Zdroj: iStockphoto.com

Internet věcí mění české zemědělství. Pomáhají čidla i chytré aplikace

Firmy chytřetéma 5 min čtení

Zemědělci začínají chápat, že na zažité návyky se vzhledem k proměnám počasí spoléhat nemohou. O to víc jim pomáhají moderní technologie, díky kterým se dá zvýšit efektivita práce na poli i usnadnit nenáviděná administrativa. Brněnská společnost CleverFarm nastupující trend pochopila, a proto zemědělcům pomáhá lépe hospodařit s pomocí chytrých čidel, aplikace i družicových snímků.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zemědělci začínají chápat, že na zažité návyky se vzhledem k proměnám počasí spoléhat nemohou. O to víc jim pomáhají moderní technologie, díky kterým se dá zvýšit efektivita práce na poli i usnadnit nenáviděná administrativa. Brněnská společnost CleverFarm nastupující trend pochopila, a proto zemědělcům pomáhá lépe hospodařit s pomocí chytrých čidel, aplikace i družicových snímků.

V zemědělství se něco jako internet věcí a další moderní technologie prosazují pomalu. Je to dané tím, že se v něm pohybují především starší farmáři, kteří si od chytrých technologií udržují odstup. Pomalu ale nastupuje nová generace, která ví, že jí IoT „hračky“ práci zásadním způsobem usnadní.

Obě cílové skupiny má v hledáčku brněnská společnost CleverFarm, která přináší jak software pro řízení a správu agendy farmy, tak hlavně chytré IoT senzory, které zemědělce online informují o situaci na polích, ve skladech i o meteorologických podmínkách. Hospodaření je tak efektivnější a obejde se i bez nadužívání hnojiv.

Související článek

Český startup CleverFarm buduje v Srbsku síť IoT

Český startup CleverFarm se od začátku tohoto měsíce podílí na spouštění IoT sítě pro zemědělce v Srbsku. Síť bude sloužit například pro sběr dat od senzorů, které monitorují stav zemědělských ploch, skladů nebo také hlídají podmínky v budovách s chovanými zvířaty. Na výstavbě sítě se podílí i firma SolidusTech.

Přesné zemědělství

Bezplatná aplikace od CleverFarm využívá volně dostupná data, která čerpá ze zdroje Portálu farmáře, za nímž stojí ministerstvo zemědělství. Právě na něj jsou napojeny registry ministerstva a dalších složek, například Státní veterinární správy. Součástí je i propojení na veřejný registr půdy LPIS.

Aplikace ale oproti Portálu farmáře nabízí dostupná data v čitelnější a přehlednější podobě. Zemědělci tak mají přehled nad kompletní správou svých pozemků a polí, jejich přesných hranicích nebo domluvených pachtech. Součástí jsou také digitální mapy pozemků, takže ihned a na metr přesně vědí, kde ještě mohou hospodařit. V aplikaci si farmář může vést i evidenci týkající se postřiků a hnojení. A nechybí ani praktické upozornění, jestli jsou data zadaná správně a zda se nepřekračují limity hnojení.

IoT píchni do zrní

Důležitým pilířem nabídky společnosti CleverFarm je také část aplikace, která pracuje s IoT senzory, jež k přenosu dat využívají datové sítě Sigfox a LoRa.

Zemědělci mohou sáhnout například po porostovém senzoru, který na konkrétním místě měří teplotu a vzdušnou vlhkost. Většinou se dává jednoduše na tyč zatlučenou přímo na poli. Pokud má farmář rozlehlé pozemky, může si jich pořídit několik, stejně tak třeba vinaři mohou měřit na viničních tratích.

S odpovědí na otázku kolik napršelo a jestli je třeba zapnout umělé zavlažování poradí jednoduchá meteostanice – mechanický srážkoměr s přesností na 0,4 mm srážek na metr čtvereční. Krabička srážkoměru je krátkým kabelem spojena s porostovým senzorem, který opět pošle data do cloudu aplikace k dalšímu zpracování. Půdní vlhkost pak dokonale změří další speciální senzor, který ji dokáže změřit v různé hloubce.

Související článek

Jak se vyrábělo 2500 počítačů za rok v socialistickém Československu?

Slušovice. Třítisícové městečko na Zlínsku bylo před třiceti lety centrem výroby tuzemských počítačů. Řečeno dnešní terminologií, byl to slušně rozjetý startup. O tom, jak se to vlastně stalo, jsme mluvili s člověkem, který byl u tohoto projektu od úplného začátku až do konce. S Milanem Frnkou.

CleverFarm má v nabídce i skladová čidla, která najdou uplatnění při sběru dat o vývoji teploty a vlhkosti sklizených plodin v halách nebo silech. Proč se tyto údaje ve skladech vůbec měří? Například proto, že se v nich mohou množit škůdci, kterým zvýšená teplota vyhovuje, ale také jako varování před hrozbou v podobě zapaření, které může zrní znehodnotit. Konstrukce čidla připomíná obyčejnou tyč, jde však o materiál se směsí kevlaru a plastu, jenž odolává poškození při zasunutí do hromad různých sklizených plodin. Čidlo navíc umí měřit teplotu v různých úrovních uskladněné plodiny, protože snímače teploty jsou umístěny v kovových kroužcích vzdálených půl metru od sebe.

Uvnitř nijak rozměrných senzorů od moravského výrobce Solidus Tech jsou baterie pro dlouholetý chod. Po jejich pořízení je lidé z CleverFarm přihlásí do sítě Sigfox, aby pak zjištěná data zamířila do cloudu, odkud si je tahá aplikace jednotlivých přihlášených zemědělců. Počet senzorů pro každou farmu není omezený, navíc se další dají postupně dokupovat či přemisťovat. Využití senzorů nemusí být omezené vyloženě na tradiční zemědělce – zákazníci CleverFarm jsou už i mezi vinaři, sadaři i včelaři.

Rozhled z družice

Dalším placeným modulem aplikace CleverFarm je využití družicových dat pro takzvané přesné zemědělství. V aplikaci se po přihlášení zpřístupní snímky různých družic, které denně snímkují zemský povrch, tedy i pozemky zemědělců. Na záběrech se tak dá aktuálně ukázat podíl dusíku v půdě, což je informace potřebná pro nastavení hnojení, ale i hustota sledované plodiny a také její případné vysychání.

Související článek

Chytrý bagr či traktor sám vyplní výkaz práce. A ještě odhalí zloděje

Nízké platy ve stavebnictví nebo zemědělství si řidiči pracovních strojů často navyšují prostřednictvím melouchů. Náklady na spálenou naftu a opotřebení stroje často za miliony korun platí majitel firmy. Ten o podvodu zaměstnance možná tuší, ale nic mu nedokáže, když ho nechytí přímo při činu. Obrana přitom není příliš obtížná.

I v rámci jediného pole tak mohou snímky prozradit, že se v určitých částech rostlinám daří více a někde trvale strádají. Farmář tedy hned ví, že je čas na vybraném místě začít hnojit, rostliny ošetřit nebo rovnou zasít nové. Díky aplikaci také odhalí, že některé části polí jsou plodnější než jiné, a může na nich zvýšit hustotu rostlin, opakovat setí nebo včas sklízet.

Pozemek si lze v aplikaci také rozdělit na několik částí a v každé z nich používat různé množství hnojiva. Po nastavení hnojení v aplikaci stačí data stáhnout na flash disk a přenést je do traktoru s podporovanou řídicí jednotkou. Samotná aplikace se pak řídí daty z aplikace a aktuální polohou GPS. „Hnojivo se díky tomu dostane pouze na vybraná místa a v přesné dávce na hektar, jak si farmář nastavil v aplikaci. Díky tomu se šetří lidská práce i hnojiva. Výsledkem pak jsou především vyšší výnosy,“ říká šéf týmu CleverFarm Adam Zlotý.

Senzor nestojí víc než tři tisíce

Aplikaci a senzory CleverFarm v současné době využívá padesátka velkých i malých farem v Česku a na Slovensku. Podle slov Adama Zlotého si zemědělci většinou pořídí jedno dvě čidla a postupně přikupují další, aby měli ještě lepší přehled nad farmou. Motivuje je k tomu i cena čidel, která se pohybuje na přijatelné úrovni od 2 200 po 2 700 korun.

Tvůrci aplikace CleverFarm do budoucna počítají ještě s doplněním algoritmů předpovědí výskytu chorob rostlin na základě měření IoT čidel a určení pravděpodobnosti. Díky těmto datům pak farmáři včasným a přesně cílený ošetřením rostlin ušetří další použitá hnojiva, která by jinak zbytečně aplikovali jen v rámci prevence.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama