iStockphoto

Co provádí technologie se vzděláváním

Trendy & tipykomentář 4 min čtení

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Mezi lidmi, kteří se profesně zabývají vzděláváním, s oblibou koluje obrázek porovnávající školní třídu před dvěma sty lety a dnes. Vtipné na tom je, že i když lidé na obrázcích vypadají viditelně odlišně, co se týká vzhledu, a i když školní lavice či tabule mají poněkud jinou konstrukci, to základní zůstává stejné. V čele třídy stojí učitel, který přednáší dětem uspořádaným dle kostelního způsobu v řadách lavic a děti se tak učí “moudrými býti”.

Skutečně, v tomto ohledu se příliš nezměnilo. A řekněme si, i když mezi tím astronomicky narostly poznatky o lidské psychice, fungování společnosti a v poslední době i o tom, co to vlastně je lidský mozek, neznamená to automaticky, že se společenské zvyky a instituce upgradují na vyšší level. Vezměte si, kolik toho víme o lidském zdraví. A žijeme snad zdravěji? Vůbec ne…

Bylo by trochu naivní očekávat, že samotné poznání o tom, jak lépe učit, změní systém. Nezmění, protože systém – ten vzdělávací – má ve své DNA zcela konkrétní zadání a prozatím nedošlo k evoluci. Zapomeňte na chvíli na vlastní představu školy, kde se děti učí znalostem a dovednostem v určitých předem daných oblastech. To je jen část zadání a upřímně, ne ta nejpodstatnější. To podstatné zadání je skryto v pozadí (i proto se tomu říká skryté kurikulum) a zní:vychovat člověka, který je schopen zaujmout svou dílčí roli ve společnosti, přijímá ochotně vyšší autoritu a je poslušen jejím příkazům.

Zní vám to konspiračně? Zkuste se jen trochu zamyslet nad tím, zda skutečně Marie Terezie a její následovníci měli jiný cíl než tento. Myslíte, že cílem mělo být “vychovávat samostatně, demokraticky smýšlejícího občana”, jak bychom se v různých obměnách dočetli v různých strategických vzdělávacích dokumentech dneška? Ale kdež… Poslušnost a disciplína dodnes výrazně modelují školní vzdělávání, od zvonění, vstávání v lavicích, kázeňských soudů až po celkově podřízenou roli žáka vůči učiteli, reprezentantu společenské autority.

Až donedávna nebyl skutečně nijak zásadní důvod to měnit. První, druhá a třetí průmyslová revoluce vznesly požadavek vytvořit velké společnosti, sjednocené určitým kódem (jazyk a jeho kultura) k tomu, aby byli jednotky navzájem schopny kooperovat v rámci funkčních celků s cílem podílet se společně na produkci a reprodukci. Škola plnila toto zadání velmi dobře, a když se k tomu v některých případech připočetla politická objednávka, pak nebylo co řešit. Totalitní systém, v jehož pozůstatcích se česká společnost nachází, nemá jiný cíl než využívat vzdělávání k pěstování naprosté poslušnosti a naprostému podřízení kódu, jenž neumožňuje odlišnou interpretaci.

Jistě, řeknete si, jenže po roce 1989 se nám do těch strategických dokumentů dostávaly ti “samostatně a demokraticky uvažující občané”, tak kde je problém? Problém je, že vzdělávání je pouhým subsytémem ve společnosti, která má dekády trvající setrvačnost. To, že napíšete do nějakého dokumentu pár vět a pošlete je tichou poštou do škol, znamená velmi málo. I proto vzdělávání ve školách v roce 2018 stojí do značné míry stále na principech a proto se lidé zabývající se oblastí vzdělávání smějí nad obrázky srovnávajícími školní třídy historické a současné.

Jenže něco se stalo. Do společnosti vtrhly technologie a vtrhly do nich s takovou vervou, že někde nezůstal kámen na kameni. Nové technologie otevřely úplně nové dimenze a my nyní s překvapením zjišťujeme, že naše životy – soukromé, společenské, ekonomické – se odehrávají v úplně jiné konfiguraci než před pár lety. Technologie pochopitelně vtrhly i do vzdělávání a obrátily naruby dosavadní postupy. Že učitel sděluje pravdu, na kterou má patent, a kontroluje, jak dobře si takto formulovanou pravdu žák osvojil? Nejen že už nemá patent na pravdu, ale mnohdy se dokonce mýlí a je možné to prokázat pomocí poučenějších zdrojů. A hlavně už dávno nemá patent na všechno.

Dnešní žáci, digitální domorodci, přicházejí do škol mnohem lépe vybaveni k utilizaci digitálního prostoru a učitelé jim nemohou konkurovat. To všechno má jeden drtivý dopad: ztrátu autority školy, dříve postavenou na nezpochybnitelnosti a know how na “vědění”. Technologie tohle ze škol vysály stejnou rychlostí, s jakou vám úspěšný phishing odsaje peníze z konta. Zároveň ale technologie vytvořily neuvěřitelné a donedávna nepředstavitelné možnosti vzdělávání, které mohou učinit definitivní konec vtipům vzdělávacích expertů.

Co teď? Vzdělávání stojí před různými scénáři vývoje, od úplného rozvratu tradiční školy až po její chytrou adaptaci v sedle technologických protéz, které mohou náš svět udělat skutečně chytřejší. Proto se na webu Světchytře.cz budeme touto otázkou zabývat. Těším se na pravidelné setkávání.

Bob Kartous, vzdělávací think tank EDUin

Související článek

Související článek

Bitcoin, díl 1: Bezprecedentní příběh

Když něco vypadá, že to nemá logiku, může to někdy být i tím, že ji opravdu nemá. Zapamatujte si to a bude se vám o bitcoinu přemýšlet mnohem snáz.

Související článek

Související článek

Na Valentýna zvládnete vše on-line. Kromě pusy

Na den svatého Valentýna se buď těšíme, nebo ho úplně ignorujeme. Ať patříte do první, či druhé skupiny, přehled seznamovacích aplikací nebo nápady, jak si chytře užít nevšední romantický den, se mohou hodit kdykoliv.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama