Zdroj: iStockphoto.com

Chytré Brno? Hyperloop do Vídně i aplikace která řekne, kde to nejvíc smrdí

Města chytřetéma 7 a více min čtení

Moravská metropole na chytré image pracuje dlouhodobě – domovské město elitní technické univerzity VUT o sobě často hrdě tvrdí, že se chce stát zdejší obdobou Silicon Valley, a k tomu pochopitelně moderní inteligentní funkce patří. O titul nejchytřejšího velkého města v Česku se Brno přetahuje hlavně s Prahou a Plzní. A vůbec si v tom nevede zle.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Moravská metropole na chytré image pracuje dlouhodobě – domovské město elitní technické univerzity VUT o sobě často hrdě tvrdí, že se chce stát zdejší obdobou Silicon Valley, a k tomu pochopitelně moderní inteligentní funkce patří. O titul nejchytřejšího velkého města v Česku se Brno přetahuje hlavně s Prahou a Plzní. A vůbec si v tom nevede zle.

Výchozím bodem při prohlídce chytrého Brna je radniční portál Data.Brno, vskutku impozantní rozcestník, z nějž se dostaneme na dobrou stovku nejrůznějších aplikací. Hodně šikovná je třeba stránka Brňáci pro Brno, což je vlastně interaktivní mapa závad na ulicích celého města. Pokud tak chodec, cyklista nebo motorista narazí na problém v podobě díry, ale i poškozeného značení nebo zábradlí, stačí udělat fotku s popisem problému a poslat do aplikace. Snímek s informací se automaticky objeví v mapě (od toho mají telefony GPS) a správce komunikace dostane hlášku, že má konat. Jednoduché, funkční, užitečné.

Související článek

Brno začalo měřit – zjistěte, jak se po městě pohybují Brňáci

Abyste mohli vylepšovat město pro lidi, musíte ho nejdřív dokonale poznat. Třeba vědět, kolik lidí se v něm běžně pohybuje, kdy, odkud, kam a jak se přesouvají. Brno se do toho pustilo důkladně a pro změření města použilo big data od T-Mobile.

Kde je v Brně nejvíc exekucí

Dál je na portálu k dispozici hned několik aplikací monitorujících brněnskou dopravu. Kromě běžných systémů, jaké známe z jiných chytrých měst (monitoring hustoty provozu, přehled parkovacích zón atd.), tu najdeme i některé originální kousky, třeba cyklistickou aplikaci Easy Riders, která zobrazuje sklon jednotlivých ulic ve městě.

Další série aplikací sleduje čistotu vzduchu – tady za pozornost stojí například čichová mapa Brno voní. Jedná se vlastně o hodně podobný systém, na jakém je založená zmíněná stránka Brňáci pro Brno – kdokoli může do mapy zadat místo s výrazným aromatem, načež uživatelé mapy hlasují, zda na daném místě převládá libá vůně, nebo naopak nepříjemný zápach. Při práci na tomto článku vedl stánek s oříšky v podchodu u nádraží a kavárna Kofi-Kofi, na opačném konci hitparády se nacházela pomočená zeď v Nádražní ulici či zapáchající odpad před divadlem Polárka. Kromě toho jsou na portálu dostupné mapy kriminality a exekucí, přehled pítek s pitnou vodou, ale také třeba interaktivní aplikace dokumentující sovětskou okupaci v roce 1968. Zkrátka modelový příklad (alespoň v českém měřítku), jak má takový portál vypadat a jak má město při jeho vývoji a správě spolupracovat se soukromými firmami, protože většina prezentovaných aplikací pochází ze soukromého či akademického sektoru.

Tím ovšem vývoj inteligentního Brna nekončí – radnice se účastní třeba projektu Ruggedised, v němž tři „modelová“ chytrá města (Rotterdam, Umeå a Glasgow) pomáhají s budováním sofistikovaných systémů třem slibným „žákům“ (kromě Brna ještě Parmě a Gdaňsku). Že to vedení města myslí s chytrým konceptem vážně, je poznat i z oficiálního městského webu, konkrétně ze sekce věnované Komisi Smart City. Kdo se prokouše poněkud suchopárným úřednickým stylem plným frází, dostane se k zápisům z jednání komise, z nichž vyplývá, že na zdejší poměry pracuje vcelku usilovně a efektivně.

Související článek

Singapur. Opravdové chytré město. Jak funguje v praxi?

Zpáteční letenku do Singapuru pořídíte za třináct tisíc korun. Možná by stálo za to ji zaplatit těm, kteří v Praze a dalších místech Česka vymýšlejí, jak z našich měst udělat města chytrá. Už během několika dnů na jihovýchodě Asie by jim totiž došlo, že Smart City nejsou chytré lavičky. Naše spolupracovnice Lenka Kosková Třísková se do Singapuru vydala podívat, jak skutečné chytré město vypadá. A v některých momentech se nestačila divit.

Člověk by čekal, že se v této situaci budou jednotlivé strany předhánět v návrzích, jak udělat Brno ještě chytřejší, ale volební programy se v tomto ohledu drží až na výjimky překvapivě zpátky. Na naše otázky odpověděly jen dvě strany, obě jsou součástí široké radniční koalice – TOP 09 a Zelení.

Nejdivočejší vize: hyperloop do Vídně

Krajská manažerka TOP 09 Andrea Smolková pro nás sepsala výčet úkolů, které jejich strana považuje v nadcházejícím volebním období za klíčové – patří sem zejména další vývoj chytrého parkování, zavedení veřejných nabíjecích stanic pro elektrická auta, kola i mobilní telefony, chytrá regulace veřejného osvětlení podle počtu chodců nebo podle úrovně okolního světla, chytré údržby a opravy inženýrských sítí pomocí senzorů nebo inteligentní správa odpadu. Za nesmírně důležitý projekt s velkou budoucností považuje TOP 09 i projekt Hyperloop aneb bleskurychlou futuristickou potrubní dopravu mezi Brnem a Vídní po vzoru kalifornského projektu Elona Muska. Pravda, mezi odborníky není úplně jasno v tom, zda se v brněnském případě jedná o vážně míněný návrh, nicméně představa je to hezká.

V Brně skvěle funguje elektronický systém BrnoID, který umožňuje online poskytování nejrůznějších služeb. Používá ho 78 tisíc lidí. -

Zelení si podle Jasny Flamikové, místostarostky městské části Brno-střed, cení hlavně projektu BrnoID, což je jednotný elektronický městský systém umožňující online poskytování nejrůznějších služeb, který v současné době využívá 78 tisíc lidí. V jeho rámci funguje elektronická jízdenka MHD (po brněnsku šalinkarta), občané v něm mohou vyřizovat odvoz domovního odpadu nebo lze online zakoupit i turistickou kartu. Podle Zelených je důležité, že si tímto způsobem Brno vytvořilo jasný technologický standard. Za důležité považují i napojování dalších úřadů a městských firem na tento systém tak, aby občan mohl vyřídit online co nejvíce dalších záležitostí – třeba kartičku do knihovny, žádost o městský byt či řidičský průkaz.

Související článek

Zrození chytrého města

Helsinki, hlavní město Finska, se čas od času objevují na prvních místech v žebříčcích, které se nějakým způsobem snaží měřit chytrost světových měst. Čím to je? Systematickou a dlouhodobou prací. Pojďme se tam podívat na vlastní oči.

Dále Zelení poukazují na projekt InterSmog, který začne v roce 2019 a je plánován na dva roky. Cílem tohoto projektu je zlepšit přehled o rozložení znečištění ovzduší ve městě a jeho zdrojích, což ve výsledku přinese snazší přijímání řešení, která znečištění vzduchu sníží, například v dopravě.

U jiných stran už jsme museli využít jejich program na webu. Z dalších koaličních partnerů (ANO, Žít Brno, KDU-ČSL) na chytré technologie nejvíce pamatují druzí jmenovaní, což vzhledem k jejich stále ještě mladistvé a řekněme trochu „hipsterské“ image nepřekvapí. Na webu Žít Brno je chytrým řešením věnovaná celá sekce s názvem Město jako stratég, kde se mimo jiné píše: „Předvídavé město by mělo sbírat veškerá data a vytvářet analytické dokumenty na jednom místě – v datovém centru. (…) Datové centrum by mělo spolupracovat se všemi městskými institucemi, věnovat se výzkumu a spolupracovat s vysokými školami. Jeho data musí být otevřená.“ Tak uvidíme, jestli Žít Brno bude mít po volbách ještě vůbec nějakou šanci svůj program prosazovat…

Hip hop pana primátora moc chytrý není

Nejsilnější koaliční strana ANO je na svých stránkách podstatně skoupější, což je trochu zvláštní vzhledem k tomu, že primátor Petr Vokřál na chytré systémy jinak hrdě poukazuje. Letos ovšem zjevně zvolil jiný způsob prezentace a raději voliče baví – nebo také znepokojuje – již proslulým hiphopovým popěvkem a tancem, který chytré řešení nepřipomíná ani náznakem. ANO na svém webu věnuje chytrým řešením pár řádků v dopravní sekci (program se týká dalšího rozvoje elektronické šalinkarty, zavádění Wi-Fi do tramvají, inteligentních zastávek a online hlášení zpoždění) a zavazuje se k podpoře carsharingu a bikesharingu. To je v zásadě vše. Hodně? Málo? To musí posoudit volič.

programu KDU-ČSL člověk musí hledat zmínky o chytrých řešeních skoro s lupou v ruce. Strana slibuje podporu chytrých parkovišť s čidly a chytré náramky s GPS pro nemocné (v případě potřeby automaticky přivolají sanitku), to je v podstatě všechno. Za nás taková zbytečně křesťanská střídmost.

Související článek

Obecní rozhlas umírá. Nahrazují ho přesně zacílené zprávy do mobilů

Pojem chytrá města neznamená jen zavádění nákladných technologických řešení jako ze sci-fi románů. V Česku má úspěch i jednoduchý koncept, který zajišťuje „jen“ rychlé spojení mezi obyvateli a radnicí. Nejrozšířenějším takovým řešením je Mobilní rozhlas, projekt, který využívá mobilní telefony obyvatel a nabízí jim rychlé informace o důležitých aktualitách i obousměrnou komunikaci. Radnice tak dosáhnou k lidem v kritických situacích a z obce dělají atraktivnější místo pro život.

Pro koho smart city není téma?

Nejsilnější opoziční strana ČSSD je na tom ale ještě hůř. V dopravní sekci programu apeluje na „zavedení moderních opatření“ vhodných pro 21. století, ovšem nijak tuhle výzvu neupřesňuje. V sekci Rozvoj města stejně vágně zmiňuje rozklikávací rozpočet, který ve skutečnosti už Brno má.

Zcela marně by člověk hledal „chytrý“ program na webu ODS. Na celostátní stránce ke komunálním volbám se objevuje jen pár povšechných frází typu: „Chceme lidem nabídnout i moderní způsob, jak si na úřadě vyřešit nejrůznější záležitosti.“ Konkrétní plány ale chybí. A regionální brněnský web nabídne po kliknutí na sekci Rozumná alternativa pro Brno i ČR chybové hlášení: „Litujeme, ale na této adrese nic není.“ Kdo by to chtěl brát s humorem, může si říkat, že i „nic“ může být alternativa. Otázka je, jestli se s „ničím“ dá v Brně ve volbách uspět.

Poslední z opozičních stran v zastupitelstvu, KSČM, rovněž odbývá celý chytrý svět několika frázovitými poznámkami o „využívání moderních informačních technologií pro správu města a kontakt s občany“.

Související článek

eParkomat: když nevíte kde zaparkovat, na volné místo vás zavedou „velká data“

Městské parkovací aplikace nejsou žádná velká věda, řekne si laik – prostě upravená počítačová mapa, na níž jsou vyznačeny barevné zóny, a k tomu jednoduchý platební systém. Jenže platforma eParkomat, která funguje v pětadvaceti městech v Česku, nabízí víc – využívá totiž „big data“ od telefonních operátorů. Díky tomu pak řidič v reálném čase dostane informaci, kde je v danou chvíli nejpravděpodobněji volno, kam naopak nemá cenu jezdit nebo kde bývají volná místa v různé denní doby.

Podtrženo, sečteno: Brno na tom coby chytré město není zle. Když chcete, na chytré řešení narazíte. Ale politické strany zjevně necítí potřebu dávat občanům najevo, že je tohle téma zajímá, a pokud ano, pak jde o členy současné koalice. Opozice moderní technologie víceméně ignoruje. Snad se jí to nevymstí tím, že voliči budou ignorovat ji.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama