Zdroj: iStockphoto

Základní registry: Co všechno o vás ví stát?

HomepageStát chytře 5 min čtení

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Před pěti lety převedl stát spoustu svých informací z papírové podoby do elektronické. Vznikly takzvané základní registry, které umožňují úředníkům získávat potřebné informace, aniž by je musel občan stále znovu vyplňovat. Staly se tak základem českého e-governmentu.

Základní registry jsou čtyři, spravují je různé instituce a propojení mezi nimi zajišťuje Úřad pro ochranu osobních údajů. V nich uložená data jsou vždy aktuální a právně závazná, což v praxi znamená, že se žádný úředník nedostane k vaší osobní historii a všem údajům ze základních registrů musí důvěřovat. Občan a podnikatel tak nemusí stále znovu prokazovat věci, které jsou již v základních registrech uloženy. To by – alespoň teoreticky – mělo šetřit čas strávený u přepážky a prostor ve formulářích všeho druhu. Ze základních registrů si také údaje přebírají nejrůznější další informační systémy státní správy i komerční instituce, kterým k tomu dáte výslovný souhlas.

Čtyři základní registry

Registr osob

  • Obsahuje informace o fyzických i právnických osobách, spravuje ho Český statistický úřad. Nepleťte si ho s obchodním rejstříkem nebo rejstříkem živnostenského podnikání.

Registr obyvatel

  • Je ve správě Ministerstva vnitra ČR a obsahuje veškeré informace o obyvatelích žijících v České republice.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí

  • Spravuje ho Český úřad zeměměřičský a katastrální. Obsahuje informace o všech adresách, které v Česku existují.

Registr správ a povinností

  • Má opět ve správě Ministerstvo vnitra ČR, které do něj ukládá oprávnění k přístupu, prováděné agendy a další organizační věci.

Tyto registry jako celek řídí Správa základních registrů. Nejsou mezi sebou vzájemně nijak propojené. Pokud si vás úředník potřebuje z nějakého důvodu prověřit ve více registrech, musí využít tzv. Převodník identifikátorů zvaný též ORG. Jedině ten umí dát vedle sebe informace například o Janu Novákovi z registru obyvatel, který působí jako jednatel firmy uložené v registru osob a vlastní nemovitost uloženou v registru územní identifikace. Nepoužívá k tomu potenciálně zneužitelné rodné číslo, ale náhodně vygenerovaný identifikátor. Právě proto se mu také říká Převodník identifikátorů. O jeho správu se stará Úřad pro ochranu osobních údajů.

Jak adresa putuje systémem

Zmíněné čtyři registry patří mezi základní, které musí vždy obsahovat správné a aktuální informace. Pokud po svatbě změníte jméno, příslušný matriční úřad nahlásí změnu do registru obyvatel. Pokud založíte firmu, živnostenský úřad nejprve ověří vaše osobní údaje z registru obyvatel, a poté zadá novou firmu do registru osob. Občan se nemusí o nic starat, informace v registrech vytváří a udržuje stát.

Ze základních registrů získávají potřebné údaje nejen úředníci, když k nim jdete s žádostí, ale i další informační systémy státní správy. Možnost využívat informace ze základních registrů mají také různé další instituce, jako je banka, mobilní operátor nebo zdravotní pojišťovna. Propojení ale zatím nefunguje ve všech případech dokonale. Například zdravotní pojišťovny prozatím nezrušily svým klientům oznamovací povinnost, i když údaje z registrů přebírají obvykle během několika dnů od změny. Klient ale může telefonátem na pojišťovnu zjistit, že přenos informací proběhl, a dále již změnu nehlásit. Banky a mobilní operátoři zatím informace ze základních registrů nevyužívají.

O přístupech do všech registrů se vedou záznamy. Přehled přístupů chodí všem majitelům datových schránek jednou ročně. Pokud datovou schránku nevlastníte, vydá vám výpis kterýkoliv Czech Point. Tato služba je ale zpoplatněna částkou 100 Kč za první stranu a 50 Kč za každou další stranu, raději se proto předem zeptejte, o kolik stránek se ve vašem případě jedná.

Registrů je více, ale…

Stát provozuje celou řadu dalších databází, které nejsou řízeny Správou základních registrů, nýbrž některou z dalších složek státu. Propojení v tomto případě nemusí být vždy úplné – například při vydání pasu nebo občanského průkazu lze využít fotku, která se již nachází ve státních informačních systémech, při vydání řidičského průkazu je ale potřeba fotografie nová. K řadě údajů z těchto registrů mohou úředníci volně přistupovat, například při žádosti o živnostenský list již nemusíte přikládat výpis z rejstříku trestů, jak tomu bylo ještě před pár lety, živnostenský úřad si jej v rejstříku trestů opatří sám.

Jedná se zejména o registr vozidel a registr řidičů (oba spravuje Ministerstvo dopravy ČR), registr ekonomických subjektů (Český statistický úřad), Administrativní registr ekonomických subjektů ARES (Ministerstvo financí ČR), Obchodní rejstřík (Ministerstvo spravedlnosti ČR), Rejstřík živnostenského podnikání (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR), dále pak Rejstřík trestů (Ministerstvo spravedlnosti ČR) a Insolvenční rejstřík (Ministerstvo spravedlnosti ČR).

Nepřehledná je situace zejména v případě podnikatelů. Ti jsou vedení jednak v základním registru osob, a to bez ohledu na to, zda se jedná o OSVČ nebo jinou firmu. Dále pak spadají buď do registru živnostenského podnikání, nebo do obchodního rejstříku. K tomu je stát sleduje v rámci registru ekonomických subjektů a administrativním registru ekonomických subjektů.

Na cestě k elektronickému úřadu

Smyslem základních (a dalších) registrů je usnadnit úředníkům práci, ušetřit občanům čas a zjednodušit veškeré papírování. Zatím se sice nejedná o dokonalý elektronický úřad, ale na cestě k němu jsme ušli slušný kus. Řadu listin získáme pohodlně z domova nebo na kterékoliv pobočce Czech Point na poštách nebo vybraných obecních úřadech.

Pokud k základním registrům přičteme ještě datové schránky (možnost obracet se na státní úřady z počítače bez nutnosti něco podepisovat) a místa pro získávání nejrůznějších výpisů (Czech Point), máme už docela solidní elektronizovaný úřad. Není to přitom tak dávno, kdy jsme si vůbec nedokázali představit, že bychom jednou podávali daňová přiznání bez nutnosti vystát si frontu na finančním úřadě nebo nejbližší poště.

Zavedení základních registrů bylo krokem správným směrem, nyní je potřeba trvat důsledně na tom, aby je využívala jak státní správa, tak různé veřejné instituce z finančního nebo zdravotnického sektoru, především banky nebo zdravotní a komerční pojišťovny.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama