Co spojuje české pacienty po autonehodě a britské vojáky zraněné během misí? Špičkové rehabilitační pracoviště, které využívá robotickou medicínu. Jméno malého městečka kousek od Benešova jste určitě už slyšeli. V Kladrubech se s pomocí robotů léčí pacienti z celého světa. Někteří vypadají v exoskeletonu jako ze sci-fi filmu, ale vzhled v tomto případě nerozhoduje. Důležité je, že toto a další robotická zařízení používaná v Rehabilitačním ústavu Kladruby pomáhají.
„V oblasti poskytování robotické terapie patříme ke špičce v Česku, Evropě i ve světě. Účastníme se několika mezinárodních studií v oblasti roboticky asistované terapie, senzorické terapie s biofeedbackem a terapie pomocí virtuální reality,“ říká Jakub Pětioký, náměstek pro rehabilitaci, vědu a výzkum z Rehabilitačního ústavu Kladruby, které patří mezi nemnoho zdravotnických zařízení v Česku, jež při léčbě a terapiích ve velké míře spoléhají na nasazení robotů a chytrých přístrojů.
V Kladrubech mají připraveno několik systémů robotů, které pomáhají léčit, ale i získávat různé informace z těla pacienta. Zapojují také například IoT senzory s monitoringem odezvy svalů a používají i rozšířenou realitu. Právě ve spojení se špičkovou technikou je možné využít zkušenosti zdejších lékařů pro maximální prospěch pacientů.
Čekací listina na léčbu robotem je dlouhá
V kladrubském ústavu najdeme robotické systémy různé úrovně. Některé je zapotřebí pro požadované nastavení terapie ručně programovat, novější modely už mají podporu vzdálené správy od výrobce. Modernější modely tak citelně šetří náklady na provoz. Už jen z toho důvodu, že různá nastavení se obejdou bez osobní přítomnosti technika.
Léčba s využitím robotů ale ani v Kladrubech není součástí běžných terapií. Léčbu častokrát postupují i sportovci, jako například hokejisté, které můžete znát z MS v hokeji, ale naštěstí díky dotacím a dobré ekonomice rehabilitačního ústavu můžou tyto „nadstandardní terapie“ využívat i běžní pacienti. Ty ale v Kladrubech přijímají jen na doporučení specialistů, případně v rámci první pomoci pro záchranu života.
I když ústav ročně léčí zhruba 1 800 pacientů, čekací listina je pořád velmi dlouhá.
Nasazení robota pacienta motivuje
Robotické systémy také slouží v rámci rehabilitačních terapií, kdy šetří síly personálu. Zejména pak při manipulaci s pacienty v rámci opakujících se pohybů. Dříve byl terapeut tím, kdo aktivně prováděl rehabilitaci.
Teď, s rozvojem robotiky, terapeut rehabilitaci řídí a robot dělá to, co člověk nebyl dříve schopný fyzicky zvládnout. Právě pro fyzické cvičení jsou oblíbené robotické skelety s motory pro usnadnění pohybů.
„Z pohledu pacientů jsou robotické terapie přínosem i z toho důvodu, že je jejich nasazení motivuje ke splnění cvičebního plánu,“ dodává Pětioký.
Robot se podívá pod kůži
Roboti se v českém zdavotnictví používají nejen v Kladrubech. Šance, že se s nimi potkáte i jinde, je poměrně velká. Jakým robotům se tedy můžete dostat pod „ruku“? A kde?
V nemocnicích ve světě a také v Česku je nejběžnější chirurgický systém da Vinci, který se využívá například pro všeobecnou chirurgii, operace srdce, kolen nebo gynekologické a urologické operace. Funguje prostřednictvím speciálních miniaturních ramen, která chirurg ovládá prostřednictvím speciální ergonomické konzole a monitoru se 3D zobrazením s HD rozlišením.
Da Vinci přenáší povely z rukou operatéra do místa operace. Součástí systému je laparoskop – trubice s kamerou s osvětlením, která se zavádí do operačního prostoru. Ramena se samozřejmě mohou pohybovat v různých osách, takže operatéra nijak neomezují. Díky miniaturizaci a přesným pohybům jsou velmi malé i důsledky operace. Jediným viditelným následkem invazivního zákroku tak zůstávají jen miniaturní vpichy nebo řezy v kůži pacienta. Podívejte se na video, co vše ramena systému dokážou.
S jakými roboty se v českém zdravotnictví můžete potkat?
Armeo Power – exoskeletální paže pro rehabilitaci horní nebo dolní končetiny, pomáhá v koordinaci pohybu, používá se u včasné i následné neurorehabilitace a ortopedické rehabilitace. Oblíbený například pro MMA zápasníky či cyklisty.
Senzory s biofeedbackem – pacient si „oblékne“ senzory, které monitorují pohybovou aktivitu, při níž musí plnit zadané cíle, například po dobu 20 minut.
Ekso exoskeletální oblek – využívá se pro nácvik chůze v prostoru a koordinaci pohybu. Pacienty nutí k zapojení myšlení, lze totiž nastavit chybu při chůzi nebo pacienta opravit pro správné provedení pohybu. Nové varianty systémů se dokážou přizpůsobit pacientovi tak, aby cvičení probíhalo co nejvíce efektivně.
Erigopro – Pohyblivý robotický stůl ErigoPro
Gloreha Pro s virtuální realitou (VR) – k terapii ruky slouží lehká robotická rukavice pro volný pohyb, podporuje kloubní a funkční hybnost ruky. Rukavice je doplňkem při aktivním cvičení s využitím virtuální reality, kdy se promítají úkoly na monitoru počítače (chytnout a přemístit předměty virtuální končetinou na místo apod.). Prostřednictvím hraní terapeutických her ve VR se tímto způsobem stimuluje aktivita mozku, plánování pohybu na základě signálu oko – ruka.
Lokomat – stacionární robotický systém slouží pacientům pro nácvik chůze s využitím robotického chodníku a současně robotických ortéz, které hýbou nohama. Úroveň dopomoci se dá regulovat dle potřeb pacienta a ovlivní se tak intenzita nácviku.
Rozšířená realita (Augmented Reality – AR) – prozatím se jen testuje, pro terapeutické nasazení je zatím vyvinuto málo virtuálních prostředí, navíc pacienti speciální brýle pro AR špatně snáší.