu mistrů bohužel hromadně ani nakupovat nelze. Takže sjednocujeme aspoň uživatelské prostředí a technické zajištění. Když se podíváte na naše IPTV služby v různých evropských zemích, zjistíte, že uživatelské rozhraní vypadá hodně podobně. Však je také umístěné v cloudu, díky čemuž mimochodem mohla celá služba zlevnit.

A když už jsme u sportu, máme tu další téma: Deutsche Telekom, respektive T-Mobile, proslul jako sponzor velkých sportovních akcí. Chystáte se v blízké budoucnosti podporovat konkrétní tým nebo sportovce?

Zatím nemáme jasno, vyhodnocujeme nabídky a možnosti. V tomto se chováme hodně pragmaticky. Sledujeme, jak si kdo vede, a podle toho sportovce nebo týmy oslovujeme. Právě proběhla zimní olympiáda a v létě se chystá mistrovství světa ve fotbale, takže bude určitě spousta možností na výběr, ale nyní nic konkrétního nemůžu říct.

Poslední otázka: Co vy a chytrá technika? Co máte nejraději, bez čeho byste se neobešel?

Moje nejoblíbenější součást výbavy jsou běžecké hodinky. Momentálně mám model značky Garmin a v kombinaci s mobilní aplikací mi to při sportování ohromně pomáhá. Nikdy předtím jsem si třeba nedokázal tak pečlivě hlídat tepovou frekvenci v jednotlivých fázích běhu, což je dost podstatné, pokud to s trénováním myslíte trochu vážně.

Související článek

Massive MIMO: předvoj 5G v pražských Petrovicích

Česko se v posledních dnech slušně zviditelnilo na mapě chytrého světa. Na sídlišti Petrovice na okraji Prahy totiž v minulých dnech proběhl ostrý test technologie Massive MIMO, což je jeden ze základních prvků nové generace datových přenosů 5G. Test prováděl operátor T-Mobile ve spolupráci s firmou Huawei, my byli jako jedni z mála novinářů u toho.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama