Human-Level AI 2018: kam míří svět umělé inteligence?

Trendy & tipyreportáž 2 min čtení

V pražském divadle Hybernia se v sobotu 25. srpna uskutečnila závěrečná konference čtyřdenní akce Human-Level AI 2018, zaměřené na stav a vývoj umělé inteligence ve světě. Na konferenci vystoupili odborníci z celého světa – mnozí z nich z první ligy, která dost zásadním způsobem ovlivňuje náš každodenní život.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V pražském divadle Hybernia se v sobotu 25. srpna uskutečnila závěrečná konference čtyřdenní akce Human-Level AI 2018, zaměřené na stav a vývoj umělé inteligence ve světě. Na konferenci vystoupili odborníci z celého světa – mnozí z nich z první ligy, která dost zásadním způsobem ovlivňuje náš každodenní život.

Související článek

Mezi nejzajímavější příspěvky patřila přednáška Irakli Beridzeho z Centra pro umělou inteligenci a robotiku při OSN. Ten rozebíral globální přínos umělé inteligence pro lidstvo, a to včetně rizika s ním spojených. Mezi nejdůležitější výhody podle něj patří především boj proti nedostatku potravin, v němž se AI uplatní výborně – umožňuje například mapovat oblasti, v nichž bezprostředně hrozí hlad, a směrovat do nich potravinovou pomoc. S tím je úzce spojená další velká výhoda umělé inteligence – schopnost předpovídat produktivitu zemědělství v různých částech světa. Kromě toho se AI podle Beridzeho uplatní i při pomoci zdravotně postiženým, případně při modelování klimatických změn. 

Související článek

Kdy vás nahradí kobot?

Kobot – kolaborativní robot. V čem se liší od běžného robota? Především v tom, že bezpečně pracuje přímo s člověkem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. A také v tom, že obvykle nemá několik tun, takže ho třeba během směny zvládnete přemístit i na jinou práci. Navíc ho dokáže naprogramovat skoro každý a stojí tolik, že si ho můžou pořídit i zemědělci. Jak daleko je doba, kdy místo kolegů budete mít kolem sebe koboty?

Mezi rizika patří zejména potenciální růst nezaměstnanosti, případně počítačová kriminalita. Podle řady účastníků panelových diskusí ovšem největší nebezpečí spočívá v možném úpadku etických standardů vinou přílišného nadšení z nových technologií. Široce se diskutovalo třeba o stále levnějších a výkonnějších robotických zbraních, útočných dronech apod., u nichž právě tohle riziko hrozí nejvíc zejména ve třetím světě.

V zásadě se ovšem účastníci, mezi nimiž přitahovali největší pozornost Ben Goertzel ze světoznámé firmy Hanson Robotics (jeden z autorů slavné robotky Sophie) nebo Sean O’ hEigeartaigh, ředitel institutu Cambridge‘s Centre for the Study of Existential Risk, shodli: přednosti umělé inteligence jednoznačně převažují. To se nezmění ani v době, kdy AI skutečně dosáhne lidské úrovně. Podle většiny z nich to nastane za přibližně 20 – 50 let, až bude umělá inteligence schopna abstraktního myšlení. „Nejhorší ze všeho by bylo, kdyby lidstvo přestalo AI vyvíjet úplně,“ prohlásil Tomáš Mikolov z Facebooku. „Jako obyvatelé planety Země totiž dříve či později směřujeme k zániku a právě umělá inteligence nás může zachránit.“

Související článek

Petr Baudiš: Možná si budeme muset projít něčím špatným, abychom začali regulovat umělou inteligenci

Využití umělé inteligence může být prospěšné, ale i hodně nebezpečné. Jak to chtějí odborníci na umělou inteligenci řešit? Jak umělá inteligence pracuje s předsudky a jak nás ovlivní v budoucnu? 

Velkým tématem byl i rychlý rozvoj umělé inteligence v autoritářských režimech, kde technologie často slouží velmi problematickým účelům – zejména v Číně a Rusku. I tady účastníci zdůrazňovali nutnost držet se etických hodnot, jimiž se Západ od těchto zemí liší. „Nemá smysl jít do souboje s tím, že musíme zvítězit za každou cenu – tedy i za tu, že přestaneme být sami sebou,“ komentoval to Jan Romportl z O2 během závěrečné panelové diskuse.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama