Zdroj: iStockphoto

Česká cesta na Mars vede přes dílny

Stát chytřekomentář 2 min čtení

Před pár dny jsem se s úžasem díval na robotického psa, kterého vyvíjejí v hightech centru Boston Dynamics. Umí si otevřít dveře a nenechá se odradit, ani když mu otravující “lidský faktor” znepříjemňuje život  a snaží se mu v tom zabránit. Robotika, automatizace a algoritmizace výrobních procesů i fungování běžných domácností, to je nikoliv budoucnost, nýbrž hmatatelná a všude prosakující přítomnost.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Před pár dny jsem se s úžasem díval na robotického psa, kterého vyvíjejí v hightech centru Boston Dynamics. Umí si otevřít dveře a nenechá se odradit, ani když mu otravující “lidský faktor” znepříjemňuje život  a snaží se mu v tom zabránit. Robotika, automatizace a algoritmizace výrobních procesů i fungování běžných domácností, to je nikoliv budoucnost, nýbrž hmatatelná a všude prosakující přítomnost.

Dává proto smysl, když starosta New Yorku Bill de Blasio v roce 2015 prohlásil, že do 10 let bude běžnou součástí výuky na newyorských školách programování.

Je rok 2018. Starosta České republiky Andrej Babiš si také určil vzdělávací cíl: opět zavedeme do základek v ČR dílny a pozemky. Pravděpodobně to způsobil polibek múzy v montérkách reprezentující Asociaci malého a středního podnikání, jež vstoupila do bdělého snění českého premiéra. Před volbami Andrej snil o tom, že v roce 2030 se děti v českých školách budou učit o osidlování Marsu. Česká cesta na Mars tedy vede přes dílny…

Ale vážně, tohle totiž vůbec není legrace. Česká republika podobnými nápady utvrzuje přesvědčení o tom, že se snaží ze všech sil budovat na svém území společenský skanzen. Jestliže před 30 lety byly školní dílny a pozemky pouze parodií na svět práce, v roce 2020 budou parodií na svět jako takový. Máme problém, Houstone. Nutně potřebujeme, aby lidé v politice přestali poslouchat bláznivé lobbysty, jejichž míra společenské odpovědnosti se limitně blíží nule, a vzali rozum do hrsti. Bylo by určitě skvělé, kdyby škola dokázala děti připravovat na práci, je ale důležité, aby to byla práce odpovídající současným podmínkám. Manuální zručnost je toho neodmyslitelnou součástí, ale není možné ji v současném světě práce i běžného osobního života oddělit od technologií.

Dává vám smysl, aby děti ve školách navrhly objekt, naprogramovaly si výrobu jeho součástek a vyrobily je pomoci 3D tisku a pak objekt zkonstruovaly? Dává vám smysl, aby si děti mohly ve školách pomocí stavebnic, jako je třeba švédský projekt Quirkbot, ručně sestavit svého robůtka z brček  a naprogramovat řídící jednotku, která ho rozhýbe, rozsvítí a rozezvučí? Mně osobně to dává velký smysl.  Jestli chceme, aby technologická centra podobného typu jako Boston Dynamics vznikala v České republice, jestli chceme, aby geniální projekty jako Quirkbot prodávali po celém světě mladí čeští technologičtí designéři, potřebujeme dětem ukázat, jak taková právě vypadá. Dílny a pozemky vedou na Mars snad jen v pomatených představách zatvrdlých ve 20. století.

Bob Kartous, vzdělávací think tank EDUin|

Související článek

Jak se změní digitální Česko?

Ambiciózní cíl – ukázat, kam se během nejbližších pár let posune český e-Government – měla konference Digitální Česko. A tomu odpovídala i sestava mluvčích i moderátorů. Komisařka EU, poslanci EP, český premiér – nakonec omluvený, řada zahraničních hostů z Estonska, Maďarska, Švédska, Dánska, Izraele a Polska. Není divu. Organizátorem konference byl Institut pro politiku a společnost, think-tank blízký hnutí ANO.

Související článek

Hanno Pevkur: nadchnout lidi pro e-Government není těžké, když máte vizi

Hanno Pevkur je šéf Reformní strany Estonska – země, která patří k hlavním tahounům digitalizace státní správy a e-governmentu, a to ve světovém měřítku. Čtyřicetiletý politik v minulosti zastával funkce ministra sociálních věcí, spravedlnosti a vnitra. O riziku elektronických voleb, o zavádění e-governmentu, i o tom, jestli elektronizace není pro starší lidi nepohodlná, jsme s ním mluvili na konferenci Digitální Česko. A byl to docela zážitek. Působí mladistvě a energicky, práce ho očividně baví a zároveň jí rozumí, evidentně umí lidi strhnout. Až si člověk posteskne, jak by se někdo takový hodil i v naší politice.

Související článek

Dvacet dva tezí Digitálního Česka

Jak bude za čtyři roky vypadat český e-government? Bude jeho „e“ na začátku opravdové, nebo jen pro parádu? Jak se digitalizace projeví v tak konzervativních oblastech, jako je školství nebo zdravotnictví? A jaký bude vývoj v regulovaných sektorech – ve finančnictví a výstavbě telekomunikačních sítí?

Související článek

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama