Robot bere na hodinu tolik jako Čech. Co se ale stane, až česká mzda vzroste?

Stát chytřetéma 6 min čtení

Věděli jste, že hodinové náklady na práci robota jsou přibližně stejné jako hodinové náklady na práci českého zaměstnance? Co se ale stane, až cena robotů klesne nebo až si my Češi vymůžeme o něco vyšší mzdu? Nebo je hodinová mzda robotů stropem, přes který se jako země montoven a skladů nikdy nedostaneme?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Věděli jste, že hodinové náklady na práci robota jsou přibližně stejné jako hodinové náklady na práci českého zaměstnance? Co se ale stane, až cena robotů klesne nebo až si my Češi vymůžeme o něco vyšší mzdu? Nebo je hodinová mzda robotů stropem, přes který se jako země montoven a skladů nikdy nedostaneme?

V roce 2017 pracoval průměrný český zaměstnanec podle statistik Eurostatu za 11,3 eur na hodinu. O rok dříve byla cena hodiny české práce se zahrnutím všech odvodů státu 10,1 eura a v roce 2015 dokonce jen 9,8 eur. Je fakt, že na růstu českých nákladů se z části podílí i změny kurzu koruny vůči euru, ale i hodnoty v korunách mají rostoucí tendenci: 267,50 Kč/hod (2015), 273,80 Kč/hod (2016) a 296,80 Kč/hod (2017).

Související článek

Cyber Arena dá šanci poznat, jak by vypadal kybernetický útok na vaši firmu

Vaše firma se stala cílem kybernetického útoku. Výrobní ředitel se hroutí a je v tuto důležitou chvíli stejně zbytečný jako finanční ředitel, který pod tlakem pašuje faktury přes vrátnici. Existuje ale i možnost, že na takovou chvíli budete skvěle připraveni. Prostě proto, že si ji vyzkoušíte nanečisto. Možnost otestovat odolnost firmy proti útokům hackerů nabízí konzultantská společnost PwC.

Pro srovnání, průměrný Evropan stojí zaměstnavatele 26,80 eura za hodinu a průměr v eurozóně je dokonce 30,3 eura V sousedním Německu a Rakousku se pracuje přibližně za 34 eur. Nejnižší náklady práce má Bulharsko (4,93 eur/hod), nejvyšší Dánsko (42,48 eur/hod). Česko je v ceně práce mezi evropskými zeměmi na dvacátém místě, tedy deváté od konce.

Zadarmo ani robot nehrabe

Když jsou zaměstnanci tak drazí, proč je firmy nenahradí roboty? Takový kolaborativní robot nepotřebuje k nedělnímu obědu vypečenou husičku, nesedí každý večer v hospodě, neorganizuje se v odborech a vůbec má na život minimální nároky. Tak to ale ve skutečnosti není. Odhady různých analytiků se od sebe samozřejmě liší, obecně se ale cena práce robota pohybuje v rozmezí 5 až 15 eur na hodinu, záleží na tom, co přesně dělá za práci.

Na jedné misce vah je životnost robota, tedy počet hodin, které dokáže odpracovat před tím, než je potřeba ho vyměnit. Na druhé misce pak veškeré náklady. To znamená cena robota, za kterou ho firma koupí, plat inženýrů, kteří ho instalují, programují a testují, dále pak elektřina, kterou spotřebuje, náhradní díly a také plat zaměstnanců, kteří na něj dozírají.

Zatím se nepodařilo postavit továrnu, kde by pracovali výhradně roboti, další roboti by na ně dohlíželi a jiní by je opravovali. Lidí je sice potřeba méně, ale zato lépe vzdělaných, tudíž z pohledu mezd dražších.

V Česku jen sto robotů na deset tisíc lidí

U nás bude „hodinová mzda robota“ patřit spíš k těm vyšším. Podle World Robotics je v Česku instalováno asi jen sto robotů na deset tisíc lidských zaměstnanců, zatímco v Německu je toto číslo třikrát vyšší a v rekordní Jižní Koreji dokonce víc než šestkrát vyšší. Naši vývojáři tak mají menší šanci využívat již osvědčená řešení, musí víc pracovat na zelené louce.

Předpokládejme tedy pro jednoduchost, že průměrný robot přijde v Česku přibližně na stejných jedenáct eur na hodinu jako lidský zaměstnanec. Pro další úvahy není důležité, jestli je to o euro více, nebo méně. Důležitější je, co se stane, až začnou být roboti levnější než lidé.

Související článek

Proti počítači nemají šachisté šanci. SkyNetu se prý ale zatím bát nemusíme

Šachy se dlouho dávaly za vzor kreativní činnosti, ve které strojová inteligence nikdy lidské myšlení neporazí. Jenže praxe je jiná – šachy, go a další složité hry – tady všude člověk padl. Jak je to možné? A kde se nadvláda strojů nad člověkem zastaví?

Nabízejí se totiž hned dva katastrofické scénáře. První nastane naprosto nevyhnutelně. Cena robotů klesá, protože jich výrobci chrlí stále více a více. Náklady na jejich zavádění budou klesat, protože vývojáři budou využívat již hotová řešení. Postavit do výrobní linky prvního robota je drahé, postavit vedle něj další už je mnohem levnější. Cena robotické práce tedy bude postupně klesat.

Druhý scénář předpokládá, že poroste cena lidské práce. V tomto směru doháníme Evropu rychlým tempem. Stačí se vrátit k úvodu článku – za poslední tři roky vzrostla průměrná cena české práce o 30 Kč na hodinu.

Ať už se zrealizuje scénář první, scénář druhý nebo oba současně, už brzy budeme svědky protnutí obou křivek. Cena práce robota bude levnější než cena práce českého zaměstnance.

Sbohem, montovny a sklady

V takovou chvíli nadnárodní firmy, které s oblibou využívají nízké ceny české práce a logisticky výhodné polohy České republiky uprostřed Evropy, začnou zvažovat, zda se jim přeci jen nevyplatí přesun. Robot totiž, pokud pomineme cenu elektřiny, pracuje přibližně za stejnou hodinovou mzdu v Praze i v Mnichově nebo Londýně, což pro lidské zaměstnance rozhodně neplatí.

Proč by si měla německá firma držet sklad náhradních dílů v Česku, když ho může postavit v Německu a místo levných zaměstnanců tam nasadit ještě levnější autonomní robotická vozítka? Proč by měla francouzská automobilka montovat své vozy v Česku, když může z Kolína převézt stovky samočinných robotů do Francie?

Související článek

David Gaydečka: V chytrých technologiích je budoucnost festivalů

O chytré technice se v souvislosti s velkými hudebními festivaly hovoří trochu se smíšenými pocity. Na jednu stranu samozřejmě nabízí netušené možnosti, organizátoři ji ale stále sledují hodně obezřetně. Mají na starosti několik desítek tisíc lidí, kteří zaplatili spoustu peněz a chtějí si těch pár dnů hudby a zábavy nerušeně užít, takže rozhodně nestojí o žádné zbytečné zádrhele. A když technika začne zlobit, k zádrhelům dochází, což pocítili třeba návštěvníci loňského ročníku našeho největšího festivalu Colours of Ostrava.

Česká republika tak má dvě možnosti. Buď se smíří s tím, že v některých povoláních budou cenu práce v budoucnu určovat roboti, nebo se orientuje na činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Pokud zvolí cestu posilování učilišť, dotační podpory montoven a logistických center, bude to znamenat, že mzda tamních zaměstnanců nejspíš nepřekročí aktuálních jedenáct eur za hodinu a spíš bude s postupem času ještě klesat spolu s tím, jak se bude zlevňovat práce robotů.

Jestliže se oproti tomu vláda rozhodne změnit orientaci českého hospodářství, čeká nás dlouhá a bolestivá cesta srovnatelná snad jen s rychlým útlumem hornictví v devadesátých letech. Česko je totiž nejprůmyslovější zemí Evropské unie. Zatímco v takovém Německu pracuje v průmyslové výrobě jen asi devatenáct procent zaměstnanců a celounijní průměr se pohybuje kolem patnácti u nás zaměstnávají výrobní podniky plných devětadvacet procent pracujících. A pro ty bude potřeba najít novou a více kvalifikovanou práci.

Zatím se nepodařilo postavit továrnu, kde by pracovali výhradně roboti, další roboti by na ně dohlíželi a jiní by je opravovali. -

Zdanit roboty a bude klid

Má smysl vymýšlet speciální robotické daně, které by náklady na práci automatických strojů zvýšily a přinesly do státního rozpočtu finance, které přestanou odvádět nezaměstnaní průmysloví dělníci? Spíše ne.

Jednou z výhod robotů je totiž fakt, že je nemusíte znovu složitě školit. Pokud výrobní firmě přestane vyhovovat daňové prostředí v Česku, naloží roboty na náklaďák a odveze je kamkoliv jinam. Tam je přišroubuje k podlaze a začne okamžitě pracovat. Neřeší, jestli je tam dostatečně kvalifikovaná pracovní síla, nemusí vypisovat inzeráty, posílat zaměstnance na drahé školení, nebo se hádat s odbory.

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

Jediná věc, která nás zatím před masivním nasazením robotů chrání, je vysoká jednorázová investice. Zatímco když firma přijme zaměstnance, stojí ji za první měsíc pouze 160 hodin krát jedenáct eur. Pokud si pořídí robota, zaplatí za něj jednorázově navíc desítky tisíc eur. A ty bude, vzhledem k minimálnímu rozdílu v ceně práce, odepisovat proklatě dlouho. Dokud se nebudou dát roboti pronajmout nebo koupit na leasing, mohou být tedy zaměstnanci klidní. Zatím…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama