Foto: iStock

Státní tržiště za stovky milionů: Tisíce zadavatelů i byznys pro podnikavce

Stát chytřetéma 6 min čtení

NEN – Národní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek už je přes měsíc v ostrém v provozu. Správně by ho měli používat všichni, kdo některou veřejnou zakázky vypisují. V praxi se to ale neděje – někteří si totiž stihli z ne příliš oblíbeného systému vyjednat výjimku. Za krátkou dobu fungování si ministerstvo pro místní rozvoj, coby jeho zřizovatel, chválí nárůst uživatelů i miliard, které se přes něj protočí. Vedle toho ale NEN neplánovaně nabídl příležitost, jak peníze ještě přerozdělovat. Jeho zmatečnost totiž někteří využili pro svůj byznysplán.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

NEN – Národní elektronický nástroj pro administraci a zadávání veřejných zakázek už je přes měsíc v ostrém v provozu. Správně by ho měli používat všichni, kdo některou veřejnou zakázky vypisují. V praxi se to ale neděje – někteří si totiž stihli z ne příliš oblíbeného systému vyjednat výjimku. Za krátkou dobu fungování si ministerstvo pro místní rozvoj, coby jeho zřizovatel, chválí nárůst uživatelů i miliard, které se přes něj protočí. Vedle toho ale NEN neplánovaně nabídl příležitost, jak peníze ještě přerozdělovat. Jeho zmatečnost totiž někteří využili pro svůj byznysplán.

Zatímco ještě před pár měsíci se zadavatelé v NENu počítali na stovky, teď se účastníci i částky jen hrnou. Nic jiného jim totiž, až na určité výjimky, nezbývá. „Od prvního července jsme zaznamenali zvýšený počet registrujících se dodavatelů přibližně o sto týdně,“ říká Veronika Vároši, ředitelka komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Například na přelomu července a srpna tak bylo zadáno přes 680 zakázek za 366 milionů korun, u dalších 1800 běží lhůta pro příjem nabídek a jejich hodnota má dosahovat přes 5,5 miliardy korun.

Jenže těmto číslům předcházela velká kritika – mezi odpůrce se řadí i ti, kteří systém mají používat. Výjimku si vyjednala ministerstva dopravy a zdravotnictví, která prý mají své systémy natolik robustní, že na začlenění do dalšího potřebují delší čas. Kritizuje jej i úřad vlády a velkým kritikem byl také například minulý ministr zemědělství Marian Jurečka, který proti povinnému používání systému vystupoval už před rokem. „Nechali jsme si ho otestovat a zjistilo se, že s NENem trvá zadání veřejné zakázky až čtyřikrát déle oproti elektronickému nástroji, který používáme nyní. Systém je uživatelsky nepřívětivý, musíte například čekat desítky sekund, než se zobrazí nové okno,“ uvedl loni exministr. Aktuálně z politiků proti NENu vystupuje například místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka a narazit lze i na aktivní iniciativu NE-NEN, za níž stojí jeho konkurence, konkrétně se jedná o lidi ze soukromých firem, které se zabývají elektronickými nástroji pro veřejné zakázky.

Negativa všichni zmiňují podobná: pomalý systém, nepříznivé prostředí, zdlouhavé zadávání. A to potvrzovalo i to, že systém ještě před několika měsíci, kdy to bylo dobrovolné, používaly v součtu jen stovky subjektů. Skokový nárůst, který jejich počet zvýšil na tisíce, způsobila až povinnost systém opravdu používat.

My známe státní správu

Kde ale stát poskytl mezeru, někteří vidí příležitost v pořádání školení, konferencí nebo workshopů, kde se účastníci dovídají, jak s NENem pracovat. Na internetu se takových nabídek vyskytují desítky.

Související článek

Udělá z nás Portál občana digitální národ?

Osmého července se měla zatřást zem. Ministerstvo vnitra spustilo Portál občana – velkolepý projekt, který má zásadním způsobem změnit komunikaci lidí s úřady. Z nevábných chodeb úředních budov a od přepážek s dělícím sklem ji totiž převede do on-line světa. Alespoň tak nějak vypadá ideální představa.

Zajímavé mezi nimi jsou například workshopy, které najdete pod poměrně oficiálně se tvářícími internetovými doménami. Weby s názvy narodni-elektronicky-nastroj.cz či skoleni-nen.cz se při hledání slov „školení“ a „nen“ objeví dřív než samotná státní doména. Netřeba dodávat, že školení a workshopy tu rozhodně nejsou zadarmo.

Uživatelské nepřehlednosti NENu využívá poněkud příjemnější prostředí projektu verejna-soutez, jehož autoři objevili možnost zbohatnout kromě školení také na zpracovávání přehledů, excelových tabulek a automatickém zasílání dokumentů, které vychází z informací v NENu. Služba tak zájemcům třeba pošle na e-mail veřejné zakázky z oboru, který je zajímá, přehledy ve formátech XLS nebo XML, případně i kontakt na vybraného dodavatele, což ocení například zájemci o subdodávky.

Pikantní jsou však především ty služby, které nabízejí osoby, jež mají mít (údajně) právě s ministerstvem pro místní rozvoj a jeho elektronizací co do činění. Vyznat se v systému státní správy, zdá se, vyžaduje právě hluboké znalosti – jak jinak – státní správy. A kdo je má, snaží se na tom vydělat.

Související článek

Státní navigace za čtvrt miliardy: nutnost, nebo zbytečnost?

Vyhnout se na českých silnicích místům s kolonami popojíždějících aut bude od příštího roku snazší. Stát totiž na jaře příštího roku plánuje spustit obří systém pro sledování provozu na všech silnicích v zemi. Bude tak mít detailní přehled o tom, co se na cestách právě děje, ale zjistí i to, jaký je na českých silnicích dlouhodobý provoz. Těžit z toho bude stát a snad i běžní řidiči. Do projektu se zapojí až sto osmdesát tisíc automobilů.

Příkladem je workshop NEN – Začínáme zadávat elektronicky pod vedením Ondřeje Ječného, vedoucího oddělení centrálního nákupu ministerstva vnitra. Na stejném principu je i NEN pro zadavatele v praktických návodech od Jana Ségla z dboru elektronizace veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj. Zmínit můžeme i školení podnikatele Lukáše Beránka, který nabídku rozesílá ze soukromé emailové adresy na adresy získané z platformy NEN bez předchozího souhlasu jejich majitelů. Beránek podle vyjádření na (různých) stránkách buď působí na MMR, nebo se donedávna věnoval optimalizacím NEN jako jeho projektový manažer. A cena za tyto služby? Od zhruba dvou do téměř pěti tisíc korun.

Ministerstvo pro místní rozvoj přitom pravidelně odborná školení se svými odborníky pořádá. Zcela zdarma. „Uživatelům NEN nabízíme širokou podporu a vždy doporučujeme výhradně školení našeho ministerstva. Jen zde totiž mají uživatelé záruku zcela přesných a hlavě aktuálních informací,“ radí Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva.

Na Lukáše Beránka jsme se ministerstva ptali. „Ze zaslaného linku není zřejmé, zda se skutečně jedná o bývalého pracovníka MMR, či je to jen shoda jmen. Budeme ho však neprodleně kontaktovat a věc prověříme, protože podobné aktivity nejsou přípustné,“ odpověděl Vilém Frček.

Související článek

Vít Rakušan: V digitalizaci a zavádění chytrých řešení jsme neuvěřitelně zaspali

Vítu Rakušanovi na podzim skončí druhé volební období, které tráví v čele kolínské radnice. Město, které proslavila snad jen okolní rovinatá krajina a festival dechovek, se mu za osm let podařilo přeměnit na jedno z nejprogresivnějších chytrých měst v Česku. Chytré technologie tady začali zavádět mezi prvními, takže za ně nikdy neutráceli přemrštěné částky. Především je ale přizpůsobují konkrétním potřebám obyvatel města, kteří se je naučili používat.

Zatímco s placenými workshopy za úplatu se se zavedením povinnosti používat NEN roztrhl pytel, školení poskytovaná státem nejsou novinkou. Už v roce 2016 se NEN pomocí bezplatných školení snažila zpropagovat tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Systém je stále využívanější a bylo k němu zorganizováno přes šedesát školení, kterých se zúčastnilo více než tisíc lidí,“ uvedla. Aktuálně zůstávají ministerská školení NEN volná. A to přesto, že v současné chvíli je na stránkách úřadu vypsaný jen jeden termín.

Budoucnost? HTML

Podle kritiků už systém stál jen na vypsaných veřejných zakázkách zhruba čtvrt miliardy korun. Nedostatečnou rychlost rozhraní se za poslední rok částečně podařilo vylepšit. „Rychlost NEN je pro ministerstvo pro místní rozvoj v současné době prioritou číslo jedna a snažíme se o její optimalizaci. Na konci července jsme opravili některé vady, které mohly způsobovat problémy s rychlostí. Současně bude v následujících měsících nasazena nová databáze, které by měla také přispět k výraznému zrychlení systému. Ministerstvo je v kontaktu s většinou zadavatelů, na které se povinnost využívání NEN vztahuje a žádné námitky týkající se pomalého načítání Národního elektronického nástroje od těchto zadavatelů nezaznamenalo,“ reaguje Veronika Vároši z odboru komunikace ministerstva.

V nejbližší době se mají dodavatelé dočkat nového portálu, který už nebude využívat kritizovaný MS Silverlight, ale bude fungovat v HTML5. „V následujících měsících bude ministerstvo rovněž provádět nasazení zadavatelské části portálu do HTML5,“ dodává Vároši. Podle ní byly už prioritní požadavky na úpravu systému schváleny pracovní skupinou. „Tyto požadavky vycházejí jak z připomínek uživatelů systému, tak i z osobních jednání se zástupci Ústředního orgánu státní správy,“ doplňuje.

Letos budou úspory vyšší

Zatímco počty uživatelů NENu rostou, kritika neustává. „Stát má za několik stovek milionů korun informační systém, který opakovaně tvrdě kritizuje Úřad vlády. Upozorňuje například na to, že projekt je podle Evropské komise neperspektivní a neudržitelný a vykazuje stále problémy s migrací dat. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za chyby při jeho zadávání udělil dvě půlmilionové pokuty,“ upozorňuje Martin Kupka.

Související článek

Pirát Profant: Kolik posledních ministrů vnitra vědělo, že pečují o e-government?

Jaký je skutečný stav českého e-governmentu, o tom poslanec Pirátů Ondřej Profant mluvil v první části našeho rozhovoru.  V jeho pokračování hovoří například o tom, jak očekává, že se e-government bude vyvíjet během současného volebního období. Říká i to, proč se Andreji Babišovi nepovedl systém EET a proč obce a úřady zbytečně platí za předražená softwarová řešení, která navíc často neodpovídají současným potřebám. 

Ministerstvo pro místní rozvoj kontruje zprávou, podle níž už letos v červnu byl objem veřejných zakázek v systému na úrovni pětasedmdesáti procent objemu celého předchozího roku. Stojí si tak za tím, že NEN peníze přináší – tedy myšleno nejen pro odborné školitele, kteří se jali využít svých znalostí. Podle MMR byly úspory z využívání NEN za loňský rok (kdy jej používali „dobrovolníci“) vyčísleny na 617 milionů korun. A letos to má být ještě víc.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama