CEBIT 2018: slavnému hannoverskému veletrhu dominovala Čína

Trendy & tipyreportáž 5 min čtení

Hannoverský veletrh CEBIT vždy přitahoval milovníky moderních technologií jako magnet. Jenže návštěvníky i slávu mu postupně přebrala konkurence – berlínská IFA i barcelonský festival mobilní techniky MWC, kde velké firmy z celého světa představují nejnovější modely pro následující sezónu. I přesto bylo v Hannoveru na co koukat, ačkoliv namísto finálních produktů jde většinou o dění pod povrchem, tedy o technologie, díky nimž všechny chytré hračky fungují. Veletrh CEBIT za návštěvu rozhodně stál.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Hannoverský veletrh CEBIT vždy přitahoval milovníky moderních technologií jako magnet. Jenže návštěvníky i slávu mu postupně přebrala konkurence – berlínská IFA i barcelonský festival mobilní techniky MWC, kde velké firmy z celého světa představují nejnovější modely pro následující sezónu. I přesto bylo v Hannoveru na co koukat, ačkoliv namísto finálních produktů jde většinou o dění pod povrchem, tedy o technologie, díky nimž všechny chytré hračky fungují. Veletrh CEBIT za návštěvu rozhodně stál.

Až na výjimky na CEBITu, který probíhal od 11. do 15. června, chyběly velké světové značky – do Hannoveru se sjely spíše firmy, které světovým gigantům dodávají na klíč hardwarová či softwarová řešení. Mnohé z nich jsou běžným uživatelům prakticky neznámé a řada z nich ani na veletrhu nevystavovala samostatně za sebe, nýbrž jen jako součást expozice zemí, z nichž pocházejí. Zdaleka nejsilnější byla Čína, jejíž firmy zabraly dost možná nadpoloviční většinu výstavní plochy. Je to logické, v Číně se vyrábějí komponenty i pro spoustu velkých firem, ale když to člověk vidí takto přehledně na malé ploše, není to pro zbytek světa zrovna veselá zpráva. Nabízí se totiž otázka, jestli tak velká závislost na jediné zemi se silně nevyzpytatelným režimem není příliš velké riziko.

Huawei představil pouliční kiosky pro tisk

Výkladní skříní Číny na veletrhu ovšem nebyly bezejmenné malé firmy, ale gigant Huawei, jehož expozice zabrala málem polovinu celé jedné haly. Za pozornost stála zejména technologie sebevědomě nazvaná Smart City Nervous System, tedy „nervová soustava chytrého města“. V podání Huawei jde nejen o dnes již běžné IoT systémy pro monitorování nejrůznějších údajů, například kvality vzduchu, hluku či intenzity dopravy. Technologie toho zvládá podstatně víc. Její součástí je například vyspělé rozpoznávání tváří – ano, zrovna to v souvislosti s autoritářským čínským režimem a tamější všemocnou tajnou policií budí v kriticky uvažujících jedincích víc obav než nadšení, ale čistě technicky je třeba uznat, že systém funguje opravdu spolehlivě, což firma na veletrhu názorně předvedla.

Související článek

Umělá inteligence by mohla zabránit útoku v Praze

Proč tak dlouho trvalo pátrání po násilnících, kteří za bílého dne zmlátili číšníka v centru Prahy prošpikovaném kamerami? Jak zařídit, aby samořiditelná auta nebourala? A kde už za sedm let budou autonomní vozy běžnou součástí provozu?

Kromě toho představila také služby, které tak diskutabilní nejsou a klidně by mohly sloužit za příklad i v našich krajích. Příkladem jsou pouliční kiosky, ve kterých si vytisknete nejrůznější dokumenty. Můžou to být běžné dokumenty vytištěné na papír, ale třeba i standardní doklad na plastové kartě. Stačí jen zadat potřebné údaje (občanský průkaz nebo třeba QR kód z e-mailu, který vás k tisku opravňuje). Absolventi autoškoly si tu tak mohou vyzvednout řidičský průkaz, pacienti recept, libovolní občané všechny potřebné dokumenty pro úřední jednání, od živnostenského listu po výpis z katastru. Jistě, ještě lepší cestou je plně digitalizovaná státní správa po estonském způsobu, ale pořád lepší pouliční kiosek, než nekonečné cestování na úřady a čekání v potupných frontách.

U stánku Huawei toho ale bylo k vidění víc. Třeba systém chytré správy letiště, který monitoruje, a v případě potřeby usměrňuje, tok cestujících, hlídá teplotu a reguluje klimatizaci na mnoha místech zvlášť nebo má přehled o odbavených i neodbavených zavazadlech. Šikovné bylo také firemní řešení pro maloobchody – cenovky, které vypadají jako papírové, ale ve skutečnosti jde o malé displeje s elektronickým inkoustem, které umožňují na dálku rychle a elegantně měnit ceny. Škoda, že se akce neúčastnili prakticky žádní jiní srovnatelně velcí výrobci. Bylo by zajímavé porovnat, jak se k podobným tématům staví třeba takový Samsung, ale bohužel, kromě Huaweie velké korporace veletrh víceméně ignorovaly.

Německé dráhy přivezly chytrý vagón i s nástupištěm

Za zajímavými nápady tedy člověk musel ke stánkům menších firem, případně institucí, které nepůsobí primárně v technologické oblasti, ale nebrání se novinkám. Zajímavou expozici tak nabídly německé státní železnice DB. Konkrétně se jednalo o chytré nástupiště a na něm vagón chytrého vlaku. Nástupiště funguje přesně tak, jak by časem podle projektu mladých českých vědců mohly fungovat i naše peróny v pražském metru – diody v dlažbě prozradí, kde bude mít blížící se vlak dveře, které vagóny jsou prázdné a kam naopak nemá smysl se mačkat. V samotném vagónu pak cestující obklopují displeje s nejrůznějšími informacemi od mapy okolí s přesnou polohou vlaku, přes informace o blízkých turistických zajímavostech, až po mapky samotných vagonů s vyznačenou polohou WC nebo bufetů. Do budoucna se údajně počítá třeba i s automatizovaným objednáváním a rozvozem občerstvení, minimálně ve vagonech první třídy.

Související článek

Pražské metro cestujícím poví, v kterém vagónu se nebudou mačkat

Znáte to – za chvíli přijede metro a vy řešíte, v kterém vagónu asi tak bude nejméně lidí. Jednak proto, že si rychle a bez čekání sednete. Ale taky proto, že vám v tlačenici nikdo nebude funět za krk a při rozjezdu nebo brzdění vám nepošlape boty. Pravidelní cestující to dokážou odhadnout, ale díky chytrému řešení to jde předem zjistit naprosto přesně. Jak je který vagón plný, pak cestujícím ve stanici ještě jeho příjezdem prozradí LED pásky v podlaze. A brzy to řeknou i cestujícím v Praze.

Chytré dopravě se věnuje i německá firma e.GO. Ta na CEBITu představila hned dvě lahůdky – městské elektrické auto a elektrický autobus, schopný provozu jak s řidičem, tak i (po příslušné změně legislativy) v autonomním režimu. Obě vozidla vypadala moc hezky a ještě lepší je fakt, že do evropských měst by měla vyjet ještě letos. Podle svých zástupců společnost e.GO o využití autobusů ve veřejné dopravě intenzivně jedná hned s několika radnicemi v Německu. Její nabídka nás zaujala natolik, že jsme se zakladatelem společnosti pořídili velký rozhovor, který přineseme v následujících dnech.

Kartonová prolézačka, která zaujala úplně všechny

Našly se i další zajímavosti – třeba hologramy firmy Eye Systems, roztomilí roboti Pepper hrající fotbal (připomínka toho že právě probíhá fotbalové mistrovství světa) nebo další sympatické robotické stvoření jménem PuduBOT, což není nic jiného než automatický servírovací stolek na kolečkách. Celkově ovšem převažovala infrastruktura, komponenty do IoT systémů a další produkty, které zaujmou spíše výrobce a vývojáře než koncové uživatele.

Související článek

Čtyři koruny za minutu jízdy a parkování v centru. Prahu čeká nálet žlutých elektromobilů

Centrum Prahy dostane od června novou dopravní atrakci, která má za úkol konkurovat MHD, taxikářům i Uberu. Bude jí dvacítka žlutých, těžko přehlédnutelných minielektromobilů pojmenovaných re.volt. Za čtyři koruny za minutu si je bude moci půjčit kdokoliv s řidičským průkazem a nainstalovanou aplikací v mobilu. Elektromobil navržený v Česku a vyrobený v Číně už jsme vyzkoušeli.

Jako vítané osvěžení pak působily i jinak trochu divoké nápady, jimiž někteří výrobci svou expozici ozvláštnily. Třeba miniaturní pásová lezecká stěna, kterou svůj slogan „Ať se vám lépe stoupá v digitálním světě“ názorně ilustrovala softwarová vývojářská firma Mach. Nebo „převratný, futuristický, technicky nejvyspělejší vynález pro kočky v celé historii“ od Whiskas – ve skutečnosti obyčejná prolézačka z kartonové krabice, na kterou se ovšem přišel podívat snad každý návštěvník veletrhu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama