iStockphoto

Krása Praze nestačí. Je potřeba být také smart

Města chytřetéma 6 min čtení

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Praha je krásná. To asi nikdo vyvracet nebude. Jenže i díky soutěžím, kde se vybírají nejkrásnější dívky, víme, že krása je k úspěchu málo. Kromě krásné postavy a tváře je potřeba zvládnout například konverzaci s moderátorem. U chytrých měst rozhoduje hlavně řešení dopravy, udržitelný život, plánování a řízení města, případně průnik a úroveň využívaných moderních technologií. A tady už Praha na výsluní rozhodně není, protože chytré lavičky, chytré koše Na Příkopě nebo Wi-Fi v části metra situaci nezachrání.

Stačí pohled do žebříčku Smart City Index 2017, kde je česká metropole v celosvětové konkurenci na dvaasedmdesáté příčce. Nejvíc smart je Kodaň, poté je Singapur a na třetí příčce najdeme Stockholm.

Promenáda v autech

Doprava znamená řízení automobilového provozu, ale i přepravy osob nebo nákladu. Obrysy problému jsou zřejmé: ve velké aglomeraci je mnoho aut, silnic málo, ve vzduchu zplodiny, není kam zaparkovat, veřejná doprava se prodírá zácpou a chudák občan stráví půl pracovního dne na cestě do práce.

Jak mohou chytrá řešení pomoci? Je-li ve městě průběžně monitorována hustota dopravy nebo míra zplodin v ovzduší, může dispečink buď s pomocí lidské či umělé inteligence řídit průjezd aut městem. V praxi se to projeví například tak, že zůstanete trčet zdánlivě bez důvodu na Jižní spojce – a to proto, že houstne doprava v nějaké blízké obytné čtvrti a správa města nechce, aby ji auta blokovala a zamořovala. Raději proto dopravu přibrzdí v polích. Podobně je možné průběžně ladit trasy linkových autobusů mezi zastávkami, jestliže hrozí, že uvíznou v zácpě. Parkování může usnadnit mobilní aplikace, která auto navede k nejbližšímu volnému místu a ještě umožní před vystoupením rovnou uhradit parkovné.

Například v Montrealu řeší chytré parkování s pomocí kamer a senzorů na parkovacích místech, která hlásí do datového centra využití konkrétního parkovacího místa. Na konci technologického řetězce je aplikace pro mobily, která pomáhá místo hledat, umožní ho zaplatit a navíc varuje majitele auta, pokud se blíží čas odjezdu nebo nové platby.

Jedním z možných způsobů, jak snížit počet aut ve městě, je jejich sdílení. Hodně pokročilí v tomto směru jsou ve Vancouveru, kde můžete vybírat mezi systémy Evo, Car2Go, ZipCar a Modo. Systémy se liší cenou, typy vozů a způsobem registrace. Vybere si každý.

Za vzor si můžeme vzít i finské Tampere, které má celkovou vizi pro “chytrý transport”, jež zahrnuje propojení mobilní aplikace pro městskou dopravu (včetně platby), navigaci, sdílená kola, autonomní tramvaj, automatické autobusy a celou řadu dalších řešení, jak vidíte níže. Kromě plánů toho ještě zdánlivě není mnoho hotovo, až na to, že už jsou připravena otevřená data a testovací prostor pro firmy. Takže už může probíhat testování, které potrvá do roku 2021. Docela se těším na výsledek, protože moje zkušenost s Finskem říká, že ať už to bude cokoliv, bude to funkční, hezké, levné a praktické. A když si video prohlédnete, uvidíte že i na ten nejchytřejší autobus si budete muset mávnout, protože v tomhle jsou i moderní Finové překvapivě tradiční.  

 

Udržitelný růst

Jakmile přestaneme ke zdrojům přistupovat metodou “po nás potopa”, vynoří se problém recyklace a zpracování odpadů, energeticky šetrný provoz budov, získávání energie z místních zdrojů a ochrana životního prostředí ve městě.

Trochu nám do tohoto tématu prosakuje výše citovaná doprava a všemožná opatření na zmírnění znečištění ovzduší a regulaci dopravy. Jenže i v sebelépe řízeném městě nakonec nějaké zplodiny budou. Každého ekologa samozřejmě napadne sázet stromy nebo posílit zeleň, jenže zkuste si tenhle přístup uplatnit v existující husté městské zástavbě, kde už na zeleň zkrátka není prostor. Jsou místa, kam se možná vejde reklamní poutač, ale rozhodně ne deset nových stromů. Navíc trvá desítky let, než strom vyroste a začne pořádně plnit svoji funkci.

Jak na to tedy chytře? Třeba tak, že se vytvoří zelený filtr z živých mechů do stojanu velkého asi jako reklamní poutač. Když bude mech hustý, zastane práci několika stromů. A když už se taková věc buduje, přidá se dovnitř spousta IoT senzorů a doplňujícího vybavení. Během provozu pak může monitorovat kvalitu ovzduší, může si vyrobit energii třeba ze slunce a mech zalévat deštěm, který si sama nachytá. Je to chytré, je to trochu strom a je to pro města – voila: CityTree od GreenCitySolutions.

Příkladem vznikající udržitelné čtvrti může být ve Finsku budovaná Katalasama, kde bude automaticky zpracováván a tříděn odpad (přečtěte si náš článek o ní). Spalitelné části se stanou zdrojem energie, dalším zdrojem energie bude sluneční záření. A aby té energie nebylo potřeba příliš, plánují se dobře izolované domy s řízenou spotřebou energií. Podobná řešení se testují například v Lisabonu – cílem jsou budovy s řízenou spotřebou energie nebo mapa spotřeby, která umožní optimalizaci energetické sítě.

V Berlíně také chytře pracují s odpadem, a to konkrétně ve čtvrti Potsdamer. Sběrný systém pro svoz odpadů umístěný v podzemí zpracovává odpad z restaurací. Objem odpadu se snižuje o 60 procent díky separaci vody. Zbytkový odpad pak využívají elektrárny na biomasu. 

Společně a chytře

Chytré město samozřejmě nepřehlíží vlastní občany. Příkladem dobrého zapojení obyvatel do péče o město může být popisovaný melbournský přístup k péči o stromy. A když už jsme v Austrálii, v Adelaide mají Smart City Studio, což je otevřený prostor určený pro testování a vývoj chytrých řešení. Proč? Aby se mohli potkávat, poznávat a spolupráci navazovat vývojáři, vizionáři, prodejci technologií, občané i zástupci vedení města.

Ne vždy společná práce znamená skutečné živé setkání. Propojení a sdílení lze realizovat samozřejmě také s využitím technologií, třeba tak, jak to dělají ve Stockholmu – město s občany o problémech v dopravě a na ulicích komunikuje prostřednictvím sociálních sítí a mobilní aplikace. Systém využívá GPS pro lokalizaci hlášených problémů a řídí zpracování jednotlivých hlášení. V roce 2016 takto bylo zpracováno celkem 100 tisíc hlášení – třeba o tom, že obecní koš na rohu dvou ulic potřebuje vysypat. Jakkoliv to zní šíleně, uvědomme si velikost města, počet hlášení a počet člověkohodin, kdyby se podobné drobnosti měly hlásit telefonicky nebo někde na přepážce. A navíc – ta aplikace žádné hlášení nezašmelí ani na něj nezapomene.

A tím nejchytřejším se stává…

Když se sečtou všechny disciplíny dohromady, většinou zvítězí nějaké severské město jako Kodaň nebo Stockholm. Seveřané jsou jedničky hlavně v plánování a zapojení obyvatel. V Evropě mezi premianty patří ještě Barcelona, Londýn a některá německá a švýcarská města. V Austrálii pak již zmíněné Melbourne nebo Adelaide.

A proč tam nevidíme žádná česká města? Mimo jiné proto, že jsou malá. Srovnatelnou velikost má pouze Praha, v odkazovaném žebříčku ji najdeme na celkově 72. místě. Proč tak nízko? Nejhorší hodnocení získává v oblasti participace, spolupráce s občany a v oblasti udržitelných řešení. Tak pojďme doufat, že se to časem zlepší a že kromě laviček s Wi-Fi přibude také diskuse s občany. 

Související článek

Zrození chytrého města

Helsinki, hlavní město Finska, se čas od času objevují na prvních místech v žebříčcích, které se nějakým způsobem snaží měřit chytrost světových měst. Čím to je? Systematickou a dlouhodobou prací. Pojďme se tam podívat na vlastní oči.

 

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama