ilustrační foto: iStockphoto

Rychlý internet je prý skoro všude. Jen není snadné zjistit, jestli je to pravda

Stát chytřeanalýza 7 a více min čtení

Česká republika na tom prý podle řady statistik není s pevným internetem vůbec špatně. Problém ovšem nastane v okamžiku, kdy si to chcete fakticky ověřit. V tu chvíli totiž zjistíte, že byť je váš dům či firma přímo v centru města, o standardu vyspělého světa v podobě optického kabelu si můžete nechat jen zdát. Variantou je pouze mikrovlnná anténa. Navíc vlastně ani neexistuje jedno místo, kde byste zjistili, kdo může rychlý internet nabídnout právě vám. Data sice existují, ale veřejnost se k nim nedostane.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Česká republika na tom prý podle řady statistik není s pevným internetem vůbec špatně. Problém ovšem nastane v okamžiku, kdy si to chcete fakticky ověřit. V tu chvíli totiž zjistíte, že byť je váš dům či firma přímo v centru města, o standardu vyspělého světa v podobě optického kabelu si můžete nechat jen zdát. Variantou je pouze mikrovlnná anténa. Navíc vlastně ani neexistuje jedno místo, kde byste zjistili, kdo může rychlý internet nabídnout právě vám. Data sice existují, ale veřejnost se k nim nedostane.

V různých indexech vyspělosti digitální ekonomiky se Česko neumisťuje zrovna nejlépe, což je dáno především nízkou úrovní eGovernmentu. Pokud jde o infrastrukturu, statistiky, ale i telekomunikační firmy, potvrzují, že jsme na tom poměrně dobře (pozn. red.: podle poslední zprávy EU jsme v pokrytí s kapacitou vyšší než 30 Mbit/s na průměru EU). Tomu ale spousta lidí na základě vlastní zkušenosti prostě nevěří. Netuší ani, jestli na své adrese mohou mít rychlejší internet.

Když se totiž pokusíte zjistit, jak se k rychlému internetu můžete připojit, nezbývá vám nic jiného, než si oběhnout jednotlivé poskytovatele a u nich složitě zjišťovat, kteří z nich nabízejí služby ve vaší oblasti a jestli umí připojit i vás.

Hledání? Po jednom

Pravda je, že snad každý poskytovatel internetu nabízí možnost vyhledat dostupnost internetu podle adresy. V bytovém domě to je jasné: pokud do něj rychlý internet vede, je možné k němu připojit i váš byt. U rodinných domků ale informace na stránkách poskytovatele internetu neznamená jistotu. Právě poslední metry od optického kabelu z ulice do domu totiž mohou znamenat nepřekonatelný problém, většinou administrativního charakteru. Smůlu můžete mít i tehdy, pokud je připojený vedlejší dům.

Když nechcete ručně procházet stránky všech místních poskytovatelů internetu, můžete namísto toho zkusit agregátory nebo seznamy poskytovatelů. Ale ani to není výhra – do agregátorů je zapojena jen část firem, a dokud se neozvete konkrétnímu operátorovi, stejně nezjistíte, jakou technologii a rychlost nabízí právě pro vaši adresu.

Zdroj: Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu 2016

Data jsou

Detailní přehled o tom, jaká telekomunikační infrastruktura je po celé České republice k dispozici, případně jaká je naplánovaná výstavba, přitom existuje. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) totiž sbírá každý rok informace o dostupnosti internetového připojení. Odevzdání dat je pro všechny podnikatele v elektronických komunikacích povinné. Sběr dat sice nezahrnuje různé neveřejné sítě, provozované často občanskými spolky, ale komerční poskytovatelé jsou zahrnuti všichni – takových je v Česku přes 1 300.

Související článek

Srini Gopalan: Digitalizace pomáhá úplně každému

Srini Gopalan vede evropskou divizi v Deutsche Telekom, tedy v nadnárodním koncernu, který mimo jiné provozuje síť T-Mobile. Na barcelonském veletrhu Mobile World Congress byl v jednom kole – stánek jeho společnosti byl vyhledávaným cílem návštěvníků, kteří si tu prohlíželi nejnovější domácí hračky, systémy pro chytrá města i záznam prvního videochatu z evropského letadla.

Český telekomunikační úřad sbírá data kvůli dotacím na podporu výstavby vysokorychlostních internetových sítí. Říká se jim NGA, Česko na ně má 14 miliard korun a poslední tři roky se nevyčerpala ani koruna. Určitě jste četli o různých problémech spojených s touto situací, nicméně ty ponechme stranou a pojďme se podívat na posbíraná data.

Tato data totiž obsahují informace o technologii i o rychlosti konkrétní přípojky. ČTÚ samozřejmě ví, kdo je provozovatel přípojky. Data o pokrytí vysokorychlostním internetem si můžete prohlédnout na této webové stránce.

Mapa pokrytí NGA + výhled do roku 2018. -

V současnosti jsou veřejně dostupná data k 31. prosinci 2016. Data z loňského roku budou zveřejněna až letos v létě. Určitě by to šlo rychleji, jenže to by stát musel nabídnout mnohem lepší systém, odpovídající digitální době. Sběr dat v současné podobě vícekrát ročně by pro poskytovatele internetu znamenal obrovskou zátěž.

Kdo si počká…

Za pozornost stojí i technologické a obsahové provedení samotné mapy. Především mějte trpělivost, mapa se na stránkách MPO často načítá desítky sekund až několik minut a každý pohyb v ní znamená další čekání. Když už se ale propracujete k načteným datům, zjistíte, že obsahují aktuální stav a plány na další tři roky. Teoreticky byste mohli jen zadat svoji adresu a zjistit, ze kterých poskytovatelů bezdrátového internetu si můžete vybírat. Jenže máte smůlu. Žádné vyhledávání nenajdete ani na výše zmiňovaných stránkách, ani jinde na stránkách ČTÚ.

Techničtěji založení z nás si třeba stáhnou podkladová data pro mapu, čímž získají excelové tabulky pro všechny kraje, kde už najdou svoji adresu. Jenže ve výsledku zjistí pouze to, zda někdo z operátorů uvedl, že pro danou adresu poskytuje nebo plánuje poskytovat síť NGA. Nezjistí ani to, kdo tím operátorem je, ani to, zda je operátorů víc a kolik. To lze jen odhadnout – pokud je mapa šedá, znamená to jednoho operátora, u černé se dá předpokládat, že jich je více.

Mapa také neřekne (proč by to dělala, vážený občane?), jaké připojení je doopravdy k dispozici. Ukazuje jen to, že místem je vedena infrastruktura, která poskytuje připojení rychlostí minimálně 30 Mb/s. To ovšem ještě neznamená, že službu daný operátor v místě nabízí. ČTÚ přitom ví, jakou technologii operátor deklaroval a zda je přípojka pod 30 Mb/s, mezi 30-100 Mb/s nebo rychlejší než 100 Mb/s.

Související článek

„Abyste mohl něco regulovat, musíte tomu rozumět“

Sedm let měl na starosti new business development v T-Mobile Česká republika, kde například rozjížděl mobilní platby, M2M služby a věnoval se dalším produktům a službám vyvíjeným s partnery. Před šesti lety se přesunul do Deutsche Telekom (DT) do Bonnu, kde se stejnými tématy zabýval v rámci celé Evropy. Od loňského podzimu si s sebou vzal internet věcí a big data do Detecon, dceřiné společnosti DT věnující se konzultačním službám (ano, modří již vědí: DEutsche TElekom CONsulting). V rámci toho se stará i o startupy. Ví, co přijde v nejbližší budoucnosti, a přemýšlí o té vzdálenější. Třeba o tom, co všechno je a není nutné regulovat. Zblízka vidí rozjezd chytrého města v Bonnu a říká, proč se ho povedlo rozjet za dva a půl roku. Vít Šoupal.

V lůně státu ale leží také další mapy, ze kterých by se dalo poznat, kde je jaká možnost připojení k dispozici. Navíc s informací o tom, kudy konkrétní telekomunikační sítě vedou. Tyto mapy, částečně v papírové, částečně v digitální podobě, existují na stavebních úřadech. Z historických důvodů, kdy se na mapě síť nakreslila, ale pak se trochu jinak položila, nejsou vždy úplně přesné, ale doplnily by obrázek o tom, co už existuje. Tyto mapy ale nejsou ve veřejně přístupné digitální podobě. Na stole sice leží návrhy na jejich digitalizaci, nicméně pokud tento proces bude probíhat stejným tempem jako celý český eGovernment nebo výstavba dálnic, mohli by na jejich využití pomýšlet naši pravnuci a pravnučky v době, kdy začnou plánovat stěhování do vlastního.

Jak z toho ven?

Ideálně by se úkolem ukázat všem entitám v zemi dostupnost internetu měl zabývat Český telekomunikační úřad a využít k tomu všechny vlastní i doplňkové zdroje. Dá se sice předpokládat, že některé telekomunikační firmy nebudou chtít zveřejnit, kde všude své služby poskytují, protože to považují za obchodní tajemství. Třeba by ale takovou mapu braly jako obchodní příležitost, protože se o nich dozvědí další zákazníci.

V prvním kroku by bylo příjemné, kdyby se každý mohl podívat, jestli má v dosahu optickou síť, modernizované VDSL, kabelovou síť, nebo zda má raději hledat bezdrátového poskytovatele internetu. A pokud nemá k dispozici nic z toho, jestli si má pořídit „pevné“ LTE nebo se spolehnout na mobil. (Mimochodem právě mobilní sítě ukazují, že přehled udělat jde. Jejich detailní mapy totiž na stránkách ČTÚ jsou: https://digi.ctu.cz/lte-pokryti/. ČTÚ zde zveřejňuje data jmenovitě pro jednotlivé mobilní operátory, dává k dispozici i informace o využitém frekvenčním pásmu a vyhledávat můžete podle přesné adresy).

Jde to! Detailní mapy mobilního pokrytí. -

Bez mapy to nejde

Zkrátka a dobře, v Česku už dávno měla být k dispozici přesná mapa připojení – na úrovni jednotlivých adres, s přesným vyznačením technologií, dostupné rychlosti, kapacity a operátorů. To by byl nástroj, který skutečně „nakopne“ digitalizaci této země.

Taková mapa by umožnila zahájit diskusi o realitě českého internetu, kterou v současnosti vlastně nikdo nezná. Pak by bylo jasné, jestli je rychlost připojení v České republice skutečně dobrá, nebo ne, kolik procent lidí má přístup k optice, kolik jich toto připojení nahrazuje mikrovlnnou anténou, jestli mají domácnosti pomalý internet proto, že rychlejší nechtějí, nebo proto, že operátor sice deklaruje určitou rychlost, ale to jen v případě, kdy na staré metalice či na mikrovlnce není připojeno víc než pět přístrojů najednou, pokud ovšem neprší či nejsou zrovna mraky…

Související článek

Hanno Pevkur: nadchnout lidi pro e-Government není těžké, když máte vizi

Hanno Pevkur je šéf Reformní strany Estonska – země, která patří k hlavním tahounům digitalizace státní správy a e-governmentu, a to ve světovém měřítku. Čtyřicetiletý politik v minulosti zastával funkce ministra sociálních věcí, spravedlnosti a vnitra. O riziku elektronických voleb, o zavádění e-governmentu, i o tom, jestli elektronizace není pro starší lidi nepohodlná, jsme s ním mluvili na konferenci Digitální Česko. A byl to docela zážitek. Působí mladistvě a energicky, práce ho očividně baví a zároveň jí rozumí, evidentně umí lidi strhnout. Až si člověk posteskne, jak by se někdo takový hodil i v naší politice.

Je to jednoduché: jestliže chcete něco vylepšit, musíte nejdřív vědět, kde je problém. My sice mluvíme o lepším pevném internetu v budoucnosti, ale přitom ani nevíme, jaký je stav toho současného. 

 

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama