Úspěch českých studentů.Využili internet věcí pro boj se suchem

Věci chytřeHomepage 4 min čtení

S rostoucími teplotami a počasím skoro bez srážek se pozornost specialistů na internet věcí přesouvá k vývoji co nejlepších systému chytrého zavlažování. Na akci HackPrague, největšího hackatonu v Česku, se ho týmu českých studentů povedlo za 36 hodin vymyslet a sestavit řídicí jednotku i základ cloudové platformy pro jeho správu. Teď už existuje také první prototyp zavlažovací jednotky. Příští rok chtějí mít členové týmu produkt kompletně hotový.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

S rostoucími teplotami a počasím skoro bez srážek se pozornost specialistů na internet věcí přesouvá k vývoji co nejlepších systému chytrého zavlažování. Na akci HackPrague, největšího hackatonu v Česku, se ho týmu českých studentů povedlo za 36 hodin vymyslet a sestavit řídicí jednotku i základ cloudové platformy pro jeho správu. Teď už existuje také první prototyp zavlažovací jednotky. Příští rok chtějí mít členové týmu produkt kompletně hotový.

Související článek

Chytrý zavlažovací systém sám rozhodne, kdy je nejlepší zalévat

Kdo má zahradu se záhonky nebo alespoň trávníkem, zná to dilema velmi dobře. Bude pršet, nebo ne? Má cenu zalévat? Nebo z těch mraků nakonec vážně něco spadne? Nově můžete toto rozhodování přenechat technice. Stačí jen zahradu svěřit zavlažovacímu systém s umělou inteligencí, který uspěl v jihomoravském kole soutěže T-Mobile Rozjezdy. Systém nejdřív pomocí čidel zjistí vlhkost půdy, ověří, jaké panuje počasí a podle nasbíraných zkušeností sám rozhodne, jestli má cenu rostliny svlažit, nebo bude lepší počkat na očekávaný déšť.

Studenti svůj projekt původně nazvali PlantHacks, ale od červnového hackathonu kromě rozšíření projektu změnili také i název. Nově tak pracují pod hlavičkou PlantControl. „Inspiraci jsme měli už před přihlášením do HackPrague. Byli jsme zapojeni do studentských projektů, které řešily spotřebu vody pro městské zavlažování. Zdálo se nám to jako zajímavá oblast právě pro využití IoT technologií. Hlavní výzva pro nás byla ověření, zda je možné tento systém postavit na komponentech s nízkou spotřebou energie,“ říká Oldřich Novák, jeden z tvůrců systému.

V týmu na HackPrague byli čtyři. Právě Oldřich Novák má dlouhodobě zkušenosti s architekturou a vývojem cloudových platforem, Jan Drexler se zabývá vývojem IoT řešení, David Zahour programuje a navrhuje IoT a hardware a Jakub Bláha se zaměřuje na psaní frontendů v Reactu. Společně už na několika studentských projektech pracovali. Teď za 36 hodin vyvinuli inteligentní zavlažovací systém, který pomáhá využívat vodu efektivně.

Zavlažovací zařízení českých studentů nepotřebuje k fungování přívod elektrické energie. Sází na internet, baterie a přenos dat, který je energeticky velmi úsporný.

Na HackPrague vytvořili základ systému, tedy řídící jednotku a základ cloudové platformy. „V rámci takto omezené doby, v tomto případě během 36 hodin, je prakticky možné sestavit jen prvotní prototyp, na kterém se dá demonstrovat základní funkčnost. Nicméně jsme i tak byli schopni v omezeném čase využít platformy založené na low-power mikrokontrolerech a přenosů přes profesionální IoT sítě, které se využijí i v ostrém provozu,“ vysvětluje Oldřich Novák. Tým tak připravil vlastní komunikační protokol, který má jednotky spravovat. „Pro další rozvoj plánujeme na platformě definici různých programů zavlažování, které odpovídají potřebě rostlin v dané oblasti. Po integraci s předpovědí počasí pak bude moci obsluha jednoduše upravit úroveň zavlažování pro vybrané řídicí jednotky. Chceme také zapojit informace z průtokoměru, zejména pro upozornění na havarijní stavy,“ plánuje Oldřich Novák.

Do konce roku bude finální návrh

Řešit závlahu aktuálně není zrovna originální myšlenka. Řada z už existujících produktů se například umí napojit na Wi-Fi a přes něj se nechat ovládat. V PlantControl ale věří, že jejich systém má něco navíc. Tím je fakt, že používá internet, ale není potřeba, aby byl připojený ke zdroji elektrické energie – běží na baterii, protože využívá síť s nízkou spotřebou LPWAN.

Související článek

Chytré zemědělství v časech dávno minulých

Nedávno na našem webu vyšel článek o chytrých systémech v zemědělství. Měl velký ohlas a mimo jiné na něj zareagoval František Vaške, programátor z časů, kdy ještě skoro nikdo neměl doma počítač. Už před listopadem 1989 vymýšlel autonomní systémy, které by zemědělcům usnadnily život a zefektivnily práci. Velmi rychle jsme se domluvili na rozhovoru.

Díky tomu je energetická náročnost minimální, s čímž souvisí i několikaletá bezúdržbová životnost celého zařízení. Ve srovnání s podobnými produkty, jako je třeba nedávno představované Vivanto, má zařízení od PlantControl pomoci uspět i kompatibilita se stávajícími zavlažovacími rozvody a ventily, které se běžně používají.

HackPrague, zdá se, splnil svůj účel – projekt úspěšně odstartoval. Díky vítězství v IoT kategorii si tým přišel na 600 eur a další motivaci k dotažení myšlenky do konečného produktu, který se objeví na trhu. „Začali jsme usilovně pracovat na vytvoření finálního zákaznického prototypu, jehož dokončení plánujeme na podzim tohoto roku. Do konce roku také chceme dokončit finální návrh hardwaru a celé platformy, abychom byli připraveni na zavlažovací sezonu v roce 2019,“ plánuje Oldřich Novák a jeho tým.

Související článek

Internet věcí mění české zemědělství. Pomáhají čidla i chytré aplikace

Zemědělci začínají chápat, že na zažité návyky se vzhledem k proměnám počasí spoléhat nemohou. O to víc jim pomáhají moderní technologie, díky kterým se dá zvýšit efektivita práce na poli i usnadnit nenáviděná administrativa. Brněnská společnost CleverFarm nastupující trend pochopila, a proto zemědělcům pomáhá lépe hospodařit s pomocí chytrých čidel, aplikace i družicových snímků.

Vzhledem k tomu, že jejich systém je od začátku navržený jako modulární, aby bylo možné pokrýt co nejvíce zákaznických požadavků, s kolegy se dál plánuje věnovat vývoji rozšiřujících modulů a funkcionalit. Už nyní v tomto směru připravují například podporu dalších komunikačních technologií a přípravu systému pro využití v oblasti recyklace dešťové vody. „V delším horizontu plánujeme zapojení strojového učení za účelem optimalizace zavlažování s využitím satelitních dat pro vyhodnocování stavu vlhkosti půdy,“ dodává Oldřich Novák.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama