ilustrační foto: iStockphoto

Sci-fi na cestách. Na co všechno narazíte na letišti?

Stát chytřereportáž 7 a více min čtení

Dlouhé fronty, čekání a důkladné kontroly prováděné lidmi – obrázek, který si ve spojení s letištěm představíte, když vás čeká daleké cesta. Realita ale může být jiná – v hale se poradíte s humanoidním robotem, při odbavení vás kontroluje jen technika, mezi terminály vás odveze autobus bez řidiče a nad tím vším bdí kamery, které poznají, jestli zrovna vás nehledá policie. A pokud ne a vy se z cesty bezpečně vrátíte zpátky domů, elektronický parkovací lístek vás dovede k vašemu zaparkovanému vozu. Jak to vypadá u nás a na nejbližších zahraničních letištích?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Dlouhé fronty, čekání a důkladné kontroly prováděné lidmi – obrázek, který si ve spojení s letištěm představíte, když vás čeká daleké cesta. Realita ale může být jiná – v hale se poradíte s humanoidním robotem, při odbavení vás kontroluje jen technika, mezi terminály vás odveze autobus bez řidiče a nad tím vším bdí kamery, které poznají, jestli zrovna vás nehledá policie. A pokud ne a vy se z cesty bezpečně vrátíte zpátky domů, elektronický parkovací lístek vás dovede k vašemu zaparkovanému vozu. Jak to vypadá u nás a na nejbližších zahraničních letištích?

Největší důraz při modernizaci letišť v České republice se klade na zajištění bezpečnosti. Proto musíme počítat s tím, že budou přibývat chytré kamery, které samy rozpoznají obličej snímaného člověka a porovnají ho s databází osob, které úřady nebo bezpečnostní složky zajímají. Toto vybavení má pod palcem ministerstvo vnitra, které ho také z větší části financuje. Plány jsou totiž obrovské – modernizace kamerových systémů se mají dočkat všechna tuzemská mezinárodní letiště, tedy Letiště Václava Havla, ale i letiště Brno-Tuřany, Karlovy Vary, Pardubice a Ostrava.

Na pražském letišti během dvou let přibude 145 chytrých kamer

Praha už systém na rozpoznávání obličejů má. Během dvou let má ovšem přibýt ještě dalších 145 kamer. Další detaily se ale z bezpečnostních důvodů nemá šanci nikdo dozvědět. Tají se například to, kde kamery jsou a co přesně vidí. Lehce konkrétnější jsou jen právě blízké plány. „Všechny kamery budou umístěny v tranzitním prostoru tak, aby dohlédly i do nástupních mostů k letadlům, do jednotlivých prstů letištních terminálů nebo spojovacích prostor,“ říká Lucie Nováková z ministerstva vnitra. Stejný resort chce posílit dohled i přímo před budovami, a to díky zavedení systému na rozpoznávání registračních značek vozidel. Dohromady má uskutečnění těchto plánů vyjít na 672 milionů korun. Jen rozšíření systémů na samotné rozpoznávání obličejů by mělo stát asi 300 milionů korun.

Rozšíření soustavy chytrých kamer rozpoznávajících obličeje vyjde pražské letiště během dvou let na 300 milionů korun. -

Chytré brány se po Praze rozšíří i do dalších letišť v Česku

Kromě blíže neurčeného počtu aktivních chytrých kamer se v České republice setkáte především s automatizovaným čtením osobních dokladů a jejich porovnávání s cestujícím. Ty by se podle plánů ministerstva vnitra měly rozšířit také do čtyř menších mezinárodních letišť. Konkrétně se jedná o takzvané EasyGo brány, kterých má Letiště Václava Havla k dispozici sedmnáct. Používat je mohou cestující od patnácti let, kteří jsou občany Evropské unie a mají biometrický pas. Najdete je v Terminálu 1, odkud se cestuje mimo země schengenského prostoru.

Zdaleka přitom nejde jen o urychlení kontroly cestujících, i když dobu procesu mají chytré brány zrychlovat na polovinu. Zařízení kontroluje data cestovního dokladu a biometrická kamera ověřuje obličej. Pro verifikaci tváře využívá policie algoritmus s přesně definovanými parametry shody. Kontrola dokladů se navíc provádí jak ve viditelném spektru, tak i v UV a IR spektru. Systém dokáže automatizovaně poznat případy, kdy by se pokusilo systém využít více osob v jeden okamžik, a rozpozná takové, kdy je biometrickému systému místo obličeje živé osoby prezentována například fotografie nebo silikonová maska. Systém třeba i zablokuje bránu, pokud cestující uvnitř ní nechá zavazadlo. Pro chvíle, kdy software z jakéhokoliv důvodu cestujícího nepustí, nebo pro případ, že by se „spletl“, na něj ještě dohlíží policista.

Související článek

Umělá inteligence by mohla zabránit útoku v Praze

Proč tak dlouho trvalo pátrání po násilnících, kteří za bílého dne zmlátili číšníka v centru Prahy prošpikovaném kamerami? Jak zařídit, aby samořiditelná auta nebourala? A kde už za sedm let budou autonomní vozy běžnou součástí provozu?

Tyto brány podle ministerstva vnitra fungují výborně. Například během prvního roku provozu software nezvládl identifikovat jen 3,58 procenta těch, kteří bránu využili. A to včetně takových případů, kdy cestující neposkytli systému podmínky pro pořízení kvalitní fotografie – měli například brýle nebo se dívali jiným směrem.

Trochu jednodušší, zato notně více používanou možností, je software urychlující odbavení díky mobilnímu telefonu. To nabízejí přímo letecké společnosti a jde jednoduše o doklad uložený v mobilu, který můžou přečíst díky dvojrozměrnému čárovému kódu čtečky při nástupu do letadla. Ten se ale netýká kontroly totožnosti, kterou cestující musí projít stejně.

Pražské letiště už chytré brány nahrazující živé celníky má. Objeví se ale i na letištích v Brně, Ostravě, Karlových Varech a Pardubicích. -

Odbavit se sami budou moci i cestující se zavazadly

Po bezpečnostních opatřeních přichází na řadu i technologie, které zvýší komfort i těm, kteří potřebují odbavit zavazadlo. A navíc sníží letišti náklady na pracovní sílu. Aktuálně má Letiště Václava Havla v hledáčku především technologii Bag Drops. Ta péči o kufry dává do rukou cestujících a chytrého řešení. Místo čekání ve frontě si pasažéři sami nechají načíst letenku, na základě které jim přístroj vystaví visačku na zavazadlo. To pak cestující odloží na pás, odkud kufr poputuje do útrob letiště přes bezpečnostní kontrolu přesně tam, kam má. První taková odbavovací místa by se na pražském letišti mohla objevit už příští rok.

V tomto smyslu poněkud dále hledí plány vídeňského letiště. To přišlo s nápadem vzdáleného odbavení zavazadel. „Cestující by odevzdali nebo si vyzvedli kufry na jakékoliv adrese ve Vídni. Například turisté by tak nemuseli řešit, co se zavazadly během prohlídky města,“ uvádí Eva Czernohorszka z Vienna Business Agency. Testovací fáze projektu začne už letos v létě ve vybraných hotelech a bude se týkat pasažérů Austrian Airlines.

Kde si na letišti popovídáte s robotem?

Technologie využívající chytrá řešení jsou na letištích v zahraničí obecně daleko viditelnější. Jedním z takových nepřehlédnutelných je použití humanoidního robota pojmenovaného Josie Pepper, se kterým se mohli setkat návštěvníci mnichovského letiště. Tento 1,2 metrů vysoký a 28 kilogramů vážící robot se pohyboval v Terminálu 2 ještě před pár týdny a rychle získal srdce tamních zaměstnanců i návštěvníků. Cestujícím totiž ochotně radil se vším, co před nástupem do letadla potřebovali vědět. A fungoval tak, jak chytrá umělá inteligence fungovat má – velmi intuitivně a nenásilně. Prostě jste za ním přišli a zeptali se – nejen na informace o letišti, ale třeba na svůj odlet i počasí v místě dovolené.

 „Myšlenka tímto malým sympatickým informačním robotem přiblížit téma umělé inteligence nám umožnila zabít dvě mouchy jednou ranou. Můžeme testovat možnosti robotiky a rovnou i interakci s pasažéry,“ vysvětluje pro Svět chytře Stephan Schmid, vedoucí ředitel inovací a řešení tamního letiště.

Josie je z dílny SoftBank Robotics. Přes WLAN se připojil k IBM Cloudu, který mu umožnil dosáhnout na aktuální informace o letišti i letech, správně je interpretovat a překlápět do mluveného jazyka. Robot se ovšem především dokáže učit. Nehovoří v připravených, naprogramovaných textech, ale zodpovídá otázku po otázce, pokaždé zvlášť. Aktuálně mluví jen anglicky, ale má se učit i další jazyky.

Související článek

Původně se Josie na letišti měl zabydlet od poloviny února na čtyři týdny, nakonec na něm pro velký úspěch pobyl až do konce dubna. Pasažéři a zaměstnanci byli nadšení, jejich zpětná vazba byla vždy pozitivní. Nejčastěji se ho lidé ptali, jestli s ním mohou mluvit. Josie se navíc brzy stal nejfotografovanějším objektem na letišti. Pomohl odhalit i to, jak cestující ke komunikaci s roboty přistupují. „Po počáteční testovací fázi projektový tým zjistil, že cestující stále nechtějí žádat robota o informace o konkrétním letu nebo letišti. V tomto případě stále upřednostňují lidský kontakt. Flexibilní využívání robotů a relativně snadné učení v budoucnu však přinášejí řadu možností pro taková mezinárodní centra, jako je právě Mnichov. Ať už jde o různé akce, nebo zábavu, nápady pro práci s Josiem jsou univerzální,“ říká Stephan Schmid, který zároveň hlásí, že Josie byl startovacím projektem a mnichovské letiště má další nápady, jak na něj navázat. Hovořit o nich ale zatím nechce.

Speciální laboratoř přímo na letišti

Kromě chytrého robota mnichovské letiště ve spolupráci s firmou Siemens pracuje na inovačním centru s názvem LabCampus – projektu, který na letiště dostává témata internetu věcí, datové analytiky i informačních technologií, a to včetně umělé inteligence. Teď se soustředí na inteligentní systémy na navádění cestujících, bezproblémové sledování zavazadel, autonomní autobusy či prediktivní systémy manipulace se zavazadly. Během následujících pěti let se má díky nim zlepšit energetická efektivnost letištních budov a celá logistika systému manipulace se zavazadly, ale zároveň se má cestujícím jednoduše zpříjemnit čas, který musí na letišti strávit. „Digitalizace zvlášť letištím nabízí skvělé příležitosti k optimalizaci provozu,“ říká Roland Busch, člen představenstva a CTO Siemensu.

Související článek

Na dalším německém letišti, tentokrát frankfurtském, aktuálně probíhá zkušební projekt s názvem Smart Air Cargo Trailer. V rámci něj jsou návěsy, které převáží náklad na letišti, vybavené komplexním kamerovým systémem. Ve chvíli, kdy je návěs plný, logistická kontrola jej odešle k přepravě. Vozíky se pak díky samostatným manipulátorům dostávají na konkrétní rampu podle místa určení. „Přeprava nákladu je tak díky tomu rychlejší a efektivnější,“ vysvětluje Felix Kreutel, manažer nákladní dopravy na letišti.

Innovation lab. Náklad na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem díky chytrému řešení do trupů letadel doputuje rychleji. -

FRAPORT: autonomní autobusy, robot i chytré parkování

Ještě větší sci-fi ale loni na podzim mohli cestující ve Frankfurtu zažít na vlastní kůži. Od 9. října do 3. listopadu tu jezdily dva automatizované autobusy, které zvládly bez nehody jeden a půl kilometrovou cestu mezi terminály a centrálou provozující letiště.

V testovací fázi je i ve Frankfurtu robot, který vám na otázku díky umělé inteligenci prostě řekne odpověď. V tomto případě jde sice „jen“ o hlavu postavenou na reproduktor, tedy jakousi bustu, zato je schopná se na vás třeba přátelsky usmívat a používat i jiná gesta. Díky kameře rychle pochopí, když s ní někdo chce vést rozhovor, a naváže s ním oční kontakt. Jmenuje se FRAnny  a pochází ze stockholmského Furhat Robotics. I tady ale řeší otázku, jestli vůbec lidé s roboty chtějí komunikovat. „Určitě není takové řešení pro každého cestujícího,“ potvrzuje letištní projektový inženýr Christian Bartel.

Chytře se ve Frankfurtu řeší i parkování. Parkovací lístek pro tamní parkoviště funguje plně elektronicky, v mobilech cestujících. Díky QR kódu ho přímo z telefonu přečtou parkovací automaty a kromě jiného je schopný ukázat i poschodí a řadu, kde vůz je.

Související článek

Pokladní i lékař. Kdo všechno se s nástupem robotů má bát o práci?

Právník, lékař, novinář… Zdá se to neuvěřitelné, ale i tahle zaměstnání jsou kvůli nástupu robotů a umělé inteligence v ohrožení. A nejsou rozhodně jediná. Pracovní trh se mění a měnit bude a změny se nedotknou jen dělníků, řidičů nebo pokladních. Pro koho jsou roboti ohrožením? Jak to zařídit, aby se vyhazov netýkal právě vás?

„Digitalizujeme tam, kde je práce pro lidi obtížná, fyzicky náročná nebo kde se prostě práce může přenést na digitální produkty. Osobní lidský kontakt pro dobrý zážitek je z cest ovšem nenahraditelný,“ uzavírá aktuální zkušenosti s digitalizací a využitím chytrých technologií mluvčí frankfurtského letiště Merrit Schreinerová.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama