Foto: Universal Robots

Kdy vás nahradí kobot?

Firmy chytřetéma 7 a více min čtení

Kobot – kolaborativní robot. V čem se liší od běžného robota? Především v tom, že bezpečně pracuje přímo s člověkem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. A také v tom, že obvykle nemá několik tun, takže ho třeba během směny zvládnete přemístit i na jinou práci. Navíc ho dokáže naprogramovat skoro každý a stojí tolik, že si ho můžou pořídit i zemědělci. Jak daleko je doba, kdy místo kolegů budete mít kolem sebe koboty?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Kobot – kolaborativní robot. V čem se liší od běžného robota? Především v tom, že bezpečně pracuje přímo s člověkem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. A také v tom, že obvykle nemá několik tun, takže ho třeba během směny zvládnete přemístit i na jinou práci. Navíc ho dokáže naprogramovat skoro každý a stojí tolik, že si ho můžou pořídit i zemědělci. Jak daleko je doba, kdy místo kolegů budete mít kolem sebe koboty?

Počet kolaborativních robotů každoročně skokově roste, přičemž Česká republika se v Evropě drží na předních místech. „Český a slovenský trh jsou teď v takovém laufu a takovým způsobem rostou, že by byla ostuda, kdyby se nám naše vize nedařilo naplňovat,“ říká Pavel Bezucký, obchodní ředitel firmy Universal Robots pro Česko a Slovensko. Tato dánská společnost je předním výrobcem kolaborativní robotiky, která už nepřináší výhody jen ve strojírenství. Koboty zvládnou i natrhat jablka nebo uvařit a naservírovat kávu.

Může si kobota dovolit každá firma?

Koboty už dávno nejsou jen pro velké firmy, které na ně mají peníze. V našem pojetí kolaborativní robotiky směřujeme k demokratizaci celého odvětví. Koboty jsou pochopitelně levnější než tradiční průmyslové roboty, ale hlavně přináší obrovské přímé i nepřímé finanční výhody. Robota je jednoduché nainstalovat, je bezpečný, může pracovat bok po boku s člověkem. Především ho ale dokáže naprogramovat průměrně inteligentní člověk. Když jsem kobota půjčil svým synům, aby si s ním pohráli, tomu staršímu tehdy bylo třináct, po třicetiminutovém „zaškolení“ už byl kobot schopný skládat si kostky z lega naprosto sám.

Je otázka, jak se tématu robotizace chopí politici.

Koboty už si pořizují i malí zákazníci, kteří zaměstnávají čtyři pět lidí a potřebují řešit některé z výzev, které se před nimi otevírají. Což je momentálně – v rámci celé Evropy, ale v ČR je to nejsilnější – nedostatek pracovních sil.

Máte na mysli nedostatek pracovních sil obecně, nebo kvalifikované pracovní síly?

Obecně. Když chodíte po fabrikách a bavíte se s vedoucími pracovníky, mají nedostatek lidí i na činnosti, na které se běžně nabírají agenturní pracovníci. Dříve se říkalo, že to nevadí, že se to zaplní lidmi z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska, ale už ani ti nestačí. Navíc na agenturní pracovníky jsou i kvůli jejich vysoké fluktuaci navázány další problémy, takže stále více firem sahá po jistotě ve formě automatizace, přičemž robotizace představuje jednu její velkou část.

Pavel Bezucký, obchodní ředitel firmy Universal Robots pro Česko a Slovensko -

Obava, že by koboty vzaly do budoucna lidem práci, je zbytečná?

Je možné, že koboty budou přebírat stále více činností, které v současné době dělají lidé, ale to neznamená, že by přišli o práci. Pamatuji se, když jsem byl tak ve třetí třídě, jednou za čas byla pracovní sobota a moje babička a děda šli do práce. Jak se zvyšuje produktivita ekonomiky, lidé se mají lépe a zkracuje se pracovní doba. Myslím, že každá firma, která bude koboty nasazovat, to bude dělat kvůli zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity. Vzniknou nové pozice a ty namáhavé a nebezpečné třeba zaniknou. Spíš je otázka, jak se tématu robotizace chopí politici, ale doufám, že to nebude oblíbeným zdaňováním a sociálním pojištěním robotů. To je spíš kontraproduktivní a táhne to ekonomiku dolů.

Související článek

Robot bere na hodinu tolik jako Čech. Co se ale stane, až česká mzda vzroste?

Věděli jste, že hodinové náklady na práci robota jsou přibližně stejné jako hodinové náklady na práci českého zaměstnance? Co se ale stane, až cena robotů klesne nebo až si my Češi vymůžeme o něco vyšší mzdu? Nebo je hodinová mzda robotů stropem, přes který se jako země montoven a skladů nikdy nedostaneme?

To se reálně řeší?

Debatuje se o tom celosvětově, nejen v České republice. Spíš jsou to ale zatím výkřiky do tmy. Vidím za tím spíš populismus než něco, co by mělo reálný ekonomický základ.

Jak si v otázce robotizace Česká republika vede?

V roce 2016 jsme byli v počtu nasazených robotů celosvětově na patnáctém místě, v rámci Evropy na pátém místě. A to mluvím v absolutních číslech, nikoliv číslech na hlavu. Je to nutné, protože když se podíváte na spoustu dalších ukazatelů, třeba počet neobsazených pracovních míst, ke konci roku 2017 to u nás bylo 4,5 procenta, což je opět úplně nejvíc z celé EU.

Mezi lety 2016 a 2020 se odhaduje meziroční růst kolaborativní robotiky mezi 55 až 65 procenty.

Stejně tak v zemích s nejvíce nasazenými roboty, jako jsou Jižní Korea a Německo, tam, kde do automatizace investují nejvíce, jsou i relativně vysoké počty neobsazených míst. Když se na to člověk dívá logicky, řekne si, sypou do toho peníze, nasazují roboty, podle černých scénářů by tam už lidi neměli mít žádnou práci, ale ono je to jinak a firmy mají naopak problém lidi sehnat.

Čím to, že máme tolik robotů?

Přičetl bych to hlavně struktuře ekonomiky. Česko z hlediska ekonomiky, a teď nevím, jestli to je dobře, nebo špatně, hodně kopíruje celosvětový růst.

Potýkáte se s konkurencí, nebo platíte za největšího hráče?

Kolaborativní robotika je specifická v tom, že jsme ji velice dlouho coby Universal Robots tlačili téměř sami. Byly doby, kdy jsme měli sedmdesáti až osmdesátiprocentní podíl na trhu. Jenže tehdy byl tento trh celkově relativně malý. Jak si firmy začínají uvědomovat obrovský potenciál, který kolaborativní robotika přináší, začíná se konkurence rozšiřovat. Ať už je to z tradičních firem vyrábějících velké průmyslové roboty, které před třemi čtyřmi lety tuto oblast ještě docela dost opomíjely. Vynořují se i zcela noví výrobci, kteří se od začátku profilují jako firmy zabývající se kolaborativní robotikou.

Koboty už si podle podle Pavla Bezuckého pořizují i malí zákazníci, kteří zaměstnávají čtyři pět lidí. -

Jak moc zapojení kobotů roste?

Mezi lety 2016 a 2020 se odhaduje meziroční růst kolaborativní robotiky mezi 55 až 65 procenty. Jen pro zajímavost, Universal Robots mělo celosvětově z roku 2016 na 2017 nárůst o 72 procent.

Bojujete s nedůvěrou a skepsí firem, musíte je přesvědčovat a vysvětlovat jim přínosy kobotů?

Jak kde. Samozřejmě existuje klasická Gaussova křivka, jakým způsobem se nasazují nové technologie do průmyslu, a já si myslím, že koboty už jsou ve fázi, kdy křivka začíná kulminovat nebo je hodně blízko vrcholu. Stává se z nich běžná technologie. Jsou samozřejmě firmy, které jsou skeptické, protože když slyší robotika, představí si obrovské těžké roboty, které nedokáže nikdo naprogramovat a starat se o ně. Ale složité to už dávno není. Snažíme se dělat osvětu a kolaborativní robotiku tlačit do podvědomí lidí a opravdu se nám už ozývají i malé firmičky, které by předtím o robotizaci vůbec ani neuvažovaly.

Jaká je návratnost investice?

Související článek

Máte málo lidí? Pronajměte si roboty!

Tuzemské průmyslové podniky si mohou při nedostatku zaměstnanců pronajmout roboty. Využít mohou služeb „personální“ agentury Personal Agency 4 Robots (PAR) společnosti Amtech. Pro zajištění rutinních úkolů, které obvykle provádějí zaměstnanci či agenturní pracovníci, nabízí pronájem kolaborativních robotů Universal Robots a autonomních mobilních robotů MiR.

Pohybujeme se v průměru kolem deseti měsíců. I u složitějších aplikací to obecně bývá do roku, roku a půl. Nejrychlejší návratnost, kterou jsme zaznamenali, byla v Americe třicet čtyři dnů. V českých podmínkách to bývá kolem dvanácti měsíců. A ne vždy to závisí na výši platu zaměstnanců. Kupříkladu Indie je, co se týče mezd, hodně nízkonákladová, a přitom tam ve firmách také běžně dosahují návratnosti investice do jednoho roku.

Jaký typ firem sahá po kobotech nejčastěji? Člověka hned napadne strojírenský průmysl.

Už dávno neplatí, že by robotika byla jen pro strojírenské firmy. Naše roboty jsou opravdu univerzální. Je to dáno jednak tím, jak je jednoduché je naprogramovat a přeprogramovat, ale i jejich mechanickou stavbou. Mají velkou možnost pohybu a jsou schopny pokrýt relativně velký prostor. Díky tomu je šíře jejich použití opravdu velká – od průmyslu až po služby. Využívají se třeba i ve zdravotnictví.

Zvládly by i operovat?

Objevují se spíš při rehabilitacích, kde je určitá rutina a opakovatelnost. Operace je natolik kreativní činnost, že těžko najdete dva lidi, kteří vypadají stejně. Ale možná časem by nějaké banální operace robot dělat mohl. Kobota lze nasadit obecně všude, kde jsme schopni úkony popsat pevným vzorcem. Nebo minimálně pevným vzorcem vztaženým k něčemu, co jsme schopni z dané scény nebo situace vyčíst. Udává se, že z veškerých činností, které musí lidé v zaměstnání vykonávat, je maximálně deset procent plně automatizovatelných. To ale neznamená, že by roboti mohli být nasazeni pouze do těchto deseti procent. Může to být klidně padesát – do deseti plně a ve zbývajících čtyřiceti v součinnosti s člověkem. Jinde se to kvůli vysokým nákladům nevyplatí.

Stavíte koboty na míru, nebo jde pořád o jeden stroj, který jde naprogramovat na spoustu úkonů?Naše firma se striktně zaměřuje jen na vývoj a výrobu robotických ramen. Máme dvě řady, přičemž v obou jsou tři velikosti robotů. Je potom na zákazníkovi nebo na systémových integrátorech, aby s pomocí tohoto ramene vytvořili přesně takovou aplikaci, kterou potřebují. Samozřejmě k tomu vám nestačí jen to rameno, potřebujete nějakou periferii, koncový nástroj, jako například uchopovač, který bude manipulovat s danými díly.

Jak jsou koboty jednoduché k instalaci, stejně jednoduché jsou i k přeinstalaci.

A protože chceme směrovat veškerou naši energii na robotická ramena, rozhodli jsme se těmito periferiemi nezabývat a vytvořili jsme platformu, které říkáme UR+. Ta sdružuje výrobce různých příslušenství, periferií nebo softwaru. A my garantujeme, že budou v rámci našeho prostředí fungovat. Dokonce i se stejnou filozofií, jakou má Universal Robots, kterou je maximální jednoduchost použití.

To je možná i odpověď na moji další otázku, která se týká víceúčelovosti ramene a jeho přeprogramování. Pokud budu mít kobota, který bude dělat nějakou činnost, a za půl roku se rozhodnu, že jej chci přesunout jinam, jak moc je to složité?

Související článek

Pokladní i lékař. Kdo všechno se s nástupem robotů má bát o práci?

Právník, lékař, novinář… Zdá se to neuvěřitelné, ale i tahle zaměstnání jsou kvůli nástupu robotů a umělé inteligence v ohrožení. A nejsou rozhodně jediná. Pracovní trh se mění a měnit bude a změny se nedotknou jen dělníků, řidičů nebo pokladních. Pro koho jsou roboti ohrožením? Jak to zařídit, aby se vyhazov netýkal právě vás?

Dokonce to nemusí být ani za půl roku. Jak jsou koboty jednoduché k instalaci, stejně jednoduché jsou i k přeinstalaci. Nejlehčí rameno váží jedenáct kilogramů, nejtěžší necelých třicet, takže každý dospělý chlap je schopen robota vzít a přenést jinam. Toho se pak v některých firmách využívá k tomu, že robot dělá na jednom pracovišti dopoledne jednu práci, odpoledne dělá jinde jinou a třeba na noční směnu dělá zase něco úplně jiného. Rychlost přeinstalování je opravdu vysoká.

Je kobot vůči člověku bezpečný?

Za dodržení určitých podmínek ano. Kolaborativní roboty umožňují spolupráci po boku s člověkem, ale to není jediný předpoklad, abyste mohla říct, že aplikace, kterou vyvinete, je zcela bezpečná. Pokud robot bude přendavat přísavkou jablka z jedné bedny do druhé, většinou se vám nemůže nic stát a nemusíte to řešit složitými bezpečnostními prvky. Pokud by ale robot měl na sobě rotační pilu, už to samozřejmě nebezpečné je. Je třeba posoudit další vybavení nebo to, čím, jak a kde robot manipuluje.

Nemůže se do něj někdo zvenčí nabourat?

Samozřejmě je zabezpečený. Říká se, že jediný způsob, jak uchránit jakékoliv chytré zařízení, je nedávat mu žádné konektory, nepřipojovat ho k síti. Naše roboty k síti připojit můžete, ale nemusíte. Ale na úrovni řídicího systému jste schopni aplikovat principy počítačového zabezpečení.

Jedná se o spolupracujícího robota, je ale nezbytně nutné, aby na místě spolupracoval s člověkem, nebo zvládne fungovat zcela sám?

Kobot člověka – tak jako většina robotů – nepotřebuje. Je schopný komunikovat s nadřazeným řídicím systémem, lidem v pozici supervizorů občas pinkne nějakou informaci, ale ke své funkci je bezpodmínečně nepotřebuje. Umožňuje jim ovšem pracovat vedle něj. Je to obrovská výhoda, když si uvědomíte, že člověk najednou v rámci celého výrobního procesu dělá ty kreativnější věci nebo působí tam, kde potřebuje mít určité vyšší smysly jako zrak, možná hmat, nějaké logičtější vyhodnocení.

Nasazení kobotů v zemědělství je poměrně časté.

Tedy všude, kde nejste schopni věci popsat matematicky anebo kde by bylo příliš drahé něco takového s využitím současné techniky udělat. Pokud můžete mít najednou člověka a robota a robota necháte dělat rutinní věci a člověka ty kreativní, je to spíš plus, než že by robot neuměl fungovat sám.

Spolupracují mezi sebou?

To také funguje. Přece jen u technických zařízení většinou víte, jak se budou chovat, a jste schopni jim poměrně přesně říct, jak se chovat mají.

Do jaké míry se dá hovořit o umělé inteligenci?

Související článek

Pokud se budeme bavit o umělé inteligenci v tom základním pojetí, že něco vidí a na základě toho je schopný rozhodnout, kam má sáhnout, tak to jde řešit systémem strojového vidění. Náš robot má mimo jiné například senzor, který mu umožňuje měřit směr a velikost síly, a na základě toho je pak schopný přesně kopírovat jakoukoliv nepravidelnou plochu třeba při leštění. Ale že by se nějak sofistikovaně učil nebo vyvíjel nové pracovní postupy, to opravdu ne. I když se umělá inteligence do průmyslu chystá, ještě dlouho nebude na úrovni robotů, spíše na úrovni nadřazených řídicích systémů, kde robot bude vždy jen jako výkonná ruka.

Podílí se koboty i na výrobě sebe sama?

Dělají tam určité operace, většinou ty náročné na přesnost. Například sesazují převodovku a motor, což se musí dělat během rotace. Robot najede se šroubem nad převodovku a točí se stejnou rychlostí jako ona a zároveň do ní montuje šroub. Není to tak, že byste přišla do fabriky, kam na začátku nasypete do kontejneru pár šroubků a převodovek a z druhé strany vypadne robot.

Ale možná to bude koboty nejvíce saturovaná výroba, když jsou přímo u zdroje.

To ne. Jsou výroby, kde je hustota nasazení kobotů mnohem větší. Přece jen tady musí být dost velký podíl lidské práce i díky tomu, jak robot uvnitř vypadá.

Návratnost investice do kobota se pohybuje v průměru kolem deseti měsíců. I u složitějších aplikací to obecně bývá do roku, roku a půl. -

Opravdu ale koboty umí trhat jablka?

Většinou dělají jen manipulace, ale ano, jsou schopny jablka i trhat. Před časem zveřejňovala australská univerzita ze Sydney video, kdy robot na polovzrostlém keři hledá systémem strojního vidění jablka, která pak speciálním měkkým uchopovačem trhá. Nasazení kobotů v zemědělství je poměrně časté. Přece jen na lidské úkony je to strašně náročné a cena robotizace už tak klesá, že se i zemědělci a farmáři začínají poohlížet po automatizovaných systémech.

Robot podle vás umí i uvařit a naservírovat kávu. Je to spíš zajímavost, nebo to funguje i v praxi?

Po světě vzniká docela dost barů, kde roli barmana plní robot. Ale je to spíš marketing, než že by robot dokázal barmany úplně nahradit.

O vás jsem se dočetla, že jste velký kutil, tedy kobota doma asi nepotřebujete?

Jednou nám houpal kočárek. Ale jen na chvíli, když jsem měl jedním očkem dohlížet na spící nejmladší dceru a potřeboval jsem se přitom soustředit i na něco jiného.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama