Zdroj: iStockphoto

Vědkyně na avatarech mladých dívek zkoumají reakce pedofilů

Trendy & tipyrozhovor 6 min čtení

Virtuální realita není jen věcí zábavního nebo třeba strojírenského průmyslu. Vědkyně Kateřina Klapilová a Tereza Zikánová z Národního ústavu duševního zdraví ji používají v rámci projektu, který zkoumá sexuální preference a jejich poruchy. Konkrétně se zaměřily na pedofilii. Pomáhají jim při tom avatary mladých dívek.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Virtuální realita není jen věcí zábavního nebo třeba strojírenského průmyslu. Vědkyně Kateřina Klapilová a Tereza Zikánová z Národního ústavu duševního zdraví ji používají v rámci projektu, který zkoumá sexuální preference a jejich poruchy. Konkrétně se zaměřily na pedofilii. Pomáhají jim při tom avatary mladých dívek.

Související článek

Nová sexuální revoluce je před námi. Budou za ní stát samoříditelná auta

Autonomní auta v běžném provozu jsou jen otázkou času. Nezmění ale jen způsob, jakým cestujeme. Změní i naše sexuální chování. Do autonomních aut se totiž pravděpodobně ve velkém přesune prostituce, která opustí nevěstince. A nepůjde jen o placený sex. Výrazně nejspíš naroste počet sexuálních kontaktů v autě i mezi běžnými páry.

„Při výzkumu, diagnostice ani terapii pochopitelně není možné používat stimuly, v nichž jsou děti nahé či v nějakých intimních situacích. Pro výzkum podstaty této poruchy ale musíme pracovat se stimuly, které jsou těmito osobami preferované. A právě v tom nám virtuální realita pomohla. Vytvořily jsme si v ní avatary, které mají charakteristickou fyzickou podobu malých nebo pubertálních dívek – chlapce jsme ještě vytvořit nestačily – a kromě toho disponují i typickými projevy chování, které osoby s touto preferencí vyhledávají,“ vysvětlují vědkyně.

Takže něco jako známá sexuologická vyšetření s obrázky, ovšem na výrazně pokročilejší interaktivní úrovni?

Úplně ne, nám jde zejména o základní výzkum a vývoj terapeutických nástrojů. Naše avatary tudíž primárně neslouží jako diagnostické prostředky, ale pomáhají nám odhalit podstatu těchto odlišných preferencí. Zaměřujeme se na mozkové a fyziologické reakce. Neděláme to proto, abychom jedince s odlišnou sexuální preferencí vychytávaly v populaci, chceme pochopit, jak to v hlavě a organismu takového člověka funguje, v jakém momentu vzniká problém a jak ho případně zvládnout.

Zmínily jste určité modely a projevy chování, typické pro malé či pubertální dívky. Oč se jedná?

V tomto věku se ještě nejedná o projevy sexuálního zájmu. Jde o projevy náklonnosti předtím, než dojde k neintimnímu sbližování dvou lidí. Toho následně můžeme využívat ve virtuálním prostředí při terapii, kde se klienti mohou učit zvládat své tělesné rozrušení při reakci na věkovou skupinu, do které se zamilovávají nebo jsou jí sexuálně vzrušeni.

Související článek

Estonec vytvořil program na svlékání žen na fotografiích. Server brzy zkolaboval

Anonymní programátor zřejmě z Estonska vytvořil aplikaci, která dokáže vysvléknout oděv z vyfotografované osoby za pomoci umělé inteligence. Internetové stránky aplikace pod názvem DeepNude pod náporem zájemců o vyzkoušení zkolabovaly. Provozovatel ji nejprve sliboval obnovit během několika dnů, později ale oznámil, že ji kvůli obavám ze zneužití trvale znepřístupnil.

A to se týká jen lidí s odlišnou sexuální orientací? Mně to připadá jako docela cenná pomůcka pro každého – praktický nácvik sbližování by mohl mladým v jistém věku pomoci v životě víc než polovina školních vědomostí…

No samozřejmě, takový program by byl výborný třeba právě pro dospívající chlapce, kteří by rádi navazovali kontakty s dívkami nebo i dospělými ženami, ale ostýchají se. Však také zdaleka nepracujeme jen s pacienty, ale zejména s takzvanými normálními lidmi bez poruch.

Na druhou stranu je dobré říct, že aspoň trochu „deviantní“ sexuální preference má velké procento lidí, a vůbec to nemusí být v běžném životě obtěžující. Nebo to třeba trochu na obtíž je, ale lidé se sami naučí je zvládat v mezích své psychické pohody, pohody partnera a zákona.

V rámci naší laboratoře jsou pro nás důležití všichni lidé stejně –  takoví, kteří mají neobvyklé sexuální preference, ať už s tím mají či nemají osobní a zákonné problémy, ale také lidé, jejichž preference jsou veskrze mainstreamové. Bez lidí z těchto tří skupin, kteří se účastní našich testování, bychom nemohly nic zjistit.

Dalo by se tedy říci, že se nesmělý mladík, o němž byla řeč, může naučit navázat vztah ve virtuální realitě?

Samozřejmě jen do určité míry, reálný kontakt nenahradí nic. Ale v dnešní době je i to cenné – sociální sítě už v životě mladých lidí hrají takovou roli, že jejich vztahy probíhají často prakticky neinteraktivně. Týká se to jak chlapců, tak i dívek. Někteří mladí už spolu moc nemluví, jen píšou jeden druhému komentáře, což je jiný typ komunikace. A v reálném světě se to může projevit sníženou schopností navazovat vztahy, osmělit se, rozpoznávat správné signály a také je správné vysílat. To se dá v rámci virtuálního světa celkem dobře natrénovat, a pak stud v reálu zeslábne.

Takže něco jako virtuální kurs dvoření?

Přesně tak. Samozřejmě je jasné, že se nedá nacvičit vše, ale první krok ano. A pozor, nejde jen o aktivní navazování vztahů s druhým člověkem, ale i o reakci na něj. Jinými slovy, člověk se může naučit nejen druhého oslovit a udělat mu nějaký návrh, ale taky tento návrh třeba slušně odmítnout, což je především důležité pro dívky a ženy, a často to může být docela problém. I na toto existují speciální edukační programy – žena například prochází virtuálním barem a trénuje se v tom, jak odmítat sexuální nabídky. Nicméně i tady platí, co říkáme pořád – všechno je nutné doladit v reálném světě, virtuální prostředí není skutečný život, ale možný začátek.

Umělá inteligence obecně funguje tak, že stroj rozpozná podnět a bleskurychle na něj dokáže zareagovat, přičemž svou reakci volí z rozsáhlé databáze projevů uložené v paměti. Toto funguje podobně?

Náš program ještě určitě ne, protože na sestavení tak velké databáze zkrátka nemáme peníze. Přitom by to asi šlo, ale prostě je to mimo naše finanční možnosti. V rámci našich dosavadních pokusů o edukační programy jde spíš o jednoduché algoritmické postupy – avatar má na výběr několik reakcí, které se spouštějí podle odpovědí uživatele. Ovšem do budoucna, pokud se povede sehnat finance, toho bude možné mnohem víc – a nejen reakce na slova nebo gesta, ale třeba i na fyziologické procesy snímané pomocí nejrůznějších senzorů. Zkoušely jsme na to podat nějaké grantové projekty, zatím neúspěšně, ale ono se to jednou povede.

Ano, teď jsme narazili na klasickou bolest téměř každého výzkumu u nás – finance. Odkud je na projekt berete?

Těch zdrojů je víc. Něco získáváme z grantů, hodně nás podporuje naše alma mater, Fakulta humanitních studií UK. Skládáme to, jak se dá. V tuto chvíli musíme zejména poděkovat spoustě ochotných kolegů – virtualistů, kteří pro nás dělají všechno možné za minimální ceny.

Související článek

Předpověď počasí v ohrožení? Američané se bojí, že kvůli síti 5G nepůjde předvídat velké bouře

Nová 5G síť přináší velká očekávání. Zákazníci mobilních operátorů doufají ve větší konkurenci, nižší ceny a rychlejší přenos dat. Česká vláda se těší na zisk osmi miliard korun do rozpočtu a operátoři na rozšíření služeb a nárůst tržeb. Někdo však tluče na poplach – meteorologové.

Vraťme se k oněm odlišným sexuálním preferencím, o nichž byla řeč zpočátku. Člověk se neubrání znepokojivé myšlence: je virtuální realita skutečně jen způsobem, jak případné nelegální a škodlivé preference bezpečně kanalizovat? Nemůže spustit naopak jejich odbrždění, které se pak danému jedinci vymkne z rukou, a celé to může špatně skončit?

Ale to neplatí jen pro virtuální realitu, ale i pro ostatní materiály, které jsou tu od nepaměti, třeba pro kreslenou pornografii. Debaty na toto téma se vedou již dlouhá léta a názory odborné veřejnosti se různí. Například když klesne sexuální frustrace jedinců, kteří svou sexualitu nemohou legálně nebo společensky přijatelně realizovat, klesá i nutkání ke škodlivým aktivitám. Důkazem třeba je, že po sametové revoluci a pak znovu po nástupu internetu klesl počet sexuálně motivovaných trestných činů, protože se masově rozšířila pornografie. Na druhou stranu se mluví o tom, že se odbourává hranice mezi virtuální realitou a skutečností, což samozřejmě není dobře, ale tak je to se vším – všude máte pozitiva a negativa. Ale to je na odbornou diskusi.

Navíc pozor, naší práce se to v podstatě netýká – to, co my vytváříme, nejsou erotické stimuly. Každý laik si samozřejmě představí právě tohle, ale ve skutečnosti jde o velice subtilní neverbální projevy, které nejsou sexuální. Jsou pozitivní nebo negativní a slouží k tomu, aby se lidé naučili komunikovat s někým, kdo se jim líbí – a vůbec nemusí jít o sexualitu, klidně o zcela netělesné projevy náklonnosti. My potřebujeme vědět, co se děje v  mozku a těle vyšetřovaných osob – kdo hledá sexuální stimuly, najde je leckde jinde, ale u nás ne.

Titulní ilustrační foto: iStockphoto

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama