Zdroj: iStockphoto

Šéf meteorologů: Jsme lepší než Norové, jen to musíme umět prodat

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Předpověď počasí přesnější než Norové. To je nejdůležitější vlastnost aplikace, kterou tento týden spustil Český hydrometeorologický ústav. Bude ukazovat předpověď na šest dní, jejíž součástí budou například i srážkové mapy nebo aktivita klíšťat. Společně s ní se rozjede také aplikace ČHMÚ+, která bude zobrazovat složitější data, tedy údaje o kvalitě ovzduší, hydrologické údaje nebo UV index. Aplikace jsou zatím k dispozici pro operační systém Android, pro iOS budou připraveny za necelý půlrok.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Předpověď počasí přesnější než Norové. To je nejdůležitější vlastnost aplikace, kterou tento týden spustil Český hydrometeorologický ústav. Bude ukazovat předpověď na šest dní, jejíž součástí budou například i srážkové mapy nebo aktivita klíšťat. Společně s ní se rozjede také aplikace ČHMÚ+, která bude zobrazovat složitější data, tedy údaje o kvalitě ovzduší, hydrologické údaje nebo UV index. Aplikace jsou zatím k dispozici pro operační systém Android, pro iOS budou připraveny za necelý půlrok.

Výhledově by ředitel ústavu Mark Rieder, který tuto funkci zastává od loňského podzimu, rád připravil také aplikaci pro sportovce. „Chci celkově změnit komunikaci ústavu navenek,“ říká a přibližuje například budoucí spolupráci s majitelem portálu Seznam.cz Ivem Lukačovičem.

Češi jsou prý po Norech druhý nejpočetnější národ, který navštěvuje stránky norské aplikace yr.no. Proč?

Norové kdysi chytli dobrý vítr. Přišli s přehlednou a graficky dobře zpracovanou aplikací. Tehdy nikdo nenabízel alternativu, nebo možná nebyla tak hezky promovaná. Navíc se ukázala klasická česká vlastnost, že co je cizí, je lepší. Přitom tu existuje například aplikace Aladin.

Když už jsme u Aladina. Tato aplikace vývojářů Androworks vznikala z dat úřadu. Proč jste ji nevyužili už dřív a vypsali výběrové řízení na výrobu nové?

Protože tato aplikace nikdy nebyla naše, pouze jsme zdarma poskytli data. Nikdy jsme nedefinovali, co od aplikace požadujeme. Navíc, když se vypsalo výběrové řízení, tým Androworks se mohl přihlásit. Neudělali to a zakázku vyhrála společnost OKsystem. Vzhledem k problémům, které se s tímto jménem pojí, z toho sice nejsem úplně nadšený, ale na výsledek to, doufejme, nebude mít vliv.

V čem je tedy nová česká aplikace lepší než norská?

Malá ukázka z nové aplikace ČHMÚ – předpověď srážek, větru a oblačnosti. Zdroj: ČHMÚ -

Zatímco Norové předpovídají pro území velké deset krát deset kilometrů, což znamená, že stejná předpověď platí pro sto kilometrů čtverečních, naše aplikace bude platit s přesností 2,4 krát 2,4 kilometrů, takže pro opravdu malou plochu. Norové navíc netvoří předpověď pro Českou republiku, ale přebírají data z Evropského centra pro střednědobou předpověď z anglického Readingu, kam posílají data všechny země včetně České republiky. Takže oni nedělají nic jiného, než že překlápějí data a vydávají je za svoje.

A to se smí?

Zcela korektně určitě nepostupují. Existuje světová meteorologická organizace a jedním z jejích dokumentů je i to, že národní meteorologické služby nebudou dělat předpovědi a poskytovat data pro jiná území než ta svá. Norové ale data prezentují přes vlastní ústav. Právně z toho sice vykličkují, ale v pořádku to není. Já je nechci vykličkovat, jen chci dokázat, že jsme lepší.

Připravujete kromě nových aplikací ještě něco?

Chci celkově změnit komunikaci ústavu navenek. Sestavili jsme čtyři projektové týmy, kdy jeden má na starosti mobilní aplikace. V jeho rámci připravujeme například aplikaci pro sportovce. Dokážu si představit, že třeba cyklisté v ní zjistí, jakým směrem se podle počasí mají vydat, aby jeli celou cestu po slunci.  Podobně by měly fungovat i aktuality pro vodáky, lyžaře nebo letce. Chceme jít do důsledkové předpovědi, tedy ne že bude foukat vítr v takových a takových nárazech, ale že vám třeba vezme střechu nebo zvedne sukni. Výstupy by měly být dostupnější pro lidi. 

Druhý tým má na starosti sociální sítě. Zjistil jsem, že ČHMÚ má šest facebookových profilů a pět twitterových účtů, přitom několik jich je nefunkčních. Proto vznikl tento tým, aby lidé věděli, že ČHMÚ funguje. Třetí skupina se stará o webové stránky, které by se měly změnit do konce roku, a čtvrtá skupina řeší externí komunikaci.

Když jste mluvil o letcích, co aplikace Windy, která patří Seznamu.cz, tedy vášnivému letci Ivu Lukačovičovi?

Windy má díky Seznamu velkou podporu, protože za ní stojí velký hráč. Windy umí něco, co my nikdy umět nebudeme, a to je grafická prezentace dat. Aplikace je krásná jak na webu, tak v mobilu. Ale my zas umíme něco, co neumí oni. Proto jsem se sešel s Lukačovičem a řekl mu, že bychom s ním rádi spolupracovali, že my mu poskytneme data a on nám zobrazí svoje produkty na našich webových stránkách. Nebo bychom mohli klidně i spolupracovat přímo na vývoji.

Jak se ústav staví k politice otevřených dat, která je nyní velmi probíraným tématem? Co vy sám si představujete pod pojmem otevřená data?

S otevřenými daty jsem se setkal až po nástupu do nové funkce. Otevřená data mi říkají několik věcí. Především to, že je to něco, co by do značné míry mělo být poskytováno státem občanům, obzvláště pokud je to financováno z jejich daní. Dále mi říkají, že jsou celoevropským i celosvětovým trendem. Zároveň ve mně ale vzbuzují negativní konotace. Často se lidé tímto dobrým úmyslem zaštiťují pro to, aby nějakým způsobem profitovali.

Související článek

A proč by byl problém, kdyby s daty všichni volně disponovali?

ČHMÚ je prvek kritické infrastruktury. Myslím, že něco jiného jsou data v případě faktur nebo uzavřených smluv. Vidíte částku a je jasné, kolik se zaplatilo. Jde o rozměr interpretace. A v případě počasí to může ovlivnit škody na materiálu i životech. Dejme tomu, že si někdo vytvoří firmu a bude vydávat stupně povodňové aktivity. Když udělá chybu, město třeba nemusí začít evakuovat. Proto by měl být splněn požadavek na to, že interpretovat data smí jen člověk s licencí.

Další, i když ne tak velký problém, je majetnický vztah lidí z ústavu k číslům. Věnují tomu celý život, je to jejich poslání. Vyjíždějí ven a měří hodnoty v tocích bez ohledu na počasí, protože do té vody musí vlézt i v minus dvaceti. To vede k tomu, že zaměstnanci považují data tak trochu za svoje. A toto myšlení se také musí změnit.

Zvažujete, že byste do svých databází zařadili i data, která spravuje někdo jiný. Třeba údaje radnic z měření ovzduší?

Je to velmi často diskutovaný problém. Pro začlenění do sítí provozovaných ČHMÚ to ale v naprosté většině nelze. Jedna věc je mít k dispozici technologie a úžasná čidla. Věc druhá je, že ale musí splňovat alespoň základní požadavky na schopnost dané parametry s určitou přesností měřit. Musí procházet pravidelnou údržbou, kalibrací v certifikovaných kalibračních laboratořích, musí být umístěny na reprezentativním místě, což lavičky nebo zastávky autobusu zpravidla nebývají, a musí být provozovány a obsluhovány kvalifikovanou a alespoň pravidelně proškolovanou obsluhou.

Mark Rieder od loňského podzimu otevírá ČHMÚ. Foto: Tomáš Hejzlar -

Zkoušeli jste výsledky těchto čidel porovnat s vaším měřením?

Ano, a byly naprosto neuspokojivé. Porovnávali jsme schopnost jejich měření i mezi více stejnými čidly na stejném místě a výsledky byly zcela odlišné. Takže byť radnice s nadšením chtějí vytvořit smart city pro smart občany za pomoci nejrůznějších čidel, efekt by mohl být ve svém důsledku přesně opačný. Na druhou stranu velmi rádi zahrnujeme do našich sítí takové stanice, které splňují obecné požadavky na kvalitu dat, například výsledky z měření z automatických monitorovacích stanic imisního monitoringu provozovaných zdravotními ústavy.

Měníte si data s meteorology z okolních zemí, ať už mluvíme o otevřených datech, či strategických údajích. Třeba co se týká pohraničních oblastí, kam dovážíme dost znečištění?

Společně s našimi polskými kolegy si data o aktuální imisní situaci vzájemně poskytujeme a sdílíme. Obecně pak existuje sdílení dat nejen na celoevropské, ale i na celosvětové úrovni. Takže zasíláme data a výsledky měření v rámci světové meteorologické organizace (WMO). Díky tomu ale samozřejmě máme přístup i k datům a službám ostatních zemí.

T-Mobile dokáže měřit srážky pomocí mikrovlnných spojů. Je do toho ústav nějak zapojený?

V tuto chvíli není. ČHMÚ v loňském roce obměnil meteorologické radary, které jsou na současné nejvyšší technické úrovni. ČHMÚ je zodpovědný za hydrologickou předpovědní službu včetně předpovídání rizika přívalových povodní, takže je v našem zájmu mít k dispozici nejlepší dostupnou techniku a technologie. Proto se ochotně s výsledky tohoto projektu společnosti T-Mobile seznámíme. Pokud pro nás budou mít skutečný efekt, rádi je budeme využívat.

Související článek

T-Mobile měří srážky prostřednictvím vysílačů

T-Mobile spolupracuje s ČVUT na projektu využití mikrovlnných spojů sloužících k připojení vysílačů do mobilní sítě k měření počasí. Konkrétně se jedná o měření srážek, které při průchodu mikrovlnným spojem způsobují útlum mobilního signálu.

Technologií neustále přibývá. Máte pocit, že jde společnost správným směrem?

Čidla, malé radary a technologie obecně jsou neustále dostupnější. Jedna věc je čidla a přístroje nakoupit, jenže také musíte vědět jaká. A v tu chvíli už tak laciná nejsou. Věc druhá je, že je musíte provozovat, udržovat a vyhodnocovat jimi naměřené údaje. Na to už většina lidí zapomíná, ale to je právě ten okamžik, kdy vám s tím spojené náklady významně rostou, zvlášť pokud se pořídí nekvalitní přístroje. V neposlední řadě musíte umět naměřená data správně interpretovat a z naměřených hodnot vytvořit informaci, což za vás žádné čidlo nebo přístroj neudělá. A poslední bod, a na ten už zapomínají téměř všichni, se týká toho, že musíte mít informovaného příjemce, který se o dané informace zajímá.

Mám pocit, že se tu se slepým nadšením budují smart technologie a smart cities, ale zapomíná se na to, že smart musí být především ti, pro které by to všechno mělo sloužit. Těmi jsou koncoví uživatelé, totiž smart občané a obyvatelé. A ti nám chybí.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama