iStockphotos

Proč školy v Česku nedokáží naučit děti používat internet?

Stát chytřekomentář 5 min čtení

Číst a počítat vás asi nejlíp naučí ve škole. Škoda, že to samé se nedá v Česku říct o používání internetu. Přitom internetová gramotnost už se prakticky zařadila na stejnou úroveň jako právě počty a čtení. Kde je chyba? V učitelích? Rodičích? Systému vzdělávání? Pomalém internetu? V rámci českého školství lze na všechny tyto varianty odpovědět „ano“. Podaří se to někdy změnit?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Číst a počítat vás asi nejlíp naučí ve škole. Škoda, že to samé se nedá v Česku říct o používání internetu. Přitom internetová gramotnost už se prakticky zařadila na stejnou úroveň jako právě počty a čtení. Kde je chyba? V učitelích? Rodičích? Systému vzdělávání? Pomalém internetu? V rámci českého školství lze na všechny tyto varianty odpovědět „ano“. Podaří se to někdy změnit?

Základní problém českého školství je ten, že internet je bohužel pořád v souvislosti se vzděláváním vnímán paradoxně negativně. Řadě učitelů i rodičů vadí, že naboural dosavadní principy získávání informací. České školství se zkrátka ještě nevyrovnalo s faktem, že se dříve funkční zadání úkolu prostě dá vygooglit. Navíc je tu patrná silná podpora rodičů, kteří off-line přístup školy často podporují, své děti ovšem naučili trávit významnou část volného času v digitálním prostoru. Domnívají se, že v odpojené škole jejich potomci získají potřebnou disciplínu. Zkrátka alibismus léčený alibismem. Usadit dětičky k PC a postupem času jim dát do ruky mobilní zařízení se u předškolních dětí jako skvělé win-win řešení. V pozdějších letech ale vystavuje rodiče do pozice výchovných loserů. A řada učitelů, kteří také bojují s klesající motivací dětí vnímat školu jako místo, kde se dozvědí něco podstatného, s tím pochopitelně může souznít.

Rychlost připojení stačí. Jakž takž

„Lze konstatovat, že absolutní rychlost připojení jednotlivých škol se oproti předchozím šetřením výrazně zvýšila,” říká zpráva o využívání digitálních technologií v českých školách, kterou v roce 2017 publikovala Česká školní inspekce. Zároveň ale konstatuje, že jde vlastně jen o přirozený proces související se zasíťováním a rostoucí rychlostí internetu.

V Česku je určitě ještě pár desítek mateřských škol, které k internetu připojeny nejsou. Nevelký počet bude i základních škol, v nichž se datové připojení plouží rychlostí do 1 Mbps. Dále ještě narazíme na 13,4 procenta velkých ZŠ a 11,9 procenta středních škol s průtokem mezi 1 a 10 Mbps, což je metrikou školní inspekce bráno jako nedostatečné. Nejvíc velkých základek, 43 procent, pobíhá po internetu někde mezi 10 a 30 Mbps, a nejvíce středních škol cválá rychlostí v širokém rozmezí 30 až 100 Mbps. Jen nepatrné množství škol ujíždí na rychlosti vyšší než 100 Mbps. Co tato čísla o českém školství říkají?

Na to, aby si celá škola zahrála online hru, to všude není, ale pro vzdělávací účely ve školách to stačí. Mělo by stačit. I kdybychom se museli obejít bez audiovizuálních materiálů online, což může být při vyšší zátěži sítě v některých školách problém. Člověk by si ve škole vyhrál třeba jen s Wikipedií. Žáci by ji mohli společně psát, třeba hesla týkající se lokální historie nebo místopisu: čeština, dějepis, zeměpis, občanská výchova… To nemusejí dělat jen vysokoškoláci a senioři, které v tomto smyslu evangelizuje profesor Jan Sokol. To by se dalo dělat i na základce s pomalým připojením. Ale to by k tomu učitelé museli mít podmínky, museli by k tomu dostat zadání a nepochybně by se práce s obsahem internetu musela stát součástí učitelské kvalifikace. Jenže ani jedno neplatí.

„Indoš“ byl tunel, ale nastartoval systém

Celá anabáze s internetem v českých školách začala nechvalně známým projektem Internet do škol, tzv. Indošem. Při vyřčení tohoto slova naběhne učitelům a ředitelům, kteří dřevní doby internetu pamatují, ošklivá vyrážka. Z dobových záznamů – vzhledem k uplynulému času je takové označení zcela namístě – vyplývá, že podle Nejvyššího kontrolního úřadu šlo o relativně velký tunel. Z jiného, pečlivě souhrnného textu nicméně vyplývá, že se tím podařilo zasíťovat spoustu malých škol už v roce 2002. Školy jsou tedy v Česku připojeny relativně dlouho. Otázkou je připojení učitelů. Výše uvedená tematická zpráva ČŠI totiž poukazuje mimo jiné na to, že vybavení samotných učitelů k tomu, aby mohli využívat internet ve své běžné, každodenní práci, je zoufalé. Jinými slovy, ačkoliv jsou školy připojeny jako instituce, podpora učitelů v tom, aby internet využívali ve své práci, je na velmi nízké úrovni.

Děti se naučily poradit si samy

Internet tedy do škol proniká a bránit se tomu by bylo naprosto bláznivé. U některých škol lze sice mluvit o pokročilé praxi při práci s online obsahem, ale jde spíš o výjimky. Běžnou praxí je využití internetu jen jako doplňku výuky, kdy třeba v hudební výchově učitel pustí dětem nahrávku bez toho, aby sebou do učebny vláčel obstarožní přehrávač. Bavíme se tak spíš o využití ve smyslu „médium za médium“, nikoliv o integrální součásti vzdělávání s přidanou hodnotou. Bez ohledu na to dopadli v mezinárodním monitoringu počítačové a informační gramotnosti ICILS 2013 (na poslední výsledky hodnocení z roku 2017 se čeká) čeští žáci 8. tříd nejlépe na světě. V tomto průzkumu sice nejde jen o samotný internet a jeho použití, ale v hodnocení hraje významnou roli.

Vzhledem k této situaci se tak dá konstatovat, že české děti se s internetem seznamují významnou měrou jinde než ve školách. A s ohledem na to, jak se v Česku (ne)postupuje při začleňování Strategie digitálního vzdělávání do škol, dá se předpokládat, že to tak nejspíš zůstane i v následujících několika letech… Bohužel.

 

Související článek

Komu prospěje, když se děti učí programovat?

Zatímco v Česku naprostá většina základních škol nedokáže děti správně učit pracovat s počítačem, v USA přes čtyřicet procent amerických základních škol učí žáky programovat. Je dobré si brát zámoří jako vzor? Není tlak na počítačovou gramotnost jen marketingová akce softwarových firem? Nebo si tak IT společnosti nenápadně pěstují programátorský dorost, který pomůže srazit vysoké mzdy v oboru?

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama